Tolna (město)
Tolna (německy Tolnau, někdy historicky slovensky Tolňa) je okresní město v župě Tolna v Maďarsku. Ve městě žije 10 987 obyvatel.
| Tolna | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°25′30″ s. š., 18°46′30″ v. d. |
| Stát |  Maďarsko |
  Tolna | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 71,1 km² |
| Počet obyvatel | 10 697 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 150,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 74 |
| PSČ | 7130 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis, poloha editovat
Město leží v nadmořské výšce 92 - 98 m přímo u slepého ramena Dunaje zvaného Tolnaj-Duna. Rozloha území je 71,08 km². Nachází se asi 130 kilometrů jižně od Budapešti a od župního města Szekszárdu je vzdáleno zhruba 10 km. Poblíž se také nachází město Paks s jadernou elektrárnou. Město se skládá ze čtvrti Tolna a Mözs. Druhý uvedený kdysi býval samostatnou obcí.
Historie editovat
První zmínka o obci se objevuje v zakládací listině opatství Tihany v roce 1055.
Již za vlády krále Štěpána zde byl postaven pravděpodobně hliněný hrad. Až do konce 15. století byl známý pod názvem Tolnavár. Název odkazoval na přítomnost pevnosti. V druhé polovině 15. století byla osada již městem s tržními právy a konaly se zde zasedání župního sněmu. Pravděpodobně se tam usadil i paulánský řád, který měl pravděpodobně i svoji školu. Král Ladislav V.[zdroj?] udělil městu jeho tehdejší znak. Pohromou pro rozvíjející se sídlo se nicméně stal turecký vpád do Uher.
Král Ludvík Jagellonský se odsud vydal bojovat do bitvy u Moháče.
Na konci 16. století a na počátku 17. století bylo město opakovaně napadeno Turky a zničeno. Obyvatelé uprchli a město bylo nějakou dobu opuštěné. Během několika desítek let turecké okupace Uher se nicméně vzpamatovalo a dle záznamů cestopisců zde žilo až osm tisíc lidí. Nejednalo se pouze o Maďary; přišli sem také příslušníci porobených národů Osmanské říše, např. pravoslavní Srbové Až v závěru turecké okupace došlo k dalšímu drancování a lidé se opět rozutekli. V roce 1696 žilo ve městě jen asi třicet rodin. Poté se začalo postupně rozvíjet, ale v roce 1745 jej opět zničila pohroma, tentokrát požár. Další oheň měl velké následky i v roce 1844, kdy bylo sežehnuto 160 domů, zámek a sklad tabáku.
Pak už se město znovu začalo rozrůstat. Mělo dokonce i přístav na Dunaji. Řeka v této oblasti měla velké meandry. Když se v 19. století prováděla regulace Dunaje, bylo sice město uchráněno před častými povodněmi ale přišlo o přístav, protože se ocitlo na slepém ramenu řeky. Meandr byl zkrácen, což je dobře patrné např. na mapách druhého vojenského mapování z konce 19. století. Původní lužní lesy na druhé straně Dunaje byly vykáceny, močály vysušeny a plocha přeměněna na úrodnou půdu. I když bylo slepé rameno Dunaje přemostěno, na druhou stranu se Tolna nerozšířila.
V letech 1900 až 1971 se zde vyrábělo hedvábí, dnes je v prostorách hedvábky zřízeno muzeum. Vesnička Mözs byla k městu připojena v roce 1989.
Doprava editovat
Při severním okraji města prochází hlavní silnice č. 6 a u západního okraje prochází dálnice M6. K městu slouží dva výjezdy z dálnice. Ve čtvrti Mözs je stanice na železniční trati (Tolna-Mözs).
Sport a rekreace editovat
V Tolně se nachází lázně.[2]
Partnerská města editovat
- Bodegraven, Holandsko
- Odorheiu Secuiesc, Rumunsko
- Stutensee, Bádensko-Württembersko, Německo
Zajímavosti editovat
Ve městě se nachází modrotisku s textilní dílnou (maďarsky Kékfestő műhely).
V samotném středu Tolny stojí Festeticscův zámek.
Nejméně čtyři kostely zde byly postavené v letech 1790 až 1822.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tolna na maďarské Wikipedii.
- ↑ Detailed Gazetteer of Hungary. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05]
- ↑ HAMAROSAN ISMÉT LÁTOGATHATÓ TOLNA VÁRMEGYE DUNA-PARTI VÁROSÁNAK GYÓGYFÜRDŐJ. Travelo [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (maďarština)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tolna na Wikimedia Commons
