Valdemar Dánský

dánský princ

Valdemar Dánský (27. října 1858, Bernstorffský palác – 14. ledna 1939, Kodaň) byl dánský princ, nejmladší syn dánského krále Kristiána IX.

Valdemar Dánský
dánský princ
Portrét
Narození27. října 1858
palác Bernstorff, Gentofte, Dánsko
Úmrtí14. ledna 1939 (80 let)
Kodaň, Dánsko
PohřbenKatedrála v Roskilde
ManželkaMarie Orleánská
PotomciAage z Rosenborgu
Axel Dánský
Erik z Rosenborgu
Viggo z Rosenborgu
Markéta Dánská
DynastieGlücksburkové
OtecKristián IX.
MatkaLuisa Hesensko-Kasselská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Původ, mládí editovat

Valdemar se narodil jako nejmladší dítě ze šesti dětí dánského krále Kristiána IX. a jeho manželky Luisy Hesensko-Kasselské. Vychováván byl v dánském královském paláci společně s nejmladší ze svých tří sester princeznou Thyrou.

V létě roku 1874 doprovázel svého otce při jeho návštěvě na Islandu při oslavách milénia. Po konfirmaci v tomtéž roce zahájil, jak to bylo obvyklé u princů v té době, vojenské vzdělání na námořní akademii. V roce 1879 se stal podporučíkem a v roce 1880 poručíkem. Stal se vášnivým námořníkem a v následujících letech se účastnil řady námořních expedic.

Manželství, potomci editovat

V roce 1885 se princ Valdemar oženil s francouzskou princeznou Marií Orleánskou (1865–1909), pravnučkou posledního francouzského krále Ludvíka Filipa I. Nejdříve se uskutečnil 20. října civilní sňatek v Paříži, o dva dny později 22. října pak církevní obřad na zámku v Eu, v rezidenci prince Filipa, hraběte pařížského. Mezi nejváženější hosty na svatbě patřili Valdemarova matka, královna Luisa, princ a princezna z Walesu a Mariini rodiče, vévoda a vévodkyně z Chartres. Sňatek byl zřejmě motivován politicky, ale mezi manželi panovala skutečná láska. Z jejich spokojeného manželství vzešlo pět potomků, čtyři synové a nejmladší dcera:

 
Princ Valdemar se svými sourozenci při setkání u příležitosti 40. výročí sňatku jejich rodičů v roce 1882 (zleva Vilém, Alexandra, Marie Sofie, Frederik, Thyra, Valdemar) .

Vzhledem k tomu, že manželé byli rozdílného náboženského vyznání, bylo předem dohodnuto, že synové budou vychováváni v luteránské víře, již vyznával otec, a dcery v katolické víře matčině. Tak se také skutečně stalo - čtyři jejich synové se stali luterány, kdežto jediná dcera katoličkou a provdala se posléze za katolického prince.

Marie Orleánská sdílela Valdemarovu lásku k moři a námořnictví, na výraz této sounáležitosti si nechala na rameno vytetovat kotvu.

Jeho bratru Vilémovi byl nabídnut řecký trůn a on se stal v roce 1863 řeckým králem pod jménem Jiří I. Podobně i princi Valdemarovi byla nabídnuta možnost usednout na některý z evropských trůnů, a to dokonce dvakrát: poprvé mu jeho švagr, ruský car Alexandr III. v roce 1887 nabídl trůn Bulharského knížectví, který se uprázdnil po abdikaci dosavadního knížete Alexandra, Valdemar však odmítl, mimo jiné proto, že mezi Bulharskem a Řeckem panovalo nepřátelství, což by znamenalo, že by stál proti svému bratrovi; kromě toho nechtěl přivést svou milovanou ženu do nestabilního prostředí balkánského knížectví. Když mu byl roku 1905 nabídnut (ruským carem Mikulášem II. a německým císařem Vilémem II.) dosud neobsazený trůn Norska, odmítl i tuto nabídku; norským králem se pak stal Valdemarův synovec Carl (syn staršího bratra Frederika VIII.). Valdemar se celoživotně věnoval námořní kariéře; třebaže to zcela neodpovídalo jeho společenskému statusu královského prince, zcela to vyhovovalo jeho založení a zálibám.

Princ Valdemar zemřel ve věku 80 let 14. ledna roku 1939. Jeho ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Ocenění editovat

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Karel Antonín Holštýnsko-Becký
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
 
 
 
 
Šarlota Frederika z Donína-Leistenau
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Karel Leopold Schliebenský
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Lehndorffská
 
 
Kristián IX. Dánský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Luisa Karolína Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hannoverská
 
Valdemar Dánský
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

Externí odkazy editovat