Tibní

kandidát na izraelského krále

Tibní (hebrejsky: תִּבְנִי‎, Tivni), v českých překladech Bible přepisováno též jako Tibni či Tebni, byl neúspěšným uchazečem o trůn Severního izraelského království poté, co byl zavražděn král Éla. Jeho jméno se vykládá jako „Slaměný“ či Má sláma[1]; vzhledem k negativnímu významu jména někteří biblisté předpokládají, že se jednalo toliko o přezdívku[2]. Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl na části území severního Izraele asi v letech 884 až 880 př. n. l.[3] Jeho ambice byly ukončeny ve vojenském střetu s Omrím, jenž byl poté uznán za krále celého severního Izraele.[4] Septuaginta hebrejsky zápis z První knihy královské o něco rozšiřuje a uvádí, že ve zmíněném vojenském střetu zemřel nejen samotný Tibní, ale i jeho bratr Jóram. Tibního přízvisko „syn Gínatův“ může odkazovat buď na jméno jeho otce, nebo na území s místopisným názvem Gínat, o němž se zmiňují texty klínopisné i hieroglyfické.[5]

Tibní
Narození10. století př. n. l.
Úmrtí880 př. n. l.
OtecGinath
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 471. 
  2. The International Standard Bible Encyclopedia, William B. Eerdmans Publishing Company, 1988, sv. 4, s. 848.
  3. Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle FinkelsteinSilberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
  4. 1Kr 16, 21–22 (Kral, ČEP)
  5. BIČ, Miloš. Výklady ke Starému zákonu II. Díl II. Knihy výpravné (Jozue –Ester). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1996. ISBN 80-7192-150-5. S. 396. 

Literatura editovat