Wikipedie

Třída Arleigh Burke

třída amerických raketových torpédoborců

Třída Arleigh Burke je třída raketových torpédoborců (guided missile destroyer) Námořnictva Spojených států amerických, vybavených zbraňovým systémem Aegis, určeným k obraně proti balistickým raketám středního dosahu (jeho základem je radar AN/SPY-1). Hlavní úlohou těchto lodí je doprovod a ochrana svazů těžkých letadlových lodí. Torpédoborce jsou vybaveny pro protilodní, protiponorkový i protiletadlový boj. Třída je pojmenována podle amerického admirála z období druhé světové války Arleigh Burkeho (velel například v bitvě u mysu svatého Jiří).

Třída Arleigh Burke
USS Arleigh Burke (DDG-51) v roce 2013
USS Arleigh Burke (DDG-51) v roce 2013
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy
Typtorpédoborec
Lodě99 plánováno
73 aktivních
Osudaktivní (2023)
Předchůdcetřída Kidd
Nástupcetřída Zumwalt
Technické údaje USS Arleigh Burke
Výtlak8 315 t (Flight I)
8 400 t (Flight II)
9 500 t (Flight IIA)
9 700 t (Flight III)
Délka153,9 m (Flight I a II)
155,1 m (Flight IIA)
Šířka20,4 m
Ponor6,3 m
Pohon4× LM2500
2× lodní šroub
Rychlost30 uzlů
Dosah4 400 nám. mil při 20 uzlech
Posádka303 důstojníků a námořníků (Flight I)
323 důstojníků a námořníků (Flight IIA)
VýzbrojHlavňová:
1× 127mm Mk 45
2× 25mm M242 Bushmaster
1-2× 20mm Phalanx
12,7mm kulomety
Raketová:
2× Mk 141 (4hl.) (Flight I a II)
RGM-84 Harpoon

90× Mk 41 (Flight I a II)
96× Mk 41 (Flight IIA a III)

BGM-109 Tomahawk
RIM-66M
RIM-161
RUM-139
RIM-174A

Protiponorková:
2× Mk 32 (3hl.)

Mk 46
Mk 50
Mk 54
Letadla2× vrtulník
RadarAN/SPY-1

Třída Arleigh Burke je početně velmi rozsáhlá. Ke konci roku 2009 bylo ve službě 56 z 63 tehdy objednaných torpédoborců. Později bylo rozhodnuto o stavbě dalších torpédoborců, takže se celkový počet objednaných lodí zvýšil na 75 a později až na 89 jednotek. Ke konci roku 2023 bylo ve službě 73 jednotek a rozestavěn byl 84. torpédoborec této třídy. Po vyřazení torpédoborce třídy Spruance USS Cushing roku 2005 se třída Arleigh Burke na jedenáct let stala jedinou třídou amerických torpédoborců v aktivní službě. Až roku 2016 ji doplnil prototyp tříčlenné třídy Zumwalt.

Z konstrukce třídy Arleigh Burke jsou rovněž odvozeny japonské torpédoborce třídy Kongó, Atago a Maja a jihokorejské torpédoborce třídy Tchedžo Veliký.

Stavba editovat

Stavba lodí byla rozdělena mezi dvě americké loděnice. Celkem 40 jednotek staví koncern Huntington Ingalls Industries (HHI) v loděnici Ingalls Shipbuilding v Pascagoule ve státě Mississippi. Předtím loděnice patřila pod koncerny Litton Industries a Northrop Grumman Ship Systems Ingalls Operations. Stavbu dalších 44 jednotek zajišťuje loděnice Bath Iron Works (součást divize General Dynamics Marine Systems koncernu General Dynamics) v Bathu ve státě Maine.[1] Postupnou modifikací konstrukce vzniklo několik variant – 21 kusů je označováno Flight I, následujících sedm kusů Flight II a dalších 47 kusů Flight IIA, zbylých 24 jednotek je ve verzi Flight III.

Jednotky třídy Arleigh Burke:

