Stepan Smal-Stockyj
Stepan Smal-Stockyj, cyrilicí Степан Смаль-Стоцький, též Smal-Stocki (8.[1][2][3] nebo 21. ledna[2] 1859 Nemyliv[2][1] – 17. srpna 1938 Praha[2][4][1]), byl rakouský slavista, vysokoškolský pedagog a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období působil v Československu.
| Dr. Stepan Smal-Stockyj | |
|---|---|
 Stepan Smal-Stockyj | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1892 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladorusíni |
| Narození | 8. nebo 21. ledna 1859 Nemyliv  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. srpna 1938 Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Rakowický hřbitov |
| Děti | Roman Smal-Stockyj |
| Alma mater | Černovická univerzita Vídeňská univerzita |
| Ocenění | Vojenský záslužný kříž Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Pocházel z rolnické rodiny. Gymnázium studoval ve Lvově. Už zde začal být veřejně a literárně činný. Maturitu složil roku 1878. Pak studoval na Černovické univerzitě, kde jeho učitelem slavistiky byl Hnat Onyškevyč. Od roku 1883 studoval na Vídeňské univerzitě u France Miklošiče. Roku 1884 zde získal titul doktora filozofie a ještě téhož roku se habilitoval v oboru srovnávací slavistiky. V roce 1885 se stal mimořádným roku 1893 řádným profesorem rusínského jazyka a literatury na Černovické univerzitě. Na této škole zastával v roce 1894/1895 a 1904/1905 post děkana.[2]
Byl i politicky činný. V dubnu 1892 byl zvolen na Bukovinský zemský sněm,[5] kde zasedal do roku 1911.[3] Na sněmu vedl mladorusíny, s nimiž se ale později názorově rozešel. Od roku 1904 byl náměstkem zemského hejtmana.[2] Funkci náměstka zemského hejtmana zastával do roku 1910. Odmítal rusofilské tendence.[3]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Bukovina 08.[6]
Roku 1911 se zmiňuje jako mladorusínský kandidát.[7] Po volbách roku 1911 byl uváděn coby nezařazený poslanec.[6]
Po první světové válce byla Bukovina začleněna do Rumunska a Smal-Stockému bylo zrušeno jeho místo na univerzitě. Odešel do Prahy, kde v roce 1919 nejprve působil jako vyslanec krátce existující Západoukrajinské lidové republiky. Roku 1921 se stal mimořádným profesorem ukrajinského jazyka a literatury na nově založené Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. Ve své jazykovědecké práci zastával teorii o přímém původu rusínského jazyka ze staroslovanského jazyka. Zapojil se do debat o ukrajinském pravopisu a byl stoupencem fonetické varianty, která byla roku 1893 zavedena do národních a středních škol v tehdejším Rakousku-Uhersku. Zabýval se dílem Tarase Ševčenka.[2]
Zemřel v srpnu 1938 v Praze.[4] Pohřben byl v Krakově.[1]
Jeho syn Roman Smal-Stockyj (1893–1969) byl ukrajinským vědcem a exilovým politikem.[2]
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stepan Smal-Stockyj na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b c d WAGNER, Rudolf. Der Parlamentarismus und nationale Ausgleich in der ehemals österreichischen Bukowina. [s.l.]: Verlag "Der Südostdeutsche", 1984. 272 s. Dostupné online. S. 38. (německy)
- ↑ a b c d e f g h Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Smal-Stockyj (Smal-Stocki, Smal’-Stoc’kyj, Smal-Stotsky), Stephan (Stepan) (1859-1938), Slawist und Politiker, s. 363. (německy)
- ↑ a b c Смаль-Стоцький Степан [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b Úmrtí. Národní politika. Srpen 1938, roč. 56, čís. 226, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Neue Freie Presse, 5. 4. 1892, s. 4.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Bukowinaer Post, 1. 6. 1911, s. 1.
