Sievert (značka Sv) je jednotkou ekvivalentní dávky ionizujícího záření (HT), případně dávkového ekvivalentu (H). Je pojmenována po Rolfu Sievertovi, průkopníkovi radiační ochrany.

Dávka 1 Sv jakéhokoli záření má stejné biologické účinky jako dávka 1 Gy rentgenového nebo gama záření (pro které je radiační váhový faktor WR stanoven 1; viz dále). Jednotka vyjadřuje podíl množství absorbované energie v určité hmotnosti a v závislosti na daném druhu ionizujícího záření. Tedy energie/hmotnost (J/kg).

Ekvivalentní dávka se vypočítá jako součin DT × WR, kde D je střední absorbovaná dávka v tkáni nebo orgánu T a WR je radiační váhový faktor (popřípadě jakostní činitel Q – pro dávkový ekvivalent – viz níže). Radiační váhový faktor WR udává, kolikrát je daný druh záření biologicky účinnější než záření fotonové (X nebo gama), a je různý pro jednotlivé druhy ionizujícího záření. To znamená, že zohledňuje i rozdílnou biologickou účinnost jednotlivých druhů záření. Hodnota WR je bezrozměrná – tedy nemá žádnou jednotku.

Starší jednotkou ekvivalentní dávky / dávkového ekvivalentu byl rem, přičemž 1 rem = 0,01 Sv.

Hodnoty radiačního váhového faktoru WR editovat

  • Fotony, jakákoliv energie : WR = 1
  • Elektronypozitrony, jakákoliv energie : WR = 1
  • Neutrony
    • energie < 10 keV : WR = 5
    • 10 keV < energie < 100 keV : WR = 10
    • 100 keV < energie < 2 MeV : WR = 20
    • 2 MeV < energie < 20 MeV : WR = 10
    • energie > 20 MeV : WR = 5
  • Protony, energie > 2 MeV : WR = 5
  • částice alfa a jiná větší jádra : WR = 20

Pro dávkový ekvivalent (H) je opět zavedena jednotka sievert. Výpočet je následující: H = D · Q, kde D je absorbovaná dávka a Q je jakostní faktor/činitel. Jakostní činitel Q koriguje dávkový ekvivalent na základě velikosti lineárního přenosu energie L.

Hodnoty jakostního činitele Q editovat

Pro jakostní faktor Q jsou používány následující hodnoty.[1]

Pro rentgenové záření, záření gama a elektrony Q = 1
Pro neutrony o neznámém energetickém spektru Q = 10
Pro částice s jedním nábojem o neznámé energii a klidové hmotnosti větší než 1 atomová hmotnostní jednotka Q = 10
Pro částice alfa a další vícenásobně nabité částice o neznámé energii Q = 20
Pro tepelné neutrony Q = 2,3

Porovnání ozáření z různých zdrojů radiace[2] editovat

Zdroj Dávka Zdroj Dávka Zdroj Dávka
Spánek vedle jiného člověka 0,05 μSv CT vyšetření hlavy 2 mSv Dávka s 10% smrtností po 30 dnech 1-2 Sv
Rok života 75km od jaderné el. 0,09 μSv Běžná roční dávka ve složení

přibližně 85% přírodní zdroje, zbytek lékařská vyštření

4 mSv
Konzumace 1 banánu 0,1 μSv CT vyšetření hrudníku 7 mSv
Rok života 75km od uhelné el. 0,3 μSv Roční limit pro radiačního

pracovníka (zák.422/2016)

20 mSv
Rentgen paže 1 μSv Roční limit pro radiačního pracovníka v USA 50 mSv
Přídavek za den v místě s vysokou

přirozenou radiací

1,2 μSv Nejnižší roční dávka prokazatelně

zvyšující riziko rakoviny

100 mSv
Rentgen zubů 5 μSv Přibližná okamžitá dávka způsobující

symptomy radiačního ozáření

400 mSv
Jednodenní dávka v běžném životě 10 μSv
Rentgen hrudníku 20 μSv
Pětihodinový let dopravním letadlem 50 μSv
Rok pobytu v kamenném,

zděném či betonovém domě

70 μSv
Roční dávka z draslíku

přirozeně v