Jméno Verze Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
USS Arleigh Burke (DDG-51) Flight I 6. prosince 1988 16. září 1989 4. července 1991 aktivní
USS Barry (DDG-52) Flight I 26. února 1990 8. června 1991 12. prosince 1992 aktivní
USS John Paul Jones (DDG-53) Flight I 8. srpna 1990 26. října 1991 18. prosince 1993 aktivní
USS Curtis Wilbur (DDG-54) Flight I 12. března 1991 16. května 1992 19. března 1994 aktivní
USS Stout (DDG-55) Flight I 8. srpna 1991 16. října 1992 13. srpna 1994 aktivní
USS John S. McCain (DDG-56) Flight I 3. září 1991 26. září 1992 2. července 1994 aktivní
USS Mitscher (DDG-57) Flight I 12. února 1992 7. května 1993 10. prosince 1994 aktivní
USS Laboon (DDG-58) Flight I 23. března 1992 20. února 1993 18. března 1995 aktivní
USS Russell (DDG-59) Flight I 24. července 1992 20. října 1993 20. května 1995 aktivní
USS Paul Hamilton (DDG-60) Flight I 24. srpna 1992 24. července 1993 27. května 1995 aktivní
USS Ramage (DDG-61) Flight I 4. ledna 1993 11. února 1994 22. července 1995 aktivní
USS Fitzgerald (DDG-62) Flight I 9. února 1993 29. ledna 1994 14. října 1995 aktivní
USS Stethem (DDG-63) Flight I 11. května 1993 17. července 1994 21. října 1995 aktivní
USS Carney (DDG-64) Flight I 8. srpna 1993 23. července 1994 13. dubna 1996 aktivní
USS Benfold (DDG-65) Flight I 27. září 1993 9. listopadu 1994 30. března 1996 aktivní
USS Gonzales (DDG-66) Flight I 3. února 1994 18. února 1995 12. října 1996 aktivní
USS Cole (DDG-67) Flight I 28. února 1994 10. února 1995 8. června 1996 aktivní
USS The Sullivans (DDG-68) Flight I 27. července 1994 12. srpna 1995 19. dubna 1997 aktivní
USS Milius (DDG-69) Flight I 8. srpna 1994 1. srpna 1995 23. listopadu 1996 aktivní
USS Hopper (DDG-70) Flight I 23. února 1995 6. ledna 1996 6. září 1997 aktivní
USS Ross (DDG-71) Flight I 10. dubna 1995 22. března 1996 28. června 1997 aktivní
USS Mahan (DDG-72) Flight II 17. srpna 1995 29. června 1996 14. února 1998 aktivní
USS Decatur (DDG-73) Flight II 11. ledna 1996 10. listopadu 1996 29. srpna 1998 aktivní
USS McFaul (DDG-74) Flight II 26. ledna 1996 18. ledna 1997 25. dubna 1998 aktivní
USS Donald Cook (DDG-75) Flight II 9. července 1996 3. května 1997 4. prosince 1998 aktivní
USS Higgins (DDG-76) Flight II 14. listopadu 1996 4. října 1997 24. dubna 1999 aktivní
USS O‘Kane (DDG-77) Flight II 8. května 1997 28. března 1998 23. října 1999 aktivní
USS Porter (DDG-78) Flight II 2. prosince 1996 12. listopadu 1997 20. března 1999 aktivní
USS Oscar Austin (DDG-79) Flight IIA 9. října 1997 7. listopadu 1998 19. srpna 2000 aktivní
USS Roosevelt (DDG-80) Flight IIA 15. prosince 1997 10. ledna 1999 14. října 2000 aktivní
USS Winston S. Churchill (DDG-81) Flight IIA 7. května 1998 17. dubna 1999 10. března 2001 aktivní
USS Lassen (DDG-82) Flight IIA 24. srpna 1998 16. října 1999 21. dubna 2001 aktivní
USS Howard (DDG-83) Flight IIA 9. prosince 1998 20. listopadu 1999 20. října 2001 aktivní
USS Bulkeley (DDG-84) Flight IIA 10. května 1999 21. června 2000 8. prosince 2001 aktivní
USS McCampbell (DDG-85) Flight IIA 15. července 1999 2. července 2000 17. srpna 2002 aktivní
USS Shoup (DDG-86) Flight IIA 13. prosince 1999 22. listopadu 2000 22. června 2002 aktivní
USS Mason (DDG-87) Flight IIA 19. ledna 2000 23. června 2001 12. dubna 2003 aktivní
USS Preble (DDG-88) Flight IIA 22. června 2000 1. června 2001 9. listopadu 2002 aktivní
USS Mustin (DDG-89) Flight IIA 15. ledna 2001 12. prosince 2001 26. července 2003 aktivní
USS Chafee (DDG-90) Flight IIA 12. dubna 2001 2. listopadu 2002 18. října 2003 aktivní
USS Pickney (DDG-91) Flight IIA 16. července 2001 26. června 2002 29. května 2004 aktivní
USS Momsen (DDG-92) Flight IIA 16. listopadu 2001 19. července 2003 28. srpna 2004 aktivní
USS Chung-Hoon (DDG-93) Flight IIA 14. ledna 2002 15. prosince 2002 18. září 2004 aktivní
USS Nitze (DDG-94) Flight IIA 20. září 2002 3. dubna 2004 5. března 2005 aktivní
USS James E. Williams (DDG-95) Flight IIA 15. července 2002 25. června 2003 11. prosince 2004 aktivní
