Wikipedie

Stránov

novorenesanční zámek v Jizerním Vtelnu

Stránov je novorenesanční zámek v obci Jizerní Vtelno u Mladé Boleslavi, přestavěný z původního středověkého hradu podle návrhu architekta Josefa Schulze.

Stránov
Zámek Stránov
Zámek Stránov
Základní informace
Slohnovorenesance
Poloha
AdresaJizerní Vtelno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°22′21,36″ s. š., 14°51′21,96″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky15874/2-1582 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Stránov

Na místě dnešního zámku stála původně tvrz, na které se připomíná v roce 1429 pan Bohuněk ze Stránova. Na jejím místě nechal postavit Jaroš ze Sovojovic v letech 1463–1468 gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov. V letech 1545–1589 byl hrad v majetku rodu Berků z Dubé.

Roku 1589 se stal majitelem hradu Karel z Biberštejna, císařský rada a nejvyšší mincmistr království Českého. Později hrad získal sňatkem Michal Slavata z Chlumu. Rodem Biberštejnů nebo Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek.

Někdy kolem roku 1642 získal zámek Jan z Lisau (příslušník braniborské šlechty – do panského stavu byl povýšen za statečnost v bitvě u Nördlingenu, později nejvyšší velitel v Chebu). Jeho potomci se po třech generacích hlásili k české národnosti a psali se jako páni z Lisova.

Poté sídlil na zámku Janův syn, Rudolf Adam z Lisova, s manželkou Alžbětou Lidmilou (pravnučkou astronoma Tychona Brahe), která na zdejším zámku prožila značnou část svého života.

 
Stránov – pohled do údolí se starým železničním mostem

Roku 1746 sňatkem přistoupil na panství Jan Václav Příchovský z Příchovic. Tento barokní kavalír z předního aristokratického rodu zanechal v okolí zámku dodnes viditelné stopy – Stránov byl barokně upraven, byla založena zámecká zahrada (ta zcela zanikla), vystavěna barokní pískovcová kašna v zámeckém areálu a roku 1767 kostel svatého Václava v předzámčí (autorem je významný pražský architekt Filip Heger).

Od roku 1794 byl majitelem svobodný pán Jan z Herites, ač na zámku spíše pobýval jeho strýc, svatovítský probošt a kanovník kapituly Všech Svatých na pražském hradě baron Václav Vojtěch z Herites (stránovským lidem zvaný Herodes). Po smrti probošta Václava Vojtěcha, který zde byl roku 1822 pochován, o panství pečoval a na něm pobýval synovec Jan Herites, správce dejvického statku u Prahy (majitel rozsáhlé sbírky českých knih – dle pastora z nedalekého Kovánce čítala přes tisíc kusů.[1]). V posledních čtyřech letech pak panství převzal Janův syn, setník Thadeus baron von Herites, který ho roku 1834 prodal rytíři Bedřichu Neubauerovi.[2]

Svůj romantický vzhled získal zámek při novorenesanční přestavbě na konci 19. století, kterou provedl v letech 1890–1894 podle projektu Josefa Schulze stavitel J. Mráz na zakázku Marie z Valdštejna a Vartenberka.

Zámek v roce 1917 koupil prezident Škodových závodů a senátor parlamentu Josef Šimonek, který byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do šlechtického stavu. Jeho syn František Šimonek s rodinou žil na Stránově až do znárodnění v roce 1950. Po znárodnění byl zámek využíván jako dětský domov (v předzámčí sídlilo jednotné zemědělské družstvo), čemuž odpovídaly i veškeré necitlivé úpravy (toalety a umývárny byly vestavěny i do chodeb a hlavních reprezentačních prostor apod.).

Návštěvnost zámku[3]
Rok Počet návštěvníků
2015 4 506
2016 7 278

Od roku 2003 je Stránov opět v rukou rodu Šimonků, zdědila a spravuje jej Zuzana Pavlíková-Šimonková. Zámek byl roku 2004 poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti, postupně probíhají částečné rekonstrukce interiérů i exteriérů zámku.[4] V letní sezóně se na zámku konají společenské i kulturní akce.

Galerie editovat

  •  
    Pohled na zámek ze silnice Mělník-Mladá Boleslav
  •  
    Nádvoří zámku s novorenesančními arkádami
  •  
    Severní část zámku z parku
  •  
    Zámecký kostel sv. Václava
  •  
    Novorenesanční arkády z parku
  •  
    Nádvoří zámku
  •  
    Východní část zámku z parku

Reference editovat

  1. ↑ HREJSA, Ferdinand. Dějiny české evanjelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. [s.l.]: nákladem Českobratrské evanjelické církve, 1927. S. 200. 
  2. ↑ http://www.opredcich.cz/Herites.htm Další informace
  3. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  4. ↑ https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/zamek-stranov-jako-rodinne-sidlo-detsky-domov-i-puvabna-filmova-kulisa-20150412.html

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stránov&oldid=23640960“