Souprava metra Ečs

Souprava metra Ečs
	Souprava typu Ečs v depu Kačerov
Typ	Ečs
Jednotné označení (SSSR)	81-709
Základní údaje (jeden vůz)
Výrobce	Mytiščinský strojírenský závod
Výroba v letech	1972–1976
Počet vyrobených kusů	92
Provozovatel	Moskovskij metropoliten; DP hl. m. Prahy
Období provozu	1973–1997
Míst k sezení	42
Míst k stání	220
Hmotnost a rozměry (jeden vůz)
Hmotnost ve službě	32 500 kg
Délka přes spřáhla	19 206 mm
Rozchod	1 435 mm; 1 524 mm
Parametry pohonu (jeden vůz)
Uspořádání pojezdu	Bo' Bo'
Konstrukční rychlost	90 km/h
Maximální povolená rychlost	80 km/h
Napájecí soustava	750 V ss
Typ trakčního motoru	stejnosměrný sériový DK 114A
Počet a výkon trakčních motorů	4× 72 kW
Regulace výkonu	odporová
Přenos kroutivého momentu	jednostupňová převodovka
Vlaková brzda	elektrodynamická (nad 10 km/h); samočinná tlaková Westinghouse (do 10 km/h, nouzová); ruční brzda
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Vysvětlivky pojmů v infoboxu.; Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Ečs (rusky Ечс, jednotným ruským označením 81-709) je typ sovětských vozů metra vyráběných v Mytiščinském strojírenském závodě pro síť metra v Praze, kde byly provozovány v letech 1974–1997. Jednalo se o nejstarší vozy pražského metra, které vychází ze souprav typu E.

Popis editovat

Historická třívozová souprava Ečs ve stanici Háje

Vozy Ečs vyvinul Mytiščinský strojírenský závod speciálně pro pražské metro jakožto modifikaci typu Ež1 (81-708); podobné modifikace byly vyráběny v 70. letech i pro metra ostatních států RVHP. Ečs (písmena modifikace znamenají „Československo“) byl odvozen z typů Ež (pro metro v Moskvě, resp. Leningradě) a Ev (pro metro v Budapešti). Má čtvery dveře po každé straně vozu, vozová skříň je složená z rámu svařeného z ocelových profilů, ke kterým byly připevněny stropnice pokryté ocelovým plechem a přivařeny vnější boční stěny. Stěny a strop prostoru pro cestující byly pokryty hliníkovými plechy. Vůz byl kromě provozní elektrodynamické brzdy vybaven brzdou pneumatickou a ruční a měl samočinné spřáhlo. V každém voze byla kabina řidiče – neexistovaly tak vložené vozy.

Provoz editovat

Za normalizace 24. března 1971 rozhodla československá vláda o koupi vozů Ečs místo vyvíjených českých R1. První zkušební sedmivozová souprava vozů Ečs byla vyrobena na konci roku 1972 a následně byla v provozu v Moskvě (roku 1975 ji výrobce přestavěl na standardní soupravu typu Ež).^[1] Od října 1973 února 1974 byly do ještě rozestavěného depa Kačerov dopravovány sériové vozy s evidenčními čísly 1001–1050.^[2] V září 1974 byla objednána druhá série o počtu 20 vozů (ev. č. 1051–1070), které byly dodány od dubna do června 1975.^[2]^[3] Závěrečná třetí série (15 ks, ev. č. 1071–1085) byla objednána v září 1975 a dodána od srpna do října 1976.^[2]^[3] Celkem tak bylo do vyrobeno 92 vozů Ečs,^[4] z nichž do Prahy bylo dodáno 85 vozů.^[2]

Při otevření metra 9. května 1974 jezdily soupravy Ečs trojvozové (na lince jich při tříminutovém intervalu bylo celkem 12), od srpna 1975 čtyřvozové, od února 1979 v plné délce pěti vozů.

S jejich nasazením na trasu A se nepočítalo, jednak protože nesplňovaly československou normu pro osvětlení, jednak kvůli náročnému profilu nové trati (prudké stoupání ze stanice Malostranská ke Hradčanské); pro tu byla pořízena modernější souprava metra 81-717/714. Vozy Ečs byly koncepčně zastaralé již v době výroby, provozně začaly zastarávat kolem roku 1990. Toho roku bylo v provozu všech 85 vozů. Několik z nich bylo z provozu odstaveno v letech 1991 a 1992, velké odstavování a následné vyřazování začalo v roce 1994, kdy v listopadu toho roku jezdilo již pouze 48 vozů. V lednu 1997 disponoval pražský dopravní podnik 15 provozními vozy Ečs. Poslední souprava vyjela v pravidelném provozu 29. června 1997.^[5]

Historické vozy editovat

DP Praha
- vůz ev. č. 1009 (r. v. 1973, Muzeum MHD)
- souprava ev. č. 1083+1084+1085 (všechny r. v. 1976, provozní historická souprava 3×Ečs; vůz č. 1083 byl součástí poslední soupravy vypravené do pravidelného provozu^[6])

Galerie editovat

Vůz č. 1009 v Muzeu MHD
Historická souprava ve stanici Nádraží Holešovice
Podvozek s vedením dvojkolí ocelovými pásy
Samočinné spřáhlo typu Scharfenberg
Interiér vozu
Kolo ruční brzdy v kabině
Pult strojvedoucího
Páka brzdy v pultě je spojená s převodem s brzdičem Westinghouse pod pultem
Číslo vozu a výrobní štítek

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy Ečs aneb Průkopníci v pražském metru. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2009. ISBN 978-80-87047-13-2. S. 29–30. Dále jen Mara–Prosický.
↑ ^a ^b ^c ^d Mara–Prosický, s. 213–214.
↑ ^a ^b Mara–Prosický, s. 94.
↑ Mara–Prosický, s. 16.
↑ Mara–Prosický, s. 123, 126.
↑ Mara–Prosický, s. 123, 138.

Literatura editovat

MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy Ečs aneb Průkopníci v pražském metru. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2009. 217 s. ISBN 978-80-87047-13-2.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Souprava metra Ečs na Wikimedia Commons
Souprava Ečs na metroweb.cz

[1] MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy Ečs aneb Průkopníci v pražském metru. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2009. ISBN 978-80-87047-13-2. S. 29–30. Dále jen Mara–Prosický.

[MP213-2] Mara–Prosický, s. 213–214.

[MP94-3] Mara–Prosický, s. 94.

[4] Mara–Prosický, s. 16.

[5] Mara–Prosický, s. 123, 126.

[6] Mara–Prosický, s. 123, 138.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]