Uraninit

Uraninit (starší český název smolinec), chemický vzorec UO₂ (oxid uraničitý), je krychlový minerál nazvaný podle prvku uranu.

Uraninit
Uraninit, Chestnut Flats Mine, Spruce Pine, Severní Karolína, USA
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	UO2
Identifikace
Barva	černá
Vzhled krystalu	krychle, oktaedry, dodekaedry
Soustava	krychlová
Tvrdost	5–6
Lesk	mastný
Štěpnost	dobrá
Vryp	hnědý, šedý, zelený
Hustota	10,6 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	HNO3, H2SO4, méně v HCl
Ostatní	silně radioaktivní

Původ

• Magmatický – v žulových a syenitových pegmatitech.
• Hydrotermální – ve vysokoteplotních cínových a středně teplotních Co–Ni–Bi–Ag–As a dalších sulfidových žilách.
• Sedimentární – klastické sedimenty vzniklé v podmínkách atmosféry s malým obsahem kyslíku na rozhraní archaika (prahory) a proterozoika (starohory).
• Metasomatický

Morfologie

Vzácné krystaly ve tvaru krychle či oktaedru, nebo dodekaedru, které mohou být až 11 cm velké. Většinou celistvý, někdy v žilkách a povlacích, nebo v zrnitých agregátech. Vyskytuje se i v podobě málo soudržných zemitých černých agregátů (tzv. uranová čerň).

Vlastnosti

Vzorek z Jáchymova

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–6, křehký, hustota 10,6 g/cm³ se s postupující oxidací snižuje až na 6,5 g/cm³, štěpnost dobrá podle {111}, lom nepravidelný až lasturnatý
• Optické vlastnosti: Barva: černá, šedá, zelenavá. Lesk mastný, matný, polokovový, průhlednost: opakní, vryp tmavě zelený až hnědočerný.
• Chemické vlastnosti: Složení: U 88,15 %, O 11,85 %. Snadno oxiduje, takže vždy je přítomný i oxid uranový UO₃. Kromě toho obsahuje také oxidy olova, thoria a další vzácné zeminy. Podle poměru uranu a olova se dá stanovit stáří uraninitu. Taktéž se v něm přirozeně vyskytuje radium a ve velmi nízké koncentraci i hélium. Stejně jako v případě olova jde o produkt radioaktivního rozpadu uranu. Před dmuchavkou se netaví, na dřevěném uhlí dává se sodou žlutý nálet. Rozkládá se v horké HNO₃, dále v H₂SO₄ a méně v HCl.

Podobné minerály

• psilomelan, thorianit

Parageneze

• molybdenit, bismut, galenit, monazit, turmalín, slída, dolomit, aj.

Získávání

Těžba v hlubinných dolech (žilní ložiska).

Využití

Uraninit je nejdůležitější rudou uranu a radia. Dříve používaný k výrobě uranových barev, jako zdroj radia na léčebné preparáty. Nyní má uplatnění v energetice jako zdroj náplní palivových článků do jaderných elektráren, ve vojenství do jaderných hlavic, a tzv. ochuzený uran pak jako protitankové střelivo.

Další využití má v lékařství, biologii, metalurgii a v jiných oborech.

V rudě jáchymovského smolince objevili roku 1898 Pierre a Marie Curieovi prvek radium. Také helium bylo poprvé izolováno ze smolince, ačkoliv jeho existence v heliosféře byla prokázána již dříve spektroskopicky.

Naleziště

Často se vyskytující minerál.

• Česko – Jáchymov, Dolní Rožínka, Příbramsko (Bytíz), Hamr u České Lípy
• Slovensko – Novoveská Huta
• Rusko – Karélie
• Anglie
• Kanada – Velké Medvědí jezero (společně se stříbrem); provincie Saskatchewan
• USA ve státech New Hampshire, Connecticut, Severní Karolína, Wyoming, Colorado, Nové Mexiko
• Jihoafrická republika
• a další.

Literatura

• ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

• Uranová ruda
• Seznam minerálů
• Těžba uranu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu uraninit na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo uraninit ve Wikislovníku
• Uraninit na webu mindat.org (anglicky)
• Uraninit na webu Webmineral (anglicky)
• Uraninit v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)

Portály: Těžba