Uhersko (okres Pardubice)

obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji

Obec Uhersko leží v okrese Pardubice, na návrší severně od železniční stanice na trati Česká Třebová – Praha, na pravém břehu řeky Loučné, 20 km východně od Pardubic. Žije zde 384[1] obyvatel. Od železniční stanice vede obcí zeleně značená turistická trasa 4239.

Uhersko
Pošta a obecní úřad v Uhersku
Pošta a obecní úřad v Uhersku
Znak obce UherskoVlajka obce Uhersko
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHolice
Obec s rozšířenou působnostíHolice
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel384 (2023)[1]
Rozloha3,67 km²[2]
Katastrální územíUhersko
Nadmořská výška252 m n. m.
PSČ533 73
Počet domů111 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduUhersko 34
533 73 Uhersko
obec@uhersko.cz
StarostaZdeněk Mašek, DiS.
Oficiální web: www.uhersko.cz
Uhersko
Uhersko
Další údaje
Kód obce575879
Kód části obce172979
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Místo, kde se obec dnes nachází, je osídleno už od předkřesťanské doby. O tom svědčí naleziště žárových hrobů ze Slezskoplatěnické kultury a fakt, že je vesnice postavena podle staroslovanských zvyklostí do tvaru okrouhlice. Obec vznikla pravděpodobně ve 12. století. První písemná zmínka je z roku 1308 z Dalimilovy kroniky, kde můžeme najít zmínku o Ctiborovi z Uherska, který v tzv. bitvě u Opočna úspěšně bojoval proti vojsku krále Albrechta Rakouského a zajal mnoho švábských vojáků. V letech 1454–1492 vlastnil tvrz a ves Vilém Jeník z Mečkova.[4] Zdejší tvrz byla roku 1469 vypálena vojskem krále Matyáše Korvína. Novou tvrz dali postavit Vitanovští z Vlčkovic před rokem 1599, v roce 1770 byla na jejích základech postavena myslivna[5]. Po Vitanovských koupili obec páni z Kolovrat; za zmínku z tohoto rodu stojí Leopold Vilém Krakovský z Kolovrat, který nechal v letech 1702–1704 přestavět původní kostel. Ve druhé polovině 18. století změnila obec majitele a vlastníkem se stal rod Kinských, který se do historie vesnice zapsal rozsáhlejší stavební činností. Nechali postavit spoustu obytných stavení a některé hospodářské budovy (např. dům číslo popisné 9). V roce 1790 nechal Filip Kinský postavit Theresienlust a školu, čímž obec získala centrum vzdělání. V 19. století koupili Uhersko Thurn-Taxisové, jimž patřila obec až do roku 1850, kdy se stala samostatnou obcí okresu Vysoké Mýto.[zdroj?]

Obec za svou dlouhou historii zažila spoustu ničivých povodní a jiných katastrof, například velké železniční neštěstí v roce 1909.[6]

Pamětihodnosti editovat

Uherská sgrafita editovat

Unikátní památkou obce jsou sgrafita na budovách obecního úřadu, sokolovny, bývalého řeznictví a dalších domů. Vytvořil je v letech 1922–1927 místní rodák, malíř prof. Alois Mudruňka.[7] Pro náměty sgrafit využil převážně témata a výjevy z české historie, doplněné ornamentálními motivy. Během nacistické okupace musela být sqrafita zakryta. Na zakrytí byla použita měkká malta, ale při odstraňování krycí omítky po válce došlo k poškození sgrafit na mnoha místech. K prvním opravám došlo v roce 1998, k dalším v letech 2007–2008. Restaurátorské práce prováděl synovec autora Čestmír Mudruňka společně se svým bratrem Jiřím Mudruňkou.[zdroj?]

Občanská vybavenost editovat

V budově obecního úřadu sídlí pošta, knihovna a lékař.[8][9] Místním občanům slouží prodejna smíšeného zboží, pekárna, pohostinství a mateřská škola.[10]

Zajímavost editovat

Osobnosti editovat

  • Alois Mudruňka (1888–1956), malíř a grafik, profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Vlastenecký slovník historický [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  5. Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 510.
  6. Vlaková neštěstí. www.uhersko.cz [online]. Obec Uhersko [cit. 2019-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-24. 
  7. Obec Uhersko. www.uhersko.cz [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  8. Knihovna. www.uhersko.cz [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  9. Pošta. www.uhersko.cz [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  10. Obec Uhersko [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 510.
  • Pamětní kniha obce Uhersko (1836-1912)
  • Pamětní kniha obce Uhersko č. 2 (1935) – Jan Slanař
  • Kronika č. 3 – záznam z obce Ouhorska/Uherska (1973/1974) – František Kubát

Externí odkazy editovat