Staří Maďaři
Staří Maďaři neboli Uhři, nebo také Pramaďaři, jsou historická označení kočovného kmenového svazu s původní vlastí pravděpodobně v oblasti západních svahů Uralu. Kmenový svaz se nazýval „Sedm Maďarů“ (Hétmagyar) čili byl tvořen sedmi kmeny, z nichž každý měl vlastního náčelníka, ale o vedení a moc nad svazem se dělili jen dva vládci v tzv. diarchii, prvním byl knížetem spíše sakrální funkce (zvaný kende či kündü), druhým byl „vojvodou“ (gyula) neboli vojevůdcem. V 9. století opustil kmenový svaz Chazarskou říši a putoval dál na západ do Evropy. Po usídlení Maďarů v panónské kotlině se konfederace kmenů ustálila do pevnější podoby velkoknížectví.
| Levédia (asi 750–850) Etelköz (asi 850–895)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
žádné
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg)
.svg)
Původ editovat
1. původní domovina
2. „Magna Hungaria“
3. Levédia
4. Etelköz
5. Karpatská kotlina
Nejbližšími příbuznými Maďarů jsou malé národy Mansi a Chanty, žijící na východ od Uralu na západní Sibiři u řeky Ob, kde mají vlastní autonomní oblast s centrem ve městě Chanty-Mansijsk.[zdroj?]
Prestiží motivované spekulace o údajné souvislosti Maďarů se Sumery a Huny většina vědců odmítá. Ve středověku si však často lidé omylem mysleli, že Maďaři jsou potomci Hunů nebo Avarů, protože měli stejný kočovnický a kořistnický způsob života.[zdroj?]
Po příchodu do Karpatské kotliny v počtu asi 100 000–250 000 osob se podle jednoho z jejich kmenů – Megyer/Meďer – začali nazývat Maďaři.[zdroj?]
Jméno editovat
.jpg)
Jméno Uhři pochází přes slovanskou zkomoleninu og(ъ)r- (bulharo-turkické Ogɘr/Ugɘr) z názvu bulharsko-avarského kmenového svazu Onogurů, což znamená "deset šípů ", přeneseně deset spojených kmenů. Počáteční H-na začátku slova v některých jazycích (lat. Hungarus, angl. Hungary, něm. (H)ungarn) vzniklo z uvedené záměny s Huny.[zdroj?]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Starí Maďari na slovenské Wikipedii.
