Thiddag
Thiddag (Thiadag, Thegdag, Deodatus, Bohdal, † 11. června 1017 v Praze) byl třetím pražským biskupem.
| Důstojný (Venerabilis) Thiddag | |
|---|---|
| 3. biskup pražský | |
.png) Thiddag (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | mohučská |
| Diecéze | pražská |
| Sídlo | Praha |
| Období služby | 998–1017 |
| Předchůdce | Svatý Vojtěch |
| Nástupce | Ekkard |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 7. července 998 světitel Willigis |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ? |
| Datum úmrtí | 11. června 1017 |
| Místo úmrtí | Praha,  České knížectví |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Původně byl mnichem v Korbejském opatství, kde studoval lékařství. Do Prahy přišel pravděpodobně roku 995. Po několikaletém pobytu vyléčil knížete Boleslava II. Pobožného.
Na příkaz římskoněmeckého císaře Oty III. se Thiddag stal pražským biskupem. Jeho předchůdcem v tomto úřadě měl být mnich Strachkvas (Kristián), syn českého knížete Boleslava I. a údajný autor Křišťanovy legendy, který však během svého svěcení dostal zřejmě epileptický záchvat.[pozn. 1] Na biskupa byl Thiddag vysvěcen 7. července 998 rukou arcibiskupa mohučského.
Během jeho funkčního období roku 999 byl založen mužský benediktinský klášter Ostrov poblíž Davle, jeden z nejstarších na českém území. Po smrti Boleslava II. čelil Thiddag omezování vlivu pražského biskupství, o které usiloval Ota III., a byl také svědkem všeobecného úpadku kvůli rozkolu tří Boleslavových synů.
Poznámky editovat
- ↑ Podle některých pramenů měl při tomto záchvatu také zemřít, podle jiných záchvat přežil, avšak bylo mu odepřeno vysvěcení na biskupa.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thiddag na Wikimedia Commons 
Thiddag ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Předchůdce: (Strachkvas/Kristián), Svatý Vojtěch |
|
3. biskup pražský 998–1017 |
|
Nástupce: Ekkard |
