Wikipedie

Váté písky u Bzence

národní přírodní památka v Česku

Váté písky je území chráněné jako národní přírodní památka. Nachází se na Jižní Moravě mezi částí obce Rohatec (Rohatec-kolonie) a železniční stanicí Bzenec-Přívoz v oblasti Bzenecké doubravy (někdy nazývané Moravská Sahara). Rozkládá se z obou stran železniční tratě Přerov - Břeclav v pruhu širokém až 60 m a dlouhém 5,5 km na ploše 94,56 ha.[3] Ze severozápadní strany je rezervace po celé délce lemována borovicovou monokulturou lesu Doubrava, na jihovýchodě sousedí s přírodním parkem Strážnické Pomoraví.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Váté písky
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Váté písky
Váté písky
Základní informace
Vyhlášení1. listopad 1990
VyhlásilOkresní národní výbor Hodonín
Nadm. výška190 m n. m.
Rozloha74,42 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresHodonín
UmístěníBzenec, Vracov
Souřadnice48°55′34″ s. š., 17°14′58″ v. d.
Váté písky
Váté písky
Další informace
Kód1494
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Národní přírodní památky v Česku

V budoucnosti může být tato rezervace ovlivněna plánovanou stavbou dálnice D55.

Důvod ochrany editovat

Důvodem ochrany jsou travinné ekosystémy písčitých trávníků a mělkých půd, biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin kavylu písečného (Stipa borysthenica) a kostřavy pochvaté Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii), včetně jejich populací, a biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů: tesaříka Nothorhina muricata, puchýřníka Zonitis flava, slíďáka pískomilného (Alopecosa psammophila) a vřetenušky pozdní (Zygaena laeta), včetně jejich populací.[4]

Geologie editovat

 
V blízkosti rezervace se nachází rozsáhlá pískovna

Oblast je tvořena sedimenty moře z mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Písek je tak tvořen čistými křemennými zrny s minimem jiných minerálů. Vrstva písku zde dosahuje mocnosti od 10 do 30 m.[5]

Historie editovat

 
O vznik rezervace se zasloužila Železniční trať z Břeclavi do Přerova

Oblast rezervace vátých písků byla zachována díky výstavbě železniční trati tzv. „severní dráhy“ v roce 1840, pro kterou bylo nutno vytvořit bezlesý protipožární pás pro provoz parních lokomotiv.[6] Ten dnes tvoří území přírodní památky. Ostatní oblasti na tzv. Moravské Sahaře byly v 1. pol. 19. století zalesněny lesníkem J. B. Bechtlem. Oblast byla roku 1990 vyhlášena chráněným přírodním útvarem a roku 1992 jako národní přírodní památka.

Flóra a fauna editovat

Flóra editovat

Z rostlin je zde nejvíce rozšířený paličkovec šedavý. Dále se zde vyskytuje např.:

Houby editovat

Z hub se na vátých píscích vyskytuje především velmi vzácná outkovka neladná, která se objevuje už jen na dalších dvou lokalitách v Česku.[7]

Fauna editovat

Z bezobratlých živočichů jsou zde zastoupeny teplomilné nebo i velmi vzácné druhy hmyzu a pavouků, např.:

Z obratlovců je to např.:

 
Schéma umístění D55 u NPP Váté písky (původně označované jako rychlostní silnice R55)

Výstavba dálnice D55 v blízkosti rezervace editovat

Mezi lety 2012 až 2015[8] mělo dojít v blízkosti národní přírodní památky k výstavbě dálnice D55. Silnice povede podél národní přírodní památky Váté písky ve vzdálenosti přibližně 60 metrů v celé její délce 5,5 km.[9] Památka bude oddělena od silnice 50m pruhem lesa.[9] Projekt dálnice podél Vátých písků může být proveden v jedné ze 2 možných variant. Rozdíl mezi nimi je v zakrytí či nezakrytí celé dálnice průsvitným materiálem a pletivem. Ministerstvem životního prostředí byla jako jediná přijatelná schválena varianta zakryté dálnice.[10] Podél památky budou přes dálnici vybudovány dvě přemostění a jeden ekomost.[9]

Reference editovat

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2005. ISBN 80-7011-717-6. S. 199. 
  4. ↑ Vyhláška č. 284/2019 Sb., Vyhláška ze dne 29. října 2019 o vyhlášení Národní přírodní památky Váté písky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
  5. ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 502.
  6. ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 504.
  7. ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 503.
  8. ↑ HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 19. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ a b c HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 133–135. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ Ministerstvo životního prostředí. Stanovisko k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Praha: [s.n.], 30. 06. 2006. Dostupné online. S. 19. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Váté_písky_u_Bzence&oldid=23271427“