Thomas Thynne, 1. vikomt Weymouth

anglický politik

Thomas Thynne, 1. vikomt Weymouth (Thomas Thynne, 1st Viscount Weymouth, 1st Baron Thynne of Wermister, 2nd Baronet Thynne of Kempsford) (164028. července 1714, Londýn) byl anglický politik. Od mládí se uplatňoval ve službách Stuartovců jako diplomat, byl též poslancem Dolní sněmovny. V roce 1682 s titulem vikomta vstoupil do Sněmovny lordů. V roce 1688 sice podpořil Slavnou revoluci spojenou se změnou na trůně, ale poté řadu let strávil v opozici. Až v letech 1702–1707 zastával funkci ministra obchodu.

Thomas Thynne, 1. vikomt Weymouth
Prezident úřadu pro obchod a kolonie
Ve funkci:
8. ledna 1702 – 25. dubna 1707
PředchůdceThomas Grey, 2. hrabě ze Stamfordu
NástupceThomas Grey, 2. hrabě ze Stamfordu
Vyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1666 – 1669

Narození1640
Shropshire
Úmrtí28. července 1714 (ve věku 73–74 let)
Longleat
ChoťFrances Finch
RodičeHenry Frederick Thynne, 1st Baronet a Mary Coventry
DětiHenry Thynne
William Thynne
James Thynne
Frances Thynne
PříbuzníHenry Thynne[1] (sourozenec)
Frances Seymour, Duchess of Somerset[1] a Mary Thynne[2][1] (vnoučata)
Alma materKingston Grammar School
Christ Church
Profesediplomat a politik
Oceněníspolečník Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Hlavní rodové sídlo zámek Longleat House (Wiltshire) na malbě z roku 1675

Pocházel ze šlechtického rodu, který značně zbohatl v 16. století rozprodejem majetku zrušených klášterů za vlády Jindřicha VIII. Narodil se jako starší syn Sira Henryho Fredericka Thynne (1615–1680), který se zúčastnil občanské války na straně Karla I. a později patřil k oporám restaurace Stuartovců. Thomas studoval v Oxfordu a již v roce 1664 byl zvolen členem Královské společnosti. V letech 1666–1669 byl anglickým vyslancem ve Stockholmu, od roku 1666 byl také komořím vévody z Yorku. Později byl poslancem Dolní sněmovny (1674–1681)[pozn. 1]. Mezitím v roce 1680 po otci zdědil titul baroneta spolu se statky v hrabstvích Gloucestershire a Shropshire. V roce 1682 zdědil další majetek spolu s hlavním rodovým sídlem Longleat House (Wiltshire) po zavražděném bratranci Thomasu Thynneovi (1646–1682). V návaznosti na převzetí značného majetku byl v roce 1682 povýšen na vikomta a stal se členem Sněmovny lordů. V letech 1683–1685 zastával funkci nejvyššího sudího (Custos Rotulorum) v hrabství Wiltshire.

Za vlády Jakuba II. stál v opozici a přišel o některé úřady. Poté podpořil tzv. Slavnou revoluci a v roce 1688 přivítal spolu s hrabětem z Pembroke na anglické půdě nového krále Viléma Oranžského. Znovu získal úřad nejvyššího sudího ve Wiltshire (1690–1706), ale později stál v opozici proti politice Viléma III., takže k vyšším funkcím se dostal až po jeho smrti a po nástupu královny Anny. V roce 1702 byl jmenován členem Tajné rady a v letech 1702–1707 zastával úřad prezidenta úřadu pro obchod a kolonie[3]. Po vyhlášení království Velké Británie v roce 1707 nebyl uveden mezi členy Tajné rady, znovu se jejím členem stal až v roce 1711. Od roku 1711 do smrti také již potřetí zastával funkci nejvyššího sudího ve Wiltshire. V politice zastával značně liberální názory, ale ve společnosti proslul povýšeným vystupováním bohatého aristokrata.

Rodina a majetek editovat

V roce 1672 se oženil s Frances Finchovou (1652–1712), dcerou 3. hraběte z Winchilsey. Z jejich manželství pocházely čtyři děti, dědicem titulů a majetku se měl stát Henry Thynne (1675–1708), který byl poslancem Dolní sněmovny[4]. Kvůli chorobám spojeným s obezitou zemřel předčasně a bez potomstva, titul vikomta pak přešel na potomstvo Thomasova mladšího bratra Henryho Thynne.

Thomasův mladší bratr Henry Thynne (1644–1705) byl úředníkem Tajné rady a v letech 1684–1685 krátce jedním z lordů pokladu. Jeho vnuk Thomas (1710–1751) se v roce 1714 stal dědicem titulu vikomta a rodového majetku. V další generaci pak vynikl Thomas Thynne, 1. markýz z Bathu (1734–1796), který byl několikrát členem vlády a v roce 1789 získal titul markýze.

Kromě statků zděděných po otci převzal v roce 1682 hlavní sídlo Longleat House ve Wiltshire. Zdejší zámek nechal postavit v 16. století John Thynne (1515–1580), který skoupil rozsáhlé pozemky v rámci rozprodeje majetku zrušených klášterů za vlády Jindřicha VIII.[5] Thomas Thynne na zámku realizoval stavební úpravy v barokním slohu a mimo jiné zde vybudoval rozsáhlou knihovnu. V úpravách okolí zámku ve stylu francouzského parku se nechal inspirovat zahradami ve Versailles.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. V letech 1674–1679 byl poslancem parlamentu za prestižní volební obvod oxfordské univerzity. Mandát získal v doplňovacích volbách za svého vzdáleného příbuzného Heneage Finche, který tehdy s titulem barona přešel do Sněmovny lordů. V dalších volbách nahradil Thomase Thynne za oxfordskou univerzitu v parlamentu Heneagův syn Heneage Finch, 1. hrabě z Aylesfordu. Oxfordská univerzita vysílala do parlamentu dva zástupce a spolu s Thomasem Thynnem byl poslancem za univerzitu později významný politik Lawrence Hyde, 1. hrabě z Rochesteru. V letech 1679–1681 byl Thomas Thynne poslancem za město Tamworth, které později v parlamentu zastupoval i jeho syn Henry.

Reference editovat

  1. a b c Kindred Britain.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Personální obsazení úřadu prezidenta úřadu pro obchod a kolonie na webu The British History Online dostupné online
  4. Henry Thynne na webu The History of Parliament dostupné online
  5. Historic Houses and Gardens; Banbury, Oxfordshire, 1998; s. 140 ISBN 0953142612

Literatura editovat

Externí odkazy editovat