Teplice v Čechách (nádraží)
Teplice v Čechách jsou hlavní železniční stanice v okresním městě Teplice na adrese Nádražní náměstí 599/53. Ulice před nádražím je významným uzlem městské hromadné dopravy (stanice Hlavní nádraží); v blízkosti se nachází i autobusové nádraží. Nádražní budovy jsou chráněny jako kulturní památka.[2] V září 2022 byla zahájena první fází rekonstrukce nádražní budovy, která zahrnovala zejména obnovu exteriérů.[3][4][5]
| Teplice v Čechách | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Teplice |
| Ulice | Nádražní náměstí |
| Souřadnice | 50°38′47,04″ s. š., 13°49′45,12″ v. d. |
  Teplice v Čechách | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 532895[1] |
| Trať | Ústí nad Labem – Chomutov |
| Nadmořská výška | 217 m n. m. |
| V provozu od | 1858 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[1] |
| Dopravní koleje | 4[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (3)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobus, trolejbus |
| Poznámky |
|
| Služby ve stanici |           |
| Kód památky | 43972/5-5256 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historický vývoj budovy editovat
Společnost na výstavbu nové železniční tratě byla založena v Teplicích v roce 1856, železniční spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem bylo uvedeno do provozu roku 1858.
.jpg)
Přestavba nádražní budovy Ústecko-teplické dráhy (ATE), která byla vybudována podle návrhu Josefa Turby, proběhla v letech 1876–1878.[6] Střední dvoupatrová budova byla upravena do současné podoby v letech 1900 až 1908 podle plánů Hermanna Rudolpha z Teplic. Patrová nádražní budova byla provedena v novorománském obloučkovém stylu (německy Rundbogenstil), vstupní hala byla zaklenuta na čtyřech sloupech.[7]
Strop vstupního vestibulu je tvořen kopulovitými a zrcadlovými klenbami, které jsou ozdobeny dekorativní malbou. V hale a vstupním portiku jsou dekorativní okenní výplně, ozdobené motivy z dějin místního průmyslu a lázeňství. Před hlavním vstupem do budovy jsou impozantní sochy dělníků, vytvořené podle návrhu Fr. Rabela.[7]
Na přelomu 19. a 20. století bylo nádraží často označováno jako architektonický skvost Rakousko-Uherska. Od roku 1895 se k železniční stanici mohli Tepličané dostat i elektrickou tramvají. Díky vhodné poloze a významu lázeňského města bylo přes hlavní železniční uzel města zavedeno mnoho mezinárodních spojů; Teplice se tak dopravně napojily na světová velkoměsta.
Od této doby nedošlo k žádným revolučním změnám; až na začátku 21. století proběhla větší rekonstrukce.[8] Zřízena byla například ostrovní nástupiště a zrekonstruována odbavovací hala nádraží.
Rekonstrukce 2022 editovat
První fáze editovat
13. září 2022 začala první fáze kompletní plánované rekonstrukce nádraží. Rekonstrukci realizuje firma Chládek & Tintěra za celkovou částku 231,1 mil. korun. Cílem rekonstrukce je obnovit původní vzhled a zachování historické hodnoty.
V první etapě dojde k obnově střech včetně krovů a celé fasády. Budou vyměněna také všechna okna a dveře. Součástí prací bude i rekonstrukce 1. nástupiště, které bude řešeno bezbariérově se zvednutím nástupní hrany. Renovací projde také historické zastřešení nástupiště a přilehlá kolej. Nový vzhled budovy byl navržen po důkladném restaurátorském průzkumu a zohledňuje její památkovou ochranu.
Objekt se očistí od nekvalitních dobových úprav a budou mu vráceny původní historické prvky. Navrženo je také obnovení historické barevnosti fasády kombinované s detaily v cihlové barvě, oplechování a kovové prvky budou tmavě šedé. Umělý šindel a plech na střeše nahradí šablony imitující dřívější břidlicovou krytinu.[9]
Druhá fáze editovat
V průběhu realizace první fáze probíhají projektové práce na druhé etapě. Kromě kompletní rekonstrukce interiéru budovy bude zahrnovat například i vybudování nových parkovacích ploch nebo úprava trafostanice s instalací fotovoltaické elektrárny na její střeše.[9]
Železniční doprava v Teplicích editovat
.jpg)
Nádraží Teplice v Čechách leží na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Odbočující tratě, obsluhované osobními vlaky z Teplic, se oddělují v jiných stanicích – v Řetenicích na západě Teplic (trať do Lovosic) a v nedalekém Oldřichově u Duchcova (trať do Litvínova). Katastrem města prochází i trať Děčín – Oldřichov u Duchcova, která prochází pouze severním okrajem města.
