Valticko
Valticko, dříve psáno Valčicko, něm. Feldsberger Gebiet, je region v jižní části Jihomoravského kraje v Česku, při hranici s Rakouskem. Tato oblast byla původně součástí Moravy, už od 11. století ale Východní marky, resp. Dolních Rakous, a až v roce 1920 byla připojena k Československu. Jednalo se o jedno ze tří území přičleněných z Rakouska k Československu. Dnes je téměř celé Valticko součástí turisticky hojně navštěvovaného Lednicko-valtického areálu a také vinařské turistiky na jižní Moravě.
| Valticko | |
|---|---|
.jpg) Pohled na Valtice | |
| Geografie | |
 Valticko (červeně) na mapě Česka | |
| Hlavní město | Valtice |
| Status | region |
| Souřadnice | 48°45′ s. š., 16°46′ v. d. |
| Rozloha | 87 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | čeština |
| Národnostní složení | Češi, Moravané |
| Náboženství | křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Česko |
| Nadřazený celek | Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vymezení editovat
Jde o dnešní území v okrese Břeclav, v okolí města Valtice. Na severu je tato oblast ohraničená linií vedoucí přibližně po Lednických rybnících a na východě přibližně tokem Dyje. Dle současného katastrálního členění se jedná o celá katastrální území Valtice, Úvaly u Valtic, Hlohovec, Charvátská Nová Ves, téměř celé katastrální území Poštorná, malou západní okrajovou část katastrálního území Břeclav, část katastru obce Sedlec jižně od potoka Včelínek, a nepatrné části katastrů obcí Ladná a Lednice.
Historický vývoj editovat
Tato oblast byla ve středověku do roku 1041 součástí Moravy, téhož roku však o toto území přišel Břetislav I. a následně se stalo součástí Východní marky, později součástí Dolních Rakous, v nichž pak setrvalo až do roku 1920, kdy bylo na základě Saintgermainské mírové smlouvy připojeno k Československu a v jeho rámci začleněno do země Moravské.
K Československu byla tato část tzv. Českých Rakous připojena ve dvou etapách:[pozn 1]
- 31. července 1920 – většina území
- roku 1925 – zbytek území – další území získaly následující obce
- Poštorná (od Bernhardsthalu a Reintalu)[1]
- Sedlec (od Steinebrunnu)[2]
- Úvaly u Valtic (od Herrnbaumgartenu, Schrattenbergu a Steinebrunnu)[2]
- Valtice (od Katzelsdorfu, Reinthalu a Schrattenbergu)[2]
Motivací přičlenění této oblasti k Československu bylo zčásti národnostní hledisko (obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná byly české), zčásti hledisko dopravní, neboť tudy procházela strategicky důležitá železniční trať mezi Břeclaví a Znojmem – proto byly připojeny i převážně německé Valtice (Feldsberg) a Úvaly (Garschönthal). Pro změnu malé okrajové části katastru Valtic byly při této úpravě státní hranice předány Rakousku, kde se staly součástí katastru obce Schrattenberg.
V rámci Československa byla tato oblast o rozloze 87 km² spolu s tzv. Dyjským trojúhelníkem připojena k zemi Moravské jako zvláštní územní jednotka Valticko.[3] Teprve k 5. prosinci 1925 došlo na základě vládní vyhlášky ze dne 14. listopadu 1925, č. 242/1925 Sb. z. a n., „kterou se upravují obvody silničních, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů a jiných státních úřadů na Valticku“,[4] k rozdělení území Valticka mezi stávající moravské politické okresy Hodonín a Mikulov, přičemž obce Charvátská Nová Ves, Poštorná a Hlohovec připadly k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav, zatímco Valtice a Úvaly u Valtic byly nově připojené k politickému a soudnímu okresu Mikulov.
Po Mnichovu bylo celé Valticko a Dyjský trojúhelník obsazeno Třetí říší. Tato dvě území byla z počátku začleněna do Sudetoněmeckých území, následně k 15. dubnu 1939 byla připojena k zemskému hejtmanství Dolní Podunají, které bylo k 1. květnu 1939 přeměněno v říšskou župu Dolní Podunají, jejíž součástí zůstaly až do konce druhé světové války, po jejímž skončení nastal návrat k předválečnému stavu. Během existence železné opony byla značná část Valticka v nepřístupném hraničním pásmu.
Demografie editovat
Slovanské obyvatelstvo Valticka vzniklo splynutím Chorvatů neboli Charvátů, kteří sem přišli v 16. století, a Moravských Slováků z přilehlého Podluží. Vytvořili tak svébytný folklór kombinující podlužácké i charvátské prvky. Většinu si však až do 20. století zachovali jen ve třech obcích, Hlohovci (Bischofswarth), Charvátské Nové Vsi (Ober Themenau) a Poštorné (Unter Themenau), další vesnice této části Dolních Rakous byly postupně germanizovány.[pozn 2]
| obec | obcovací řeč roku 1900[5] | národnost roku 1930[6] | ||
|---|---|---|---|---|
| česká | německá | česká | německá | |
| Hlohovec | 990 | 5 | 1403 | 13 |
| Charvátská Nová Ves | 1152 | 74 | 1880 | 24 |
| Poštorná | 3118 | 221 | 3617 | 189 |
| Úvaly u Valtic | 5 | 697 | 52 | 630 |
| Valtice | 34 | 2967 | 1102 | 1924 |
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Obvykle se však uvádí, že roku 1920 bylo připojeno celé Valticko.
- ↑ Slovansky hovořící obyvatelstvo zůstalo k roku 1900 zejména v obcích přímo u moravsko-dolnorakouské hranice v soudním okrese Feldsberg (zhruba 6 tisíc, včetně později k Československu připojených obcí) a dále u řeky Moravy směrem na jih v soudním okrese Zistersdorf (necelý 1 tisíc). Nejvíce jako českou, resp. moravskou či slováckou obcovací řeč uvedlo ovšem jen 16 % obyvatel Bernhardsthalu (Pernitálu), 15 % obyvatel Rabensburgu (Ranšpurku), 10 % obyvatel Hohenau an der March (Cáhnova) a 19 % obyvatel Dürnkrutu (Suchých Krut).[5]
Reference editovat
- ↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 149.
- ↑ a b c Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151.
- ↑ Sbírka zákonů a nařízení státu československého [online]. ASPI, 1920 [cit. 2021-09-06]. S. 1135. Částka XCII. Dostupné online.
- ↑ Sbírka zákonů a nařízení státu československého [online]. ASPI, 1925 [cit. 2021-09-06]. S. 1183. Částka 104. Dostupné online.
- ↑ a b Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, I. Niederösterreich. Vídeň: K. K. Statistische Zentralkommission, 1903. Dostupné online. S. 142, 154, 156. (německy) Archivováno 6. 9. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé II. Země Moravskoslezská. Praha: Státní úřad statistický, 1935. S. 37–38, 82.
