Skároš
Skároš (dříve Skaroš, maďarsky Eszkáros, Szkáros) je obec na Slovensku v okrese Košice-okolí.
| Skároš | |
|---|---|
 Tank ve skárošském parku | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°35′18″ s. š., 21°22′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Skároš | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 36,9 km² |
| Počet obyvatel | 1 108 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 30,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ľubomír Vranka |
| Vznik | 1270 |
| Oficiální web | www |
| ocu | |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 11 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Skároš, který se nachází asi 20 km jižně od Košic, bezprostředně u maďarské hranice, je velmi stará vesnice. První písemná zmínka pochází z roku 1270 v rámci popisu hranic panství hradu Füzér. Zmíněna je jako zem Skároš. Ta se nacházela na hranici a patřila už Mikulášovi, synovi Abu. Tento pocházel z tzv. nádoštské větve rodu Abovců.
Druhou písemnou zmínku známe z roku 1327, kdy je Skároš uveden při popisu země Kalša, s níž také sousedil. Zmínka hovoří o zemi Zkarus. Vesnice Skároš je v údolí pod Slanskými vrchy. Toto území bylo osídleno a kultivováno již ve 13. století.
Po smrti Dominika, syna Lacka a vnuka zmíněného Mikuláše, syna Abu, rod vymřel po meči, protože Dominik neměl syna. Tehdy král Karel v roce 1335 daroval nádoštské panství palatinovi Drugethovi. V zápisu, který jmenuje vesnice spadající pod toto panství, se zmiňuje i Skároš. Podle zápisu z roku 1387 je známo, že ve Skároši už stál kostel.
V roce 1415 však již Skároš patřil Petrovi z Banské Bystrice a jeho bratrovi Štěpánovi, jejichž rod se označoval jako Zudar z Olnódu. Jim vesnice patřila i za portálního soupisu v roce 1427, kdy tam bylo 15 port.
V té době se nepočítalo obyvatelstvo, ale tzv. porty. Porta je brána vedoucí do hospodářské usedlosti, kterou může projet vůz tažený koňmi. Pokud vezmeme v úvahu, že v jedné takové usedlosti bylo se služebnictvem minimálně sedm lidí, pak v roce 1427 měl Skároš minimálně 105 obyvatel, čili se jednalo o velmi velkou vesnici.
Kultura a zajímavosti editovat
Památky editovat
- Kúria rodiny Fekete, jednopodlažní, klasicistní, dvojtraktová stavba s půdorisem ve tvaru obdélníku z první třetiny 19. století.[2] Fasádě kúrie dominuje triaxiální portikus s přelamovaným štítem s erbem rodu. V současnosti je objekt v dezolátním stavu a chátrá.
- Kostel reformované církve, jednolodní, původně toleranční stavba s polygonálním závěrem a předsunutou věží z konce 18. století. Zásadní přestavbou prošel v roce 1932. Interiér je plochostropý, nachází se zde dřevěná tříramenná empora.[3] Kostel má hladkou fasádu a půlkruhově ukončená okna. Věž je ukončena střechou ve tvaru jehlanu.
- Římskokatolický kostel Růžencové Panny Marie, jednolodní modernistická stavba se segmentově ukončeným presbytářem a věží tvořící součást stavby z roku 1939.[4] Kostel má hladkou fasádu s půlkruhově ukončenými okny. Plochá hranolová věž je dekorována reliéfním křížem nad markýzou vstupu.
Galerie editovat
-
Pohled ze severu -
Kostel Růžencové Panny Marie -
Obecní úřad
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skároš na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Skároš - Kalvínsky kostol [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Skároš - Kostol Ružencovej Panny Márie [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skároš na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce
