Torlačtina
Torlačtina (srbochorvatsky: Torlački / Торлачки, bulharsky: Торлашки) je skupina jihoslovanských dialektů. Je to jazyk vzniklý smíšením srbštiny (srbochorvatštiny) a bulharštiny. Někdy se považuje dialekt srbochorvatštiny, někdy za dialekt bulharštiny. UNESCO řadí torlačtinu mezi ohrožené jazyky.[1]
| Torlačtina Torlački / Торлашки | |
|---|---|
 Mapa torlackých dialektů | |
| Rozšíření | Srbsko, Bulharsko, další státy na Balkáně |
| Počet mluvčích | neznámý, odhad asi 1,5 milionu |
| Klasifikace | |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | není |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření editovat
S torlackými dialekty se lze setkat v Srbsku (i v Kosovu), Bulharsku, Makedonii, Rumunsku a Albánii.
- V Srbsku se torlacky mluví v jihovýchodním konci země (okolí města Niš)
- V Bulharsku se torlacky mluví v severozápadním cípu země
- V Makedonii se torlačtina používá na severu země (okolí města Kumanovo)
- Torlačtinu používá také část Srbů žijících v Kosovu
- Torlacký dialekt požívají též Chorvati v Rumunsku, v okrese Caraș-Severin (v oblasti zvané Banát)
Goranština editovat
Goranština je nářečí, které se někdy řadí k torlackým dialektům, jindy ne. Používají ho Gorani, slovanský národ blízký Makedoncům, vyznávající islám. Gorani žijí převážně v Kosovu, v menší míře taky v Albánii a Makedonii.
Zařazení editovat
Existuje několik teorií o zařazení torlackých dialektů. Někdy se berou jako přechod mezi srbštinou a bulharštinou, nebo jako smíšený jazyk. Jiné teorii řadí torlačtinu mezi srbochorvatštinu nebo srbštinu. Bulharští lingvisté řadí torlačtinu mezi bulharštinu. Makedonští lingvisté řadí torlacký dialekt z oblasti kolem Kumanova mezi dialekty makedonštiny.
Národy mluvící torlacky editovat
Torlacky mluví především Srbové, Bulhaři, Makedonci, Gorani a Karaševští Chorvati. [2]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Torlakian dialect na anglické Wikipedii.
- ↑ UNESCO Atlas of the World's Languages in danger. www.unesco.org [online]. [cit. 2019-07-29]. Dostupné online.
- ↑ KORTMANN, Bernd; AUWERA, Johan van der. The Languages and Linguistics of Europe: A Comprehensive Guide. [s.l.]: Walter de Gruyter 934 s. Dostupné online. ISBN 9783110220261. (anglicky) Google-Books-ID: vi_VCm51kpkC.