USS Bainbridge (DDG-96) Flight IIA 7. května 2003 13. listopadu 2004 12. listopadu 2005 aktivní
USS Halsey (DDG-97) Flight IIA 13. ledna 2002 9. ledna 2004 30. července 2005 aktivní
USS Forrest Sherman (DDG-98) Flight IIA 7. srpna 2003 2. října 2004 28. ledna 2006 aktivní
USS Farragut (DDG-99) Flight IIA 9. ledna 2004 23. července 2005 10. června 2006 aktivní
USS Kidd (DDG-100) Flight IIA 29. dubna 2004 22. ledna 2005 9. června 2007 aktivní
USS Gridley (DDG-101) Flight IIA 30. července 2004 28. prosince 2005 10. února 2007 aktivní
USS Sampson (DDG-102) Flight IIA 20. března 2005 16. října 2006 3. listopadu 2007 aktivní
USS Truxtun (DDG-103) Flight IIA 11. dubna 2005 2. června 2007 25. dubna 2009 aktivní
USS Sterett (DDG-104) Flight IIA 17. listopadu 2005 19. května 2007 9. srpna 2008 aktivní
USS Dewey (DDG-105) Flight IIA 4. října 2006 26. ledna 2008 6. března 2010 aktivní
USS Stockdale (DDG-106) Flight IIA 10. srpna 2006 10. května 2008 18. dubna 2009 aktivní
USS Gravely (DDG-107) Flight IIA 26. listopadu 2007 30. března 2009 20. listopadu 2010 aktivní
USS Wayne E. Meyer (DDG-108) Flight IIA 17. května 2007 18. října 2008 10. října 2010 aktivní
USS Jason Dunham (DDG-109) Flight IIA 11. dubna 2008 1. srpna 2009 13. listopadu 2010 aktivní
USS William P. Lawrence (DDG-110) Flight IIA 16. září 2008 15. prosince 2009 4. června 2011 aktivní
USS Spruance (DDG-111) Flight IIA 14. května 2009 6. června 2010 1. října 2011 aktivní
USS Michael Murphy (DDG-112) Flight IIA 18. června 2010 7. května 2011 6. října 2012 aktivní
USS John Finn (DDG-113) Flight IIA Restart 5. listopadu 2013 28. března 2015 15. července 2017 aktivní
USS Ralph Johnson (DDG-114) Flight IIA Restart 12. září 2014 12. prosince 2015 24. března 2018 aktivní
USS Rafael Peralta (DDG-115) Flight IIA Restart 30. října 2014 1. listopadu 2015 29. července 2017 aktivní
USS Thomas Hudner (DDG-116) Flight IIA Technology Insertion (TI) 16. listopadu 2015 23. dubna 2017 1. prosince 2018 aktivní
USS Paul Ignatius (DDG-117) Flight IIA TI 20. října 2015 12. listopadu 2016 27. července 2019 aktivní
USS Daniel Inouye (DDG-118) Flight IIA TI 14. května 2018 27. října 2019 8. prosince 2021 aktivní
USS Delbert D. Black (DDG-119) Flight IIA TI 1. června 2016 8. září 2017 26. září 2020 aktivní
USS Carl M. Levin (DDG-120) Flight IIA TI 1. února 2019 16. května 2021 24. června 2023 aktivní
USS Frank E. Petersen Jr. (DDG-121) Flight IIA TI 21. února 2017 13. července 2018 14. května 2022 aktivní
USS John Basilone (DDG-122) Flight IIA TI 10. ledna 2020 12. června 2022 ve stavbě
USS Lenah Sutcliffe Higbee (DDG-123) Flight IIA TI 24. listopadu 2017 27. ledna 2020 13. května 2023 aktivní
USS Harvey C. Barnum Jr. (DDG-124) Flight IIA TI 6. dubna 2021 3. října 2023 ve stavbě
USS Jack H. Lucas (DDG-125) Flight III 8. listopadu 2019 4. června 2021 7. října 2023 aktivní
USS Louis H. Wilson Jr. (DDG-126) Flight III 16. května 2023 ve stavbě
USS Patrick Gallagher (DDG-127) Flight IIA TI 30. března 2022 ve stavbě
USS Ted Stevens (DDG-128) Flight III 9. března 2022 15. srpna 2023 ve stavbě
USS Jeremiah Denton (DDG-129) Flight III 16. srpna 2022 ve stavbě
USS William Charette (DDG-130) Flight III ve stavbě
USS George M. Neal (DDG-131) Flight III 15. prosince 2023 ve stavbě
USS Quentin Walsh (DDG-132) Flight III ve stavbě
USS Sam Nunn (DDG-133) Flight III ve stavbě
USS John E. Kilmer (DDG-134) Flight III ve stavbě
USS Thad Cochran (DDG-135) Flight III ve stavbě
USS Richard G. Lugar (DDG-136) Flight III schválen
USS John F. Lehman (DDG-137) Flight III schválen
USS J. William Middendorf (DDG-138) Flight III schválen
USS Telesforo Trinidad (DDG-139) Flight III schválen
USS Thomas G. Kelley (DDG-140) Flight III plánována
USS Ernest E. Evans (DDG-141) Flight III objednána
USS Charles J. French (DDG-142) Flight III objednána
(DDG-143) Flight III objednána
(DDG-144) Flight III objednána
(DDG-145) Flight III objednána
(DDG-146) Flight III objednána
(DDG-147) Flight III objednána
(DDG-148) Flight III objednána
(DDG-149) Flight III objednána

