Wikipedie

Třebčín

část obce Lutín v okrese Olomouc

Třebčín je vesnice v okrese Olomouc. Třebčín se nachází na západě Hané na úpatí Kosíře. Obcí protéká potok Deštná, pramenící na Kosíři v místě Studený Kout. Obec se nachází v nadmořské výšce mezi 225 – 240 m n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází železniční lokální trať mezi Olomoucí, Litovlí a Prostějovem. Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město Prostějov, 7,8 km východně statutární město Olomouc.

Třebčín
Pohled na obec ze severu
Pohled na obec ze severu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLutín
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′59″ s. š., 17°6′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel773 (2021)[1]
Katastrální územíTřebčín (3,89 km²)
PSČ783 42
Počet domů231 (2011)[2]
Třebčín
Třebčín
Další údaje
Kód části obce169366
Kód k. ú.769363
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název obce Třebčín pravděpodobně vznikl podle jména zakladatele jménem Třebsa nebo Třěbesa. V historických mapách a pramenech najdeme Třebčín pod několika názvy: Trepsin (1141), Trzebsin (1389), Trzepssin (1522), Trzeczin, Třzebczin (1692), Trzebssinio (1694), Trepschin (1758), Trzeptschein (1684, 1834), Třepčein (1864).

Pravěk editovat

V Třebčíně je známo více než deset archeologických lokalit.

Historie editovat

 
Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. století

První písemná zmínka je z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. [3] Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klariskám Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen.

První zobrazení Třebčína je na mapě z roku 1692, kterou zhotovil Jiří Matyáš Vischer. 1766–1769 spory s vrchností o plnění robotních povinností. V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženského fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d'Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848.

První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831–1832, 1836 a 1866. V roce 1883 byla zprovozněna trať Olomouc – Čelechovice na Hané, se zastávkou v Třebčíně. V roce 1887 obec poničila povodeň po vydatném dešti. V letech 1943–1946 byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do Sigmy v Lutíně. Stavěli ji internovaní vězni z tábora Svatobořice. Roku 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. Roku 1927 byl založen hasičský sbor. Před druhou světovou válkou zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého orla. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor.

Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD. Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína.

Současnost editovat

Třebčín má dnes 772 obyvatel. Obec je elektrifikována, plynofikována, má vlastní vodovod, k dispozici jsou kontejnery na tříděný odpad, nejméně dvakrát ročně probíhá sběr nebezpečného odpadu a zeleného odpadu ze zahrádek. V obci je pohostinství, obchod, autodopravce, dva automechanici, malířství a natěračství, fotografka, čistírna, knihovna. Do zastupitelstva vstupuje Třebčín pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů Třebčín.

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.

Průmysl editovat

V Třebčíně působí následující firmy a společnost:

  • MB TOOL s.r.o. Prostějov, nástroje a komponenty pro automobilový průmysl, provozovna I. nástrojárna a sériová výroba Třebčín.[4]
  • PCH Výroba a projekty, spol. s r.o. komplexními službami v oblasti projekce elektroinstalací, komponenty pro čerpadla, stavebnictví, padáky a průmyslové pece [5]
  • Mlčoch Libor – tesařství, pokrývačství, klempířství

Kultura a sport editovat

  • V Třebčíně se nachází sportovní a kulturní areál Ohrada, tenisové hřiště, které se v zimě mění v kluziště a volejbalové hřiště.
  • V obci jsou k dispozici tři dětská hřiště
  • V centru obce se nachází Kulturní a společenské zařízení s malým a velkým sálem, kde jsou pořádány různé společenské a soukromé akce.
  • Sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO III, pořádání okrskových soutěží.[6] Sbor má k dispozici:
  • CAS 27K
  • Vw crafter
  • dvě PPS - 12
  • Od roku 2008 se pořádá Třebčínský košt, soutěž o nejlepší destilát

Tradice editovat

O organizaci akcí se starají místní zastupitelé, SDH a Svaz žen

  • začátek roku Ostatky
  • 30. dubna slet čarodějnic
  • kolem 4. května hody na sv. Floriána
  • oslavy konce 2. světové války
  • Začátkem září Hasičský kotlík
  • 28. října oslavy výročí vzniku Československa
  • rozsvěcení vánočního stromu

Pamětihodnosti editovat

Významní rodáci editovat

Fotogalerie editovat

  •  
    Kaple svatého Floriána
  •  
    Kaplička se sochou Panny Marie v Očekávání
  •  
    Kříž v půli obce
  •  
    Kříž poblíž silnice na Olšany
  •  
    Kříž před kaplí svatého Floriána
  •  
    Torzo kříže jižně od Třebčína
  •  
    Pieta u cesty do Lip
  •  
    Památník obětem první světové války[7]
  •  
    Železniční stanice
  •  
    Pohled na Třebčín od jihu
  •  
    Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích
  •  
    Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Metoděje, kterými se Vychodil zabýval


Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Lutín - Symboly obce. www.lutin.cz [online]. [cit. 2009-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-05. 
  4. ↑ [1]
  5. ↑ [2]
  6. ↑ Archivovaná kopie. sdh-trebcin.blog.cz [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23. 
  7. ↑ a b Petr Válek. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jan Vychodil knihy | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ CAHOVÁ, Ivana. OLOMOUC ŽIDOVSKÁ: ŽIDOVSKÁ KULTURNÍ A INTELEKTUÁLNÍ HISTORIE OLOMOUCE specializovaná tištěná mapa [online]. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2021 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Jan Vychodil. www.osobnosti-moravy.eu [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ APOŠTOLÁT JEDNOTY APOSTOLATUS UNITATIS SDRUŽENÍ KNĚŽÍ- ČLENŮ APOŠTOLÁTU SV. CYRILA A METODĚJE [online]. Olomouc: Apoštolát jednoty, 1937 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historie. farnostnovyhrozenkov.cz [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b KREJČOVÁ, Jana. Libavsko v letech 1945–1960 s přihlédnutím k osudu církevního majetku.. Poodří, časopis obyvatel Horní Odry [online]. Společnost přátel Poodří, 2007 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historie - osobnosti Lutína. www.lutin.cz (archiv) [online]. Lutín [cit. 2023-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. 
  15. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Antonín Přichystal. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, ISBN 80-85600-98-6
  • Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006, ISBN 80-85973-39-1

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třebčín&oldid=23375015“