Wikipedie

Special Operations Executive

Special Operations Executive (SOE) (česky: Oddělení pro zvláštní operace) byla zvláštní sekce britské zpravodajské služby MI6, založená na popud Winstona Churchilla během 2. světové války a zaměřená na vedení boje nestandardními metodami.

Special Operations Executive
ZeměSpojené království Spojené království
Existence22. července 1940 - 15. ledna 1946
TypSpeciální jednotky[1]
FunkceZpravodajské a záškodnické akce
VelikostAsi 13 000
VeliteléFrank Nelson
Charles Jocelyn Hambro
Colin Gubbins
Nadřazené jednotkyZápadní Spojenci
Účast
VálkyDruhá světová válka
Insignie
ZnakZnak SOE
 Znak SOE

Organizace byla založena 22. července 1940 s cílem provádět na území obsazeném Němci zpravodajskou a sabotážní činnost. Pro tuto činnost cvičila SOE specialisty jak z řad britských občanů, tak z občanů zemí nacistickým Německem okupovaných. Ty poté vysazovala na okupovaná území s úkolem získávat a předávat zpravodajské informace či provádět sabotážní a teroristické akce. Přestože SOE provedla řadu úspěšných akcí, je kvůli množství neúspěchů převážně hodnocena negativně.[zdroj?]

Přímo zaměstnávala nebo kontrolovala více než 13 000 lidí, z nichž asi 3 200 byly ženy.[2]

Dějiny editovat

 
Makisté (bojovníci francouzského odboje) v oblasti Horního Savojska, srpen 1944. Třetí a čtvrtý zprava jsou dva důstojníci SOE.

Předchůdci SOE se staly v roce 1938 Sekce D (D od Destruction) ustavená v rámci MI6 a mající za cíl vytváření struktur, které by v případě německé invaze do Velké Británie prováděly zpravodajskou a sabotážní činnost v týlu německých jednotek a na obsazeném území a dále potom Oddělení EH zaměřené na propagandu a v roce 1939 ministerstvem války založené GS(R) (později přejmenované na MI R) zaměřené na vedení partyzánské války.

Dne 13. června 1940, po svém zvolení do čela britské vlády, inicioval Winston Churchill doporučení, podle kterého měly Sekce D, Oddělení EH a MI R úzce spolupracovat a jejich činnost měla být koordinována. Dne 1. července téhož roku bylo na zasedání vlády odsouhlaseno vytvoření organizace pro vedení války nestandardním způsobem. 16. července byl politickou odpovědností za tuto organizaci pověřen ministr pro vedení hospodářské války Hugh Dalton. 22. července Special Operations Executive vznikla sloučením všech tří organizací, byla vyjmuta z MI6 a převedena do působnosti ministerstva pro hospodářskou válku. To vytvořilo mezi MI6 a SOE velkou rivalitu, která v pozdější době způsobila řadu problémů při operacích SOE.

V srpnu 1941 bylo po sporech mezi ministerstvem pro hospodářskou válku a ministerstvem informací ze SOE vyjmuto oddělení pro propagandu, ze kterého vznikla samostatná organizace. V srpnu 1942 byl do funkce ředitele SOE ustaven Charles Jocelyn Hambro poté, co se ministrem pro hospodářskou válku stal Roundell Cecil Palmer. Ve své funkci Hambro setrval až do srpna 1943, kdy se s Palmerem nedokázal shodnout na míře nezávislosti SOE na armádě. Nejen z tohoto důvodu byl z funkce ředitele SOE odvolán a na toto místo byl jmenován generálmajor Colin Gubbins. Ten provedl v činnosti SOE základní reformu, při které zúročil své zkušenosti nejen z operací typu commando, ale především z Irské války za nezávislost.

Ukončení činnosti editovat

Ke konci války R. C. Palmer obhajoval zachování SOE nebo organizace podobného typu. Argumentoval tím, že tato organizace by mohla být užitečná proti „Ruské hrozbě“ a Blízkému východu, a že by měla spadat pod ministerstvo obrany. Ministr zahraničí, Anthony Eden, nesouhlasil, a žádal o kontrolu nad SOE pro své ministerstvo, které v té době už zodpovídalo za MI6. Palmer byl striktně proti. Winston Churchill se k celé záležitosti vyjádřit nestihl a po prohře ve volbách v roce 1945 se celá záležitost dostala pod vliv labouristického ministerského předsedy Clementa Attleeho.

I když Palmer oznámil Attleemu, že SOE stále disponuje tajnou celosvětovou rádiovou sítí a velkým množstvím agentů a sympatizantů, Attlee odpověděl, že „nemá v úmyslu řídit jakousi britskou Kominternu“ a dal Palmerovi dvoudenní ultimátum na ukončení činnosti. SOE oficiálně ukončilo svou činnost 15. ledna 1946. Většina agentů se vrátila ke svým civilním zaměstnáním nebo regulérní vojenské službě, ale 280 členů bylo přiděleno k Oddělení zvláštních operací MI6. Někteří zde sloužili jako agenti, ale většina z nich byla pro MI6 zajímavá kvůli výzkumnému a výcvikovému potenciálu. Sir Stewart Menzies, vrchní velitel MI6 (známý jako „C“), později rozhodl o tom, že vlastní oddělení pro bývalé agenty SOE není potřeba, a sloučil je s vlastní MI6.

Organizační členění editovat

Členění SOE se během války neustále měnilo. V čele stál ředitel jmenovaný ministrem pro hospodářskou válku. Funkci zástupce vykonával příslušník armády, voják zastával i funkci náčelníka štábu. Kontrolu SOE prováděla 15členná rada složená z jedné poloviny příslušníky armády a ze druhé části úředníky, právníky či zástupci z oblasti průmyslu.

Pro operační činnost na okupovaných územích byly vytvořeny pro každou z obsazených zemí zvláštní skupiny. Ty se podle potřeby dále ještě dělily na podskupiny. Důvodem bylo, že v okupovaných zemích existovaly politicky různorodé odbojové struktury (např. pro Francii měla SOE po celou dobu války vždy minimálně šest podskupin). Další útvary SOE se zabývaly výzkumem a vývojem zbraní, výstroje a technik, výběrem cílů a provozní činnosti.

Kromě centrály sídlící v Anglii měla SOE i řadu poboček:

  • Káhira – pobočka řídila akce na Středním východě a Balkáně, pro operace na Balkáně byla později zřízeno zastoupení káhirské pobočky v Itálii
  • Alžír – pobočka řídící akce v jižní Francii
  • Indie – zřízena v roce 1940, později přestěhována na Srí Lanku
  • Singapur – pobočka se pokoušela vytvořit hnutí odporu v Malajsii ještě před japonským obsazením Singapuru
  • New York – pobočka působila jako koordinátor činnosti britských a amerických zvláštních služeb

Ředitelé SOE editovat

Ředitel SOE byl obvykle označován jako CD:

Role SOE v československém odboji editovat

Velmi náročným výcvikem na STS (Special Training Schools) ve Skotsku prošla řada československých dobrovolníků. Tito vojáci se později zúčastnili výsadků na tehdejším území Protektorátu Čechy a Morava, Slovenského státu, Jugoslávie, Francie i Itálie. Na těchto operacích se SOE podílela zejména přípravou a výcvikem kandidátů, ale i jejich vybavením.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Special Operations Executive [online]. [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ FOOT, M. R. D. SOE in France. [s.l.]: Frank Cass, 2000. ISBN 0-7146-5528-7. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Special_Operations_Executive&oldid=23667136“