Stagnov
Stagnov (též Stangov, Hrádek či Nový hrad) byl hrad v katastrálním území Rychtářova ve Vyškově na ostrohu nad potokem Rakovcem. Od roku 1970 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Stagnov | |
|---|---|
 Stagnov v roce 2010 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | Rychtářov, Vyškov,  Česko |
| Souřadnice | 49°19′42,99″ s. š., 16°53′45,8″ v. d. |
  Stagnov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24977/7-3820 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Hrad pravděpodobně založil některý z příslušníků rodu Stangeů, jejichž předci byly leníky olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, ve 13. století. Toto datování podporují také archeologické nálezy. Pravděpodobně krátce poté jej spolu s Dědicemi získali Šternberkové. Roku 1379 se uvádí na Novém Hradě-Stagnově u Dědic purkrabí biskupa Albrechta Aleše ze Šternberka Boček z Divic. Další písemná zmínka o Stagnovu je z roku 1381, kdy ho vlastnil Albrechtův synovec Petr ze Šternberka. V roce 1397 hrad přešel do majetku Petra z Kravař a Plumlova, od roku 1411 ho vlastnil jeho syn Jindřich z Kravař a Plumlova. Po roce 1420 byl majitelem hradu Petr z Kravař a Strážnice. Roku 1466 hrad po svém otci Jiřím z Kravař a Strážnice zdědila jeho dcera Kunka (Kunhuta), která se provdala za Václava z Boskovic. Za Boskoviců se již hrad v písemných pramenech neuvádí.
Stav, zjištěný archeologickým průzkumem, a také zmínka obce Hrádek v podhradí k roku 1480 ukazuje, že hrad byl zničen pravděpodobně za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století. V roce 1525 se uvádí jako pustý. Už roku 1511 je jako pustá uváděna obec Hrádek a v roce 1537 je zmiňován Rychtářov s pustým hradem.
Zachovaly se pouze malé pozůstatky zdiva a terénní stopy.
Popis editovat
Hradní areál chránil ze severu a západu svah, na východě a jihovýchodě místo stěží převyšovalo sedlo, kde se nacházela ves Hrádek. Z jižní části chránila hrad trojice příkopů s plošinkami, snad zbytky fortifikací. Druhý příkop, spolu s valem, pokračoval na jihovýchod a třetí přecházel v příhrádek, jímž vedla přístupová cesta obcházející jádro hradu. Na severu došlo k jeho rozšíření do podoby předhradí, kde pravděpodobně stávaly dvě kamenné budovy. Do vlastního jádra se vstupovalo hranolovou budovou s portálem pro pěší na západě. Jádro mělo půdorys víceúhelníku a k obvodové plášťové zdi přisedala vnitřní zástavba, jejíž bližší podoba není známa. Pod hradem se nalézají reliéfní pozůstatky městečka Hrádek.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 136065 : Hrad Stagnov, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura editovat
- FRANTIŠEK, Sochor. Paměti obce Rychtářova. Vyškov: František Obzina, 1938. S. 275.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stagnov na Wikimedia Commons - Stagnov na stránkách Hrady.cz
- hrad na castles.cz Archivováno 29. 9. 2009 na Wayback Machine.