Na území Teplic se nachází více železničních stanic a zastávek, ne všechny však mají ve svém názvu jméno města:
- Proboštov: v katastrálním území Teplice-Trnovany, v těsném sousedství obce Proboštov, na trati Ústí nad Labem – Chomutov
- Řetenice: v katastrálním území Teplice-Řetenice, na trati Ústí nad Labem – Chomutov, fyzické odbočení trati Teplice v Čechách – Lovosice
- Teplice zámecká zahrada: v katastrálním území Teplice, na trati Teplice v Čechách – Lovosice
- Prosetice: v teplickém katastrálním území Prosetice, na trati Teplice v Čechách – Lovosice
- Teplice lesní brána: v katastrálním území Teplice, na trati Děčín – Oldřichov u Duchcova
V roce 1993 byly uváděny jako teplické čtyři nádraží – hlavní, Řetenice, Lesní brána a Zámecká zahrada. Přes hlavní nádraží projíždělo denně směrem na Most 18 osobních vlaků a 10 rychlíků, směrem na Ústí nad Labem 18 osobních a 12 rychlíkových vlaků. Mimo ně přes hlavní nádraží projíždělo velké množství nákladních vlaků s uhlím, 60 % všech nákladních vlaků v Československu.[10]
Provoz editovat
Ve stanici začínají či jí procházejí linky ústeckého železničního systému RegioTakt:
- linka U1 Děčín – Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Most – Kadaň předměstí (interval 1 hodina)
- linka U3 Teplice v Čechách – Litvínov (interval 2 hodiny, ve špičkách pracovních dnů 1 hodina)
- linka U6 Teplice v Čechách – Úpořiny – Radějčín (interval 2 hodiny)
- linka U51 Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Most – Chomutov – Klášterec nad Ohří (posilové spoje ve špičkách)
V Teplicích zastavuje i jedna z linek dálkové železniční dopravy:
- linka R15 Praha – Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Most – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb (interval 1 hodina)
Služby ve stanici a okolí editovat
- osobní (vnitrostátní i mezinárodní) pokladna
- úschovna zavazadel a kol
- čekárna
- WC
- prodejna pečiva
- stanice autobusů a trolejbusů MHD i linkových autobusů
- novinový stánek
Galerie editovat
-
Nástupiště -
Staniční budova v současnosti -
Nádražní hala -
Staniční budova (konec 19. století před přístavbou třetího podlaží) -
Staniční budova z Hrázní ulice
.jpg)
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Teplice v Čechách (plánek stanice). [s.l.]: [s.n.], 2016.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 156316 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. V Teplicích se rozjíždí rekonstrukce nádražní budovy. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2022-09-03 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online.
- ↑ DUFEK, Martin. Práce na rekonstrukci nádražní budovy v Teplicích jsou v plném proudu, první etapa skončí v závěru roku. Dopraváček [online]. dopravacek.eu, 2023-05-31 [cit. 2023-09-10]. Obsahuje fotografie z průběhu rekonstrukce. Dostupné online.
- ↑ BALVÍN, Jaroslav. Nádraží v Teplicích má šibeniční termín. Hemží se dělníky, jeden půjde pod zem. Teplický deník [online]. teplicky.denik.cz, 2023-05-19 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online.
- ↑ HLUŠIČKOVÁ, Hana, ed., a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl IV. Š-Ž. Praha: Libri, 2001-2004. 4 svazky (550 s.). ISBN 80-7277-160-4. Heslo Teplice.
- ↑ a b Památkový katalog: budova nádraží [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-06-28]. Dostupné online.
- ↑ VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed.; BERAN, Lukáš, ed.; ZIKMUND, Jan, ed. Industriální topografie : průmyslová architektura a technické stavby. Ústecký kraj. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. 364 s. ISBN 978-80-01-04833-7. Heslo Železniční stanice Teplice, s. 76.
- ↑ a b Tisková zpráva Správy železnic k první a druhé fázi rekonstrukce 2022 https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/150388698/tiskov%C3%A1+zpr%C3%A1va+ke+sta%C5%BEen%C3%AD/fce94ffc-398c-4f20-9715-bb11bea66e71
- ↑ BURSA, Milan. Zeměpisné exkurze v Severočeském kraji. 3. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP v Ústí nad Labem, 1994. ISBN 80-7044-076-7. Kapitola Železniční doprava, s. 18.
