Syrsko-malabarská katolická církev

Syrsko-malabarská katolická církev je jedna z východních katolických církví chaldejské tradice, která používá syrsko-malabarský obřad.

Kříž sv. Tomáše

Historie a současnost editovat

Je rozšířena nejvíce v indickém státě Kérala, kde je Vyšší archieparchie Ernakulam–Angamaly se sídlem v Kóčinu. Má 4 251 400 věřících (2017), jejich počet neustále rychle narůstá: 2010 – 3 828 590, 2014 – 3 899 580, 2016 – 4 189 350). Věřící mají kořeny u Tomášovských křesťanů. Jsou tak druhou nejpočetnější z východních katolických církví (ukrajinští řeckokatolíci mají přes 4 600 000 věřících). Odvozují svoji přítomnost od působení apoštola svatého Tomáše v Indii v 1. století. Dlouhou dobu žili v relativní izolaci od ostatního křesťanského světa s výjimkou Asyrské církve Východu, s kterou udržovali církevní společenství, a která jim posílala nebo potvrzovala biskupy a metropolity.

Po příchodu portugalských kolonizátorů (v roce 1498), navzdory tomu, že Tomášovští křesťané uznávali výsadní postavení Říma, začali je portugalští misionáři latinizovat. Následkem toho se většina Tomášovských křesťanů roku 1653 oddělila od Říma, ale zanedlouho se (většina) vrátila nazpět.

Ve 20. století se začala delatinizace a návrat k orientálním kořenům církve, její přijetí bylo rozpačité. Prvky římského ritu se roku 1962 římský papež pokusil odstranit, ale ve většině malabarských diecézí se návrat k původní podobě obřadu fakticky neuskutečnil.

Roku 2023 přinesl server Vatican News promluvu papeže Františka k věřícím o podobě ritu, konkrétně slavení knězem čelem k oltáři nebo k lidu. Papež upozornil, aby se tento spor nestal příčinou rozdělení.[1]

Arcidiecéze a diecéze editovat

V současné době má církev jednu vyšší/vrchní arcidiecézi, 4 metropolitní archieparchie (arcidiecéze), 27 eparchií (diecézí – jedna v USA, sv. Tomáše v Chicagu, která vznikla roku 2001, a další eparchie sv. Tomáše v Melbourne v Austrálii, vzniklá roku 2013, a eparchie ve Velké Británii) a apoštolský exarchát v Kanadě. V roce 2004 si vymohli na tehdejším římském papeži sv. Janu Pavlu II. právo si vrchního arcibiskupa zvolit (jako u patriarších církví), papež pak zvoleného pouze potvrdí.

 
Vyšší arcibiskup Alencherry

Svatí, blahoslavení, ctihodní a služebníci Boží editovat

 
Matthew Makil
 
Kuriakose Elias Chavara

Svatí editovat

Blahoslavení editovat

Ctihodní editovat

Služebníci Boží editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat