Souhvězdí Koníčka

souhvězdí severní nebeské polokoule

Koníček (latinsky Equuleus) je souhvězdí na sever od nebeského rovníku. Je to druhé nejmenší souhvězdí moderní astronomie a nejmenší na severní polokouli.

Souhvězdí Koníčka
Souhvězdí Koníčka
Souhvězdí Koníčka
Latinský názevEquuleus
Latinský genitivEquulei
Latinská zkratkaEqu
Rektascenze20 h 55 m až 21 h 35 m
Deklinace+2,5° až +12,5°
Rozloha72 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce+90° až −80°
Nejlepší pozorovatelnost v ČRDuben
Počet hvězd jasnějších než 3m0
Nejjasnější hvězdaKitalpha (α Equ) (3,92m)
Sousední souhvězdíVodnář
Delfín
Pegas

Popis souhvězdí editovat

Koníček je nevýrazné souhvězdí. Skládá se ze čtyř hvězd, které mají představovat hlavu mladého koně. Jen jedna hvězda je jasnější 4. hvězdné velikosti

Souhvězdí Koníčka najdeme jihovýchodně od souhvězdí Pegase.

Koníček je druhé nejmenší souhvězdí oblohy, pouze souhvězdí Jižního kříže má menší rozlohu. Lze jej alespoň z části pozorovat kdekoliv na Zemi s výjimkou 2,5° zeměpisné šířky (tomu odpovídá asi 280 km) od jižního pólu.

Dějiny editovat

Koníček patří ke 48 souhvězdím antiky, které zavedl Ptolemaios.

Mytologie editovat

Souhvězdí Koníčka představuje hříbátko Celeris, bratříčka okřídleného koně Pegase. Posel bohů Hermes jej daroval Kastorovi, dvojčeti Polluxe.

Objekty v souhvězdí editovat

Hvězdy editovat

B F Jméno nebo jiné označení m ly Spektrální třída
α 8 Kitalpha 3,92m 186 G0 III
δ 7 4,49m 55 F7 V
γ 5 4,69m 120 F0 IV
β 10 5,16m
ε 1 5,23m 150 F5 + F7
3 5,61m
9 5,82m
4 5,94m
6 6,07m
λ 2 5,94m

α  Equulei, nejjasnější hvězda souhvězdí Koníčka, je vzdálená 150 světelných let. Je to žlutě zářící hvězda spektrální třídy G0 III. Jméno Kitalpha je arabského původu a znamená přední díl koně.

Dvojhvězdy editovat

Systém m Vzdálenost
δ 5,0m/5,0m 0,35"
γ 4,7m/11,6m 2"
ε 6,0m/6,3m/7,2m 0,72"/

δ Equulei je dvojhvězda ve vzdálenosti 55 světelných let. Obě složky oběhnou kolem společného těžiště jednou za 5,7 let.

γ Equulei je pouhým okem rozlišitelná dvojhvězda, podmínkou je ovšem jasná bezměsíčná noc. Jasnější složka má magnitudu 4,7m a je vzdálená 6 minut od druhé složky dvojhvězdy a jasnosti 6,0m. je se ovšem o vizuální dvojhvězdu, obě hvězdy leží od Země ve stejném směru, ale v různé vzdálenosti.

Jasnější hvězda je ale skutečně dvojhvězda. Ve vzdálenosti 2 vteřiny se nachází její průvodce, hvězda 11. velikosti, který je gravitačně vázán na větší hvězdu. K pozorování je nutný dalekohled aspoň o průměru objektivu 15 cm.

Systém ε Equulei se skládá ze čtyř hvězd, které obíhají kolem společného těžiště.

Proměnné hvězdy editovat

Hvězda m Perioda Typ
γ 4,58 až 4,77m 12,2 hodin typu Alfa Canis Venatici
R 8,0 až 15,7m 261 dní typ Mira

Hlavní hvězda systému γ Equuleis je krátkoperiodická proměnná typu Alfa Canis Venatici.

R Equuleis proměnná typu Mira. Jedná se o červeného obra nebo nadobra, který mění v rytmu svoji velikost, což je provázeno značnou změnou jasnosti. Při maximu je R Equ tak jasná, že je pozorovatelná triedrem. V době minima klesne jasnost na 15,7m, takže k pozorování hvězdy je nutný větší dalekohled.

Messier a NGC objekty editovat

Messier (M) NGC jiné velikost Typ Jméno
7015 m Galaxie
7040 m Galaxie
7040 m Galaxie
7045 m Galaxie
7046 m Galaxie

Související články editovat

Externí odkazy editovat