Valšov

obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji

Obec Valšov, dříve Vojnovice (německy Kriegsdorf[4]) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji, východně od Rýmařova. Žije zde 250[1] obyvatel.

Valšov
Budova obecního úřadu ve Valšově
Budova obecního úřadu ve Valšově
Znak obce ValšovVlajka obce Valšov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBruntál
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel250 (2023)[1]
Rozloha9,82 km²[2]
Katastrální územíValšov
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ792 01
Počet domů91 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduValšov 72
792 01 Bruntál 1
podatelna@obecvalsov.cz
StarostaVladislav Marko
Oficiální web: www.obecvalsov.cz
Valšov
Valšov
Další údaje
Kód obce551783
Kód části obce176630
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Původní název vesnice, v němčině užívané až do 20. století, byl Kriegsdorf. Význam první části jména byl "spor", jméno tedy označovalo vesnici, o niž byl sveden nějaký (majetkový) spor. V češtině bylo zprvu užíváno německé jméno (zapisováno např. jako Kryksdorf), poté vznikl částečný překlad Vojnovice (německé Krieg nejčastěji znamená "válka") doložený od 17. století. V první polovině 19. století tuto vesnici Řehoř Volný omylem ztotožnil s nepříliš vzdáleným Valšovem, který zanikl počátkem 16. století jižně od Rýmařova, od něj omyl převzal i Alois Vojtěch Šembera na své mapě Moravy. Protože ve vsi se mluvilo německy a české jméno se běžně neužívalo, snadno se vžilo nové, na omylu založené jméno, které bylo v roce 1924 definitivně ustanoveno jako úřední. (Základem jména Valšov bylo osobní jméno Valeš, domácká podoba jména Valentin a význam místního jména byl "Valšův majetek".)[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377 z dělicí listiny synů Mikuláše II. Opavského. Za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem Valšov zpustnul. Zmínka o něm se následně objevuje v roce 1565 při prodeji majetku Jindřicha Adlsbacha Donátovi z Velké Polomi. Později ves připadla rodu Bruntálským z Vrbna, od kterých ji v rámci pobělohorských konfiskací získal Řád německých rytířů, a Valšov se tak stal stálou součástí panství sovineckého. Valšov měl už tehdy ve znaku buben podložený vojenskými trofejemi.[6]

V roce 1850 se po zrušení panství a vzniků okresů stala se obec součástí okresu Rýmařov. Poněkud bližší Bruntál totiž ležel ve Slezsku, zatímco Valšov – stejně jako Rýmařov – na Moravě. Význam obce vzrostl po výstavbě železniční trati 311 do Rýmařova. V 20. letech se český název Vojnovice změnil na dnes užívaný Valšov. V obci tehdy fungovala česká menšinová škola, další byly v rámci rýmařovského okresu ještě v Rýmařově a v Lomnici. V roce 1949 při reorganizaci okresů se obec stala součástí okresu Bruntál, krajským městem byla tehdy blízká Olomouc (nyní je obec součástí Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě). Od 1. července 1979 do 23. listopadu 1990 byla součástí města Bruntál.[7]

V obci se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky.

Vývoj počtu obyvatel editovat

Počet obyvatel Valšova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 470 523 588 534 567 537 583[p 1] 354 330 301 274 224 263[p 2]
  1. z toho: 49 Čechoslováků, 530 Němců; 565 řím. kat., 8 čsl., 5 bez vyzn.
  2. z toho: 247 Čechů, Moravanů a Slezanů, 7 Slováků, 1 Polák; 52 řím. kat., 1 evang., 186 bez vyzn.

Ve Valšově je evidováno 140 adres: 88 čísel popisných (trvalé objekty) a 52 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 78 domů, z toho 65 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 260 obyvatel.

Dopravní obslužnost editovat

Středem obce vede silnice první třídy číslo 45.

Obcí prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy a připojuje se zde železniční trať číslo 311 vedoucí do Rýmařova. Na obou tratích jezdí se zhruba ve dvouhodinovém taktu, s výjimkou brzkých ranních a večerních hodin. V obci staví rovněž dálkové autobusy směr Krnov (Bruntál) či Olomouc (Brno).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 605. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 658.
  6. Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98-113
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 553.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 98.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  9. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-01. 

Literatura editovat

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Externí odkazy editovat