The Broadway Melody

The Broadway Melody
	Plákat k filmu
Základní informace
Původní název	The Broadway Melody
Země původu	Spojené státy americké
Jazyk	angličtina
Délka	110 minut
Žánr	muzikál
Námět	Edmund Goulding
Scénář	Norman Houston, James Gleason, John Meehan
Režie	Harry Beaumont
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Charles King ; Anita Page ; Bessie Love
Produkce	Irving Thalberg, Lawrence Weingarten
Hudba	Nacio Herb Brown, George M. Cohan, Willard Robison
Kamera	John Arnold
Střih	Sam S. Zimbalist, William LeVanway
Zvuk	Douglas Shearer
Výroba a distribuce
Premiéra	1. únor 1929; Los Angeles
Produkční společnost	Metro-Goldwyn-Mayer
Distribuce	Metro-Goldwyn-Mayer
Rozpočet	379 000 $
Tržby	2 808 000 $ (USA); 1 558 000 $ (mimo území USA)
Ocenění	Oscar pro nejlepší film
	The Broadway Melody na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Broadwayská melódie (angl. The Broadway Melody^{[p 1]}) je muzikál z dílny MGM režiséra Harryho Beaumonta z roku 1929. Jde o první celovečerní mluvený a ozvučený muzikál a zároveň o první zvukový film, který vyhrál Oscara v kategorii nejlepší film.^[2] Taktéž byla The Broadway Melody prvním snímkem společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, který byl plně ozvučen.^[2]

Děj editovat

Eddie Kearns (Charles King) vymýšlí a píše na Broadwayi estrádní čísla pro velkého producenta Zanfielda (Eddie Kane). Pozve svou snoubenku Hank spolu s její sestrou Queenie do New Yorku, aby předvedli svoje číslo. Jako sestry mají sehraných několik tanečních čísel a tak opouštějí Středozápad. Ve velkoměstě je kromě Eddieho přivítá i strýček Jed (Jed Prouty), který sestrám nabídne angažmá na třicet týdnů. Sebevědomá Hank i plachá Queenie nabídku odmítají.

Eddie přesvědčí Zanfielda, aby dal děvčatům šanci. On se na jejich tanec a zpěv podívá. Nabídne jim malé číslo v nově připravovaném muzikálu, ve kterém má zpívat i Eddie. V pozadí příprav hudebních čísel se rodí nový vztah mezi ním a Queenie. Oba dva začínají tušit, že s jejich city se cosi děje, ale nedovolují si to kvůli Hank připustit. Queenie se proto seznámí s drsným a přespříliš sebejistým Jockem Warrinerem (Kenneth Thomson). Jak s ním tráví víc a víc času, vzdaluje se nejen od Eddieho, ale taky od své starší sestry. Ta to plná obav a nářků sleduje. Zároveň si povšimne vznikajících citů mezi ní a snoubencem.

Vztah i hudební čísla sester se začínají bortit. Na jednom večírku se hrubián Jock pokouší svést nezkušenou Queenie. Přichází však Eddie a zabrání nejhoršímu, i když dostane pár ran. Oba dva, Eddie i Queenie, si konečně přiznají, že se milují. Hank to chápe a rozhodne se původní návrh strýce Jeda přijmout. Odchází proto na cesty s revue. Eddie a Queenie se vezmou a odcházejí na líbánky. Po jejich návratu je doma čeká milovaná Hank a Jed.

Obsazení editovat

Charles King	Eddie Kearns
Anita Page	Queenie Mahoney
Bessie Love	Hank Mahoney
Jed Prouty	strýček Jed
Kenneth Thomson	Jock Warriner
Eddie Kane	Francis Zanfield
Carla Laemmle	dívka na mušličce

Produkce editovat

Muzikálové číslo „Wedding of the Painted Doll“ bylo původně kolorované, v červené a zelené barvě (tzv. Technicolor). Zachovalo se však pouze jako černobílé. Producentům se choreografie se živým orchestrem nelíbila a musela být nastudovaná znovu. Šlo o experiment formou playbacku a tak se tahle část filmu stala vůbec první filmovou sekvencí v dějinách kinematografie natočenou tímhle způsobem.^[2]

Natočila se i němá verze filmu, ke které mezititulky napsal Earl Baldwin.

Zajímavosti editovat

Film byl prvním vítězem Ceny Akademie za nejlepší film, aniž by získal cenu v jiné kategorii. Akademie filmového umění a věd uvedla název teto kategorii právě v roce 1930 na svém druhém ročníku. V průběhu prvního se totiž Oscar udělil v kategorii nejlepší produkce a nejlepší umělecká produkce.^[2]

Studio MGM natočila několik dalších filmů s názvem Broadway Melody (Melodie světa 1936, Broadway Melody of 1938 a Broadway Melody of 1940). Byl nachystán projekt na další volné pokračování s názvem Broadway Melody of 1943 s Genem Kellym v hlavní roli. Nakonec se záměr natočit muzikál nepovedl, předtočené hudební číslo však už existovalo a bylo použito ve filmu Thousands Cheer.^[2]

Film byl námětem na remake o jedenáct let později, kdy vznikal muzikál Two Girls on Broadway (1940).