Torosaurus („Děrovaný ještěr“; často, ale nesprávně překládáno jako býčí ještěr) byl rod velkého ceratopsidního dinosaura, žijícího na konci křídového období na území západu Severní Ameriky. Jméno získal tento rohatý dinosaurus podle skutečnosti, že měl výrazná „okna“ v límcové části lebky (na rozdíl třeba od známého rodu Triceratops, k němuž však podle nové studie možná fakticky náleží).[1]

Jak číst taxoboxTorosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 68 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce torosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Řáddinosauři (Dinosauria)
Podřádptakopánví (Ornithischia)
NadčeleďCeratopsia
ČeleďCeratopsidae
PodčeleďCeratopsinae
TribusTriceratopsini
RodTorosaurus
Marsh, 1891
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a velikost editovat

Torosaurus byl popsán O. C. Marshem roku 1891 podle fosiliní objevených ve Wyomingu (USA), první (typový) druh byl pak pojmenován Torosaurus latus. Byl to mohutný čtyřnohý býložravec, který dosahoval délky asi 8 až 9 metrů[2] a hmotnosti zhruba v rozmezí 4 až 6 (možná ale až 9,7)[3] tun. Tím se řadí mezi největší známé rohaté dinosaury vůbec. Jeden z nejlépe zachovaných exemplářů torosaura byl objeven v srpnu roku 2017 na území Colorada.[4]

Podobně velkým druhem byl také jižněji žijící Torosaurus utahensis, jehož fosilie jsou známé zejména ze sedimentů souvrství Ojo Alamo (a zřejmě i souvrství McRae, souvrství Javelina a souvrství North Horn) na území Nového Mexika, Texasu a Utahu (resp.).[5]

Obřím jedincem torosaura (spíše ale triceratopse) mohl být také původce fosilní stopy, popsané formálně jako ichnodruh Ceratopsipes goldenensis. Až 80 cm široká stopa byla popsána roku 1995 ze sedimentů souvrství Laramie v Coloradu a mohla patřit velkému jedinci o délce až 12 metrů a hmotnosti přes 12 tun.[6]

Velikost lebky editovat

Torosaurus disponoval jednou z nejdelších lebek mezi všemi rohatými dinosaury, a tím i suchozemskými obratlovci vůbec. Ve sbírkách instituce Museum of the Rockies v Bozemanu (Montana) jsou uloženy dvě rekonstruované lebky druhu Torosaurus latus z geologického souvrství Hell Creek, kratší má délku 252 cm a delší 277 cm. Jedná se tedy o nejdelší známou dinosauří lebku vůbec, pokud bereme v potaz pouze relativně dobře dochované fosilie.[7] Jediným známým ceratopsidem, který mohl mít ještě delší lebku (o délce zhruba rovných 3 metrů) byl mírně geologicky starší druh Eotriceratops xerinsularis, jehož fosilie byly objeveny v kanadské Albertě.[8]

Pouze dospělý triceratops? editovat

V roce 2009 vystoupili američtí paleontologové John Scannella a Jack Horner s domněnkou, že torosaurus je ve skutečnosti možná jen odrostlým dospělcem samce triceratopse s plně vyvinutým krčním límcem. Ten se měl v průběhu vývoje postupně měnit a plasticky "protahovat". Tuto domněnku pak dále potvrzovala odborná studie z roku 2010, podle které byla lebeční kost těchto dinosaurů velmi plastická a morfologicky se měnila až do pozdního věku, kdy se v ní objevila charakteristická „okna" (výrazné otvory) torosaura.[9][10][11] Tento závěr potvrzují i další studie, přestože vědecký konsenzus zatím v této otázce není. V současnosti spíše převažuje názor, že Torosaurus je skutečným samostatným rodem ceratopsida.[12]

Samostatnost rodu Torosaurus podporuje i odborná práce o kanadských exemplářích tohoto taxonu, publikovaná v roce 2022.[13]

V literární fikci editovat

Torosaurus se objevil v některých sci-fi příbězích o cestování časem. V české literatuře se objevuje například v knize Poslední dny dinosaurů, kde stádo těchto mohutných ceratopsidů ohrozí životy hlavních hrdinů, kteří jsou podrážděnými torosaury téměř ušlapáni (se štěstím ale přežijí).[14]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SOCHA Vladimír (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 278-279)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 52). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  4. Archivovaná kopie. www.dmns.org [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. 
  5. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26. 
  6. SOCHA, Vladimír. Stopa největšího rohatého dinosaura. OSEL.cz [online]. 5. listopadu 2020. Dostupné online.  (česky)
  7. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 57.
  8. SOCHA, Vladimír. Dinosauři s nejdelší lebkou. OSEL.cz [online]. 23. dubna 2020. Dostupné online.  (česky)
  9. Scannella, J. and Horner, J. R. (2010). "Torosaurus Marsh, 1891, is Triceratops Marsh, 1889 (Ceratopsidae: Chasmosaurinae): synonymy through ontogeny ." Journal of Vertebrate Paleontology, 30(4): 1157 - 1168. doi:10.1080/02724634.2010.483632
  10. Study finds Triceratops, Torosaurus were different stages of one dinosaur
  11. http://www.sciencedaily.com/releases/2010/07/100714131244.htm
  12. SOCHA, Vladimír. Kolosální ceratopsid Torosaurus. OSEL.cz [online]. 4. května 2017. Dostupné online.  (česky)
  13. Jordan C. Mallon, Robert B. Holmes, Emily L. Bamforth & Dirk Schumann (2022). The record of Torosaurus (Ornithischia: Ceratopsidae) in Canada and its taxonomic implications. Zoological Journal of the Linnean Society, zlab120. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlab120
  14. SOCHA, Vladimír (2016). Poslední dny dinosaurů, nakl. Radioservis, Praha. ISBN 978-80-87530-74-0 (str. 172-176)

Literatura editovat

  • Sullivan, R. M., A. C. Boere, and S. G. Lucas (2005). Redescription of the ceratopsid dinosaur Torosaurus utahensis (Gilmore, 1946) and a revision of the genus. Journal of Paleontology 79:564-582.
  • Dodson, P. (1996). The Horned Dinosaurs. Princeton University Press, Pinceton, New Jersey, pp. xiv-346
  • Farke, A. A. (2006). Cranial osteology and phylogenetic relationships of the chasmosaurine ceratopsid Torosaurus latus; pp. 235-257 in K. Carpenter (ed.), Horns and Beaks: Ceratopsian and Ornithopod Dinosaurs. Indiana University Press, Bloomington.
  • Hunt, ReBecca K. and Thomas M. Lehman (2008). Attributes of the ceratopsian dinosaur Torosaurus, and new material from the Javelina Formation (Maastrichtian) of Texas. Journal of Paleontology 82(6): 1127-1138.

Externí odkazy editovat