Wikipedie

Smenchkare

egyptský faraon 18. dynastie

Smenchkare byl egyptský panovník řazený k 18. dynastii, i když to bylo v problematickém období konce vlády Achnatona a nástupu legitimního nástupce Tutanchámona. Jeho doba vlády zahrnuje dvě období, v prvním, ve kterém byl Achnatonovým spoluvládcem, zhruba od 13. roku jeho vlády (~1340 př.Kr.), druhém po smrti Achnatona, (~1336–1334 př.Kr.), kdy legitimní nástupce Tutanchámon byl ještě příliš mlád a jeho zájmy hájila jeho matka Kija.

Ancheprure Smenchkare
Nefernefruaton
Pečeť z období spoluvlády s Achnatonem[1]
Pečeť z období spoluvlády s Achnatonem[1]
Doba vlády~1336–1334 př.Kr.[2][p 1]
Rodné jméno
<
N5
O34		 U22D28D45L1
Z2
>

Semench-ka-Re-djeser-cheperu
Trůnní jméno
M23L2<
N5S34L1Z2
>

Anch-cheperu-Re
Manželky
it
n
ra		 N36
t
Meritaton
(nejstarší dcera Achnatona)
OtecAmenhotep III. ?
Matka?
ÚmrtíEl Amarna
HrobkaKV55 ?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ editovat

Informace o původu Smenchkareho jsou příliš mlhavé a ne dosud dostatečně podložené archeologickými indiciemi. Nesporné však je, že pocházel z okruhu rodiny Amenhotepa III. Rovněž je nesporné, že spoluvládcem Achnatona se stal někdy kolem 13. roku jeho vlády. Musel být prominentní osobou a zřejmě i důsledkem volby vládnoucího Achnatona. Nabízí se jeho vztah jako nevlastního bratra některé z manželek Amenhotepa III., kde vedle královské manželky Teje žily i dcery mitannských králů: Giluchipa dcera Šuttarna II., Teduchipa dcera krále Tušratty,[3]případně i syn nejstarší dcery Amehotepa III. Sitamun[4] (incestní vztahy byly v té době dost časté). Některé teorie spojují osobu Smenchkareho s Achnatonovou nejstarší dcerou Meritaton, která dle těchto teorií vládla jako muž pod jménem Ancheprure Smenchkare. Po smrti Achnatona se ujal asi na dva roky vlády nad Egyptem. Diskuse o jeho personifikaci potvrzují archeologické indicie o existenci mužské osoby s věrohodně doloženými vztahy ke královské rodině:
Jsou to:

  • váza z hrobu Tutanchamona i s jménem Smenchkareho,
  • v roce 1922 Howardem Carterem nalezená hrobka Tutanchamona, kde se ve výbavě našly zlomky skříně se jmény Achnatona a společně i krále Ancheprure a královny Merietate, jeho manželky;[5][6]
  • na nalezených zlomcích z Amarny a vedlejšího paláce Gurob[p 2][7] šest kartuší s trůnním jménem Ancheprure a dvě další s epitetem Nefercheprure, tři s epitetem Meri-Waenre, dvě nesoucí jméno Smenchkare a další s epitetem Džoser-Chepru nalezené při vykopávkách v korunním paláci.[8]
  • hliněná pečeť (v záhlaví) je shodná s kartuší (pečetidlem) č. 92 zobrazených artefaktů;
  • ve hrobce Merire TA2 je zobrazena scéna ze slavnosti Durbar s (poškozeným) nápisem „Faraon Ancheprure Smenchkare a jeho Velká královská manželka Meritaton“.
 
Kartuše faraona Smenchkareho nalezené při vykopávkách v Thebách a v Amarně[8]

Vláda editovat

Legitimita přechodné vlády Smenchkareho se odvozovala od jeho manželky, nejstarší dcery Achnatona Nefertiti Meritaton. Té bylo v době sňatku jen asi 13 let. Smenchkare ke svému jménu připojil jméno královny matky Nefernefruaton.[9][4] Po dvou letech této vlády Smenchkare náhle zemřel (~1334 př. Kr.). Přímé nástupnictví Tutanchamona na trůn bylo předmětem intrik v okolí jeho rodiny[p 3][10].

Hrobka editovat

Smenchkare, který pocházel z Théb si zde nechal stavět hrobku v Bibal El-Moluk, uvádí se KV55, ale zde se při jejím otevření (E. Ayerton – 1907, britský egyptolog) nacházel sarkofág určený pro královnu Teje ale mumie v ní nalezená byla mužského pohlaví, dříve přisouzená Achnatonovi. Případné otázky nejsou dosud uspokojivě zodpovězeny. Smenchkare si také nechal stavět hrobku i v Tell EL-Amarně, ta však nebyla dokončena a jeho pravé pohřební místo nebylo určeno.[9]

Zdravotní podmínky v El Amarně editovat

Achnaton zemřel ve věku ~30 let, Smenchkare po dvou letech samostatné vlády, přitom lze předpokládat, že byl věkovým vrstevníkem Achnatona. V obou případech se důvody jejich asi náhlého úmrtí v původních odkazech nevyskytují. Následně je možné k nim přiřadit i předčasné úmrtí Tutanchamona ve věku ~19 let.
Komplexní archeologické expedice zkoumající profil tehdejší populace v El Amarně, podložené rozsáhlejšími antropologickými analýzami hrobových nálezů v celém profilu amarnské lokality, poskytly detailnější pohled na spektrum identifikovaných chorob a pravděpodobných příčiny jejich úmrtí v době trvání sídelního města Achetatonu. Průměrný věk v tomto období se pohyboval v rozmezí 20–40 let s výraznou četností v dětském a juvenilním věku a diferenciací společenského sociálního postavení. Chudší část populace trpěla častěji hladem, z toho pak odvozenou Sideropenickou anémií (nedostatek železa ve stravě) a náchylností k infekčním chorobám. Uvádí se epidemie černého moru[5]. Malarické horečky, parazitické ataky bilharziemi obvyklé v nilském řečišti, vývojové kostní vady včetně dentálních komplikací. Byly to také pravé neštovice (Variola vera), amébóza, tyfus a další v orientě dosud se vyskytující patogeny, které souvisejí s nedostatečnými hygienickými systémy. [11][12]

 
Nákrčník s motivem supa z hrobky KV55
Úmrtnost/dožívání[13] Starý Egypt Egypt 1998
Dětská úmrtnost do 1 roku 30% 4%
Dětská úmrtnost od 1 do 5 roků 20% 5,1%
Dospělí dožívání-chudá vrstva 20–30 r. ~65
Dospělí dožívání-bohatá vrstva 30–40 r. ~65
Roční růst populace >0,1% 2,2%

Epilog editovat

Smenchkare žil a krátce vládl ve stadiu krize egyptské společnosti v závěru 18. dynastie, ovlivněné řadou vnitřních i vnějších vlivů, které podlomily stabilitu vlád po dlouhodobé a úspěšné vládě Amenhotepa III. Značně k tomu přispěly v té době špatné zdravotní podmínky, které byly příčinou stagnace rozvoje populace a nestability vládnoucích struktur. Z vnějších podmínek to byl vzrůstající vliv Novochetitské říše a citelné ztráty vlivu Egypta v syrsko-palestinské oblasti.[14]

Související články editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Celková doba včetně spoluvlády s Achnatonem od jeho ~13 doby vlády je ~1340 - 1333
  2. ↑ Palác privilegovaných žen „harém“ nezávislý na královském paláci
  3. ↑ Interpretace tohoto období a nedostatek průkazných archeologických nálezů v průběhu expedicí v ruinách Amarny jsou dosud zdrojem četných diskusí a spekulativních závěrů.

Reference editovat

  1. ↑ PETRIE, Flinders. Tell El Amarna [online]. Westminster: Aris&Phillips, 1894. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. ↑ Amenhotep III &His Wives [online]. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b DODSON, Aidan. Amarna Sunset:The late-Amarna succession revisited [online]. Bristol: University Bristol, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Sunset: the End of the Amarna Period [online]. University Bristol: 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CARTER, Howard. The thomb of Tutankhamen. London: Sphire Book Limited, 1972. S. 95–97. 
  7. ↑ Gurob, Unlocking a Royal Harem [online]. Egypt: 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b PETRIE, Flinders. Tell El Amarna [online]. Westminster: Aris&Phillips, 1894. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  10. ↑ Smenkhare [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ KUCKENS, Kathleen. The Children of Amarna: Disease and Famine in the Time of Akhenaten [online]. Fayetteville: University of Arkansas, 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ GOODMAN, Alan, G.Armelagos. Infant and Childhood Morbidity and Mortality Risks in Archaeological Populations. [Archaeology]. 1989, roč. 21, čís. 2, s. 225–243. Dostupné online. 
  13. ↑ The people of ancient Egypt [online]. Reshafim, Israel: 2008 [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-21. (anglicky) 
  14. ↑ DIJK, Jacobus. Hormeheb and the Struggle for The throne of Tutankhamun [online]. Gröningen: University Gröningen, 1996. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • Wolfgang Helck: Geschichte des Alten Ägypten Abteilung 1: Der Nahe und der Mittlere Osten. Bd. 1: Ägyptologie. Abschnitt 3). Brill, Leiden u. a. 1968, ISBN 90-04-06497-4, S. 167 .
  • MATULA, Miloš; "Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce". Praha: Nakladatelství MM Production, 2010, ISBN 978-80-904556-0-3

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Achnaton 		  Egyptský král
1336–1334 př.Kr 		  Nástupce:
Tutanchamon
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Smenchkare&oldid=23747746“