Uruguayské námořnictvo
Uruguayské námořnictvo (španělsky Armada Nacional del Uruguay) je součástí uruguayských ozbrojených sil. Bylo založeno roku 1817. Patří mezi malá námořnictva. Tvoří jej asi 5700 příslušníků a 17 válečných lodí. Uruguayské válečné lodě mají před názvem zkratku ROU.[1] Velitelství je v Punta Lobos u Montevidea.[2]
| Uruguayské námořnictvo | |
|---|---|
 Znak námořnictva | |
| Země |  Uruguay |
| Vznik | 15. listopadu 1817 |
| Velikost | 5700 příslušníků 17 válečných lodí |
| Motto | Llegar, Luchar, Vencer Siempre |
| Velitelé | Admirál Leonardo Alonso |
| Nadřazené jednotky | Uruguayské ozbrojené síly |
Historie editovat
Uruguayské námořnictvo bylo založeno 15. listopadu 1817.[1]
Uruguayské námořnictvo se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí. V roce 2016, na oslavách 199. výročí založení, jeho velitel admirál Leonardo Alonso uvedl, že námořnictvo postrádá zdroje k plnění svých úkolů a potřebuje nové lodě, vrtulníky, letadla a pobřežní monitorovací systém.[3]
Součástí plánu na modernizaci námořnictva je získání dvou oceánských hlídkových lodí a tří vyřazených amerických kutrů třídy Marine Protector. Kutry Albacore, Cochito a Gannet byly postaveny v letech 1999–2009. Námořnictvo je získá zdarma, zaplatí však za jejich modernizaci a výcvik posádek.[4] Námořnictvo trojici kutrů uvedlo do provozu 1. září 2022.
Složení[1] editovat
_-_geograph.org.uk_-_1447988.jpg)
Hlídkové čluny editovat
- Třída Cape
- Rio Negro (11)
- Třída Kondor II
- Temerario (31)
- Audaz (34)
- Třída Marine Protector
- Rio Arapey (14)
- Rio de la Plata (15)
- Rio Yaguaron (16)
Výsadkové lodě editovat
- Třída LCM-6[5]
- LD-40
- LD-41
- LD-42 až LD-45[5]
Pomocné lodě editovat
- Třída Lüneburg – zásobovací tanker
- General Artigas (04)
Plánované akvizice editovat
- 2 oceánské hlídkové lodě od španělské loděnice Astilleros Cardama[6]
Letadla editovat
K roku 2008 námořnictvo provozovalo dva cvičné letouny Jetstream T2, dva hlídkové letouny S-2G Tracker, dva cvičné letouny T-34B, dva cvičné a lehké bojové T-34C-1, dva malé dopravní PA-34A, tři Cessna 182, dále osm vrtulníků Westland Wessex a jeden Bell 47.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Uruguay [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-23. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 431.[Dále jen Pejčoch 2008]
- ↑ Uruguayan Navy requires new platforms, top admiral says [online]. Jane's [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18. (anglicky)
- ↑ Uruguay receives three Marine Protector-class patrol boats from US Coast Guard [online]. Navaltoday.com, 2021-12-22 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Pejčoch 2008, s. 434.
- ↑ Spanish shipyard wins contract to build 2 OPVs for Uruguay Navy [online]. Navyrecognition.com, 2023-07-20 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uruguayské námořnictvo na Wikimedia Commons - (španělsky) Oficiální web