Konstrukce editovat

 
Příďová dělová věž a vertikální odpalovací silo torpédoborce USS Forest Sherman

Konstrukce lodí je (s výjimkou komínů) celá z různých druhů oceli a jsou v ní použity prvky technologie stealth. Důležité části lodí jsou chráněny kevlarovým pancířem. První postavené jednotky nenesly žádný hangár pro vrtulníky. To se ovšem neosvědčilo a vylepšené novější lodi mají hangár pro dva vrtulníky H-60 Seahawk.

Výzbroj jednotlivých lodí se liší. Ve dvou vertikálních odpalovacích zařízeních Mk 41 nesou padesát šest střel s plochou dráhou letu Tomahawk TLAM, protiletadlové řízené střely Standard verzí SM-2MR (nejnověji též SM-3 schopné likvidovat balistické střely), střely RIM-162 ESSM (evolved Sea Sparrow missile) chránící lodi proti protilodním střelám a střely protiponorkového systému RUM-139. Protilodní výzbroj tvoří osm řízených střel RGM-84 Harpoon (kromě nejnovější verze Flight IIA). Obranné systémy doplňují dva 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx. Torpédoborce nesou též jeden 127mm kanón Mk 45, několik 12,7mm kulometů a dva tříhlavňové torpédomety Mk 32 pro 324mm protiponorková torpéda.[1]

Lodě pohání čtyři plynové turbíny General Electric LM2500, každý o výkonu 27 000 hp. Vždy jeden pár turbín je umístěn ve společné strojovně a pohání jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost je 30 uzlů. Dosah je 4 400 námořních mil při 20 uzlů. Všechna plavidla jsou chráněna proti biologickým a chemickým zbraním i radiaci. Vlečný sonar AN/SQR-19 byl u verze flight IIA odstraněn.

Flight III editovat

Hlavním vylepšením je instalace nového radaru Raytheon AN/SPY-6(V), který slouží pro boj proti vzdušným cílům i balistickým střelám.[2]

Modernizace editovat

Část lodí této třídy bude v rámci programu s označením Surface Electronic Warfare Improvement Program (SEWIP) vybavena modernizovaným systémem elektronického boje SEWIP Block III.[3] Jako první jím byl vybaven torpédoborec Pinckney. Úprava výrazně změnila vzhled lodi, neboť prvky systému byly umístěny do uzavřených výstupků na bocích hlavní nástavby, která se tak vizuálně značně rozšířila. V roce 2023 americké námořnictvo plánovalo, že systémem vybaví dvacet torpédoborců třídy Arleigh Burke verze Flight IIA.[4]

Operační nasazení editovat

 
Poškozený USS Cole je přepravován do USA k opravě

Lodě třídy Arleigh Burke již byly nasazeny například ve válce v bývalé Jugoslávii, válce v Afghánistánu (2001), válce v Iráku (2003) či kampani proti somálským pirátům. Celkem 17 amerických námořníků zahynulo a dalších 39 bylo zraněno při útoku výbušninami naloženého sebevražedného člunu na torpédoborec USS Cole (DDG-67) v jemenském přístavu Aden dne 12. října 2000.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Arleigh Burke Class (Aegis), Guided Missile Destroyers, USA [online]. Naval-technology.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ US Navy DDG 51 Flight III program reaches new milestones [online]. Navalnews.com, 2020-11-24 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ This Is What The Navy’s New Shipboard Electronic Warfare System Can Actually Do [online]. The Drive, 2021-08-04 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Destroyer Looks Radically Different After Electronic Warfare Upgrade [online]. The Drive, 2023-11-08 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Attack on the USS Cole [online]. al-bab.com [cit. 2009-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-15. (anglicky) 

Literatura editovat

  • MILLER, David; MILLER, Chris. Moderní námořní boj. [s.l.]: Naše vojsko, 2009. 208 s. ISBN 978-80-206-1037-9. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třída_Arleigh_Burke&oldid=23813993“