Valdíkov

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Valdíkov (dříve Vladykov[4], německy Wladikau, Waldikau[5], starší názvy Aldicovici, Waldijkow, Waldikow[6]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží na severovýchod od města Třebíče. Žije zde 114[1] obyvatel.

Valdíkov
Střed obce
Střed obce
Znak obce ValdíkovVlajka obce Valdíkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel114 (2023)[1]
Rozloha5,84 km²[2]
Katastrální územíValdíkov
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů46 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduValdíkov 38
675 03 Valdíkov
ou.valdikov@seznam.cz
StarostaPetr Zelníček
Oficiální web: www.valdikov.cz
Valdíkov
Valdíkov
Další údaje
Kód obce587699
Kód části obce101605
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Vladislav, Budišov, Nárameč, Kojatín a Trnava.

Název editovat

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Valdík, domácká podoba některého osobního jména obsahujícího -wald-, např. Oswald, Walter, Waldbert a podobně. Zdá se (z falza zakládací listiny třebíčského kláštera z přelomu 12. a 13. století), že za jméno vesnice zprvu sloužilo původní pojmenování jejích obyvatel Valdíkovici, které znamenalo "Valdíkovi lidé" (v listině zaznamenaný tvar Aldíkovici patrně vznikl mylným rozkladem v Aldíkovicích < Valdíkovicích). Změna přípony by nebyla ojedinělá (podobně Prostějov < Prostějovici, Holešov < Holešovici atd.). V některých novověkých písemných záznamech se vyskytuje také tvar Vladíkov.[7]

Historie editovat

 
Opatský mlýn
 
Doubrava

První zmínky o obci se objevily již v roce 1101 v zakládacích listinách třebíčského kláštera (Valdíkov je jmenován jako Aldikovici). Později, v roce 1104 byla uvedena rovněž osada pojmenována jako Dobrutoys či Dobrutowicz, což měla být nejsevernější část území třebíčského kláštera. Po roce 1115 je opět zmíněna osada Dobrutowicz v Kosmově kronice české a to jako vypořádání s místem dnešní osady Doubrava. Později Valdíkov patřil v roce 1399 Anně z Valdíkova, od roku 1418 patřil Zbyňkovi z Tikovic. V roce 1436 se stali majiteli obce opět páni z Valdíkova. V roce 1556 byly v obci tři velké rolnické farmy, snad patřil pod Hostákov a spolu s ním po oddělení z klášterního majetku patřil Valdíkov pod Třebíč, po bitvě na Bílé Hoře získal vesnici rod Valdštejnů, ti zůstali majiteli obce až do roku 1948.[8]

V roce 1850 žilo ve Valdíkově 107 obyvatel, v roce 1890 pak 141 obyvatel. V roce 1874 byla ve vsi postavena kaple Nejsvětější Trojice a v roce 1920 pomník padlých v první světové válce. Po roce 1992, kdy se obec osamostatnila, byla postavena budova obecního úřadu, knihovna a hasičská zbrojnice. Bylo také postaveno nové veřejné osvětlení, v obci byl rozveden telefon a byly asfaltovány silnice ve vsi. V roce 1995 byl připraven územní plán obce.[9]

Do roku 1849 patřil Valdíkov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1901 patřil Valdíkov pod Hostákov a mezi lety 1960 a 1991 byla obec začleněna pod Nárameč, následně se obec osamostatnila.[10]

Od roku 1850 do roku 1867 byl Valdíkov územím Vladislavi, územím Hostákova v letech 1867–1901. K obci také patří Opatský mlýn a osada Doubrava, na jejímž místě stávala ve středověku stejnojmenná vesnice, která zanikla.

Vývoj počtu obyvatel Valdíkova[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 110 124 141 152 185 177 167 154 185 107 82 83 102

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Valdíkov
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (33.96 %) ČSSD (22.64 %) ČSSD (39.21 %) ANO (24.52 %) ANO (30.0 %)
2. KSČM (18.86 %) SPOZ (20.75 %) KSČM (19.6 %) ČSSD (16.98 %) SPOLU (22.0 %)
3. ODS (15.09 %) TOP 09 (16.98 %) KDU-ČSL (13.72 %) STAN (13.2 %) Piráti+STAN (16.0 %)
účast 69.74 % (53 z 76) 62.07 % (54 z 87) 56.67 % (51 z 90) 61.36 % (54 z 88) 62.50 % (50 z 80)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Valdíkov
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (42.0 %) ČSSD (32.35 %) ČSSD (35.71 %) ANO (32.25 %)
2. SNK ED (14.0 %) Pro Vysočinu (20.58 %) KDU-ČSL (17.85 %) STAN+SNK ED (19.35 %)
3. ODS (12.0 %) KSČM (14.7 %) STAN+SNK ED (14.28 %) ODS+STO (12.9 %)
účast 61.73 % (50 z 81) 39.08 % (34 z 87) 30.77 % (28 z 91) 34.83 % (31 z 89)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (23 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů) a třetí místo obsadil Vladimír Franz (6 hlasů). Volební účast byla 71.11 %, tj. 64 ze 90 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 69.66 %, tj. 62 ze 89 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (13 hlasů). Volební účast byla 69.88 %, tj. 58 ze 83 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 76.83 %, tj. 63 ze 82 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (21 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (12 hlasů). Volební účast byla 85.23 %, tj. 75 ze 88 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů). Volební účast byla 78.65 %, tj. 70 ze 89 oprávněných voličů.[23]

Zajímavosti a pamětihodnosti editovat

  • Kaplička z roku 1874[9]
  • Památník obětem první světové války z roku 1920[9]
  • Cihelna uváděná v letech 1924–1930

Osobnosti editovat

  • Stanislav Němec (1897–1945), legionář, policejní kapitán
  • Antonín Trávníček (1892–1968), kněz ve Vladislavi

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  5. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 85. 
  6. MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33–34. Dostupné online.
  7. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 656.
  8. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 449 s. S. 424–426. 
  9. a b c editor stránek. Vladíkov [online]. Valdíkov: Obec Valdíkov, 2020-02-10 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 328. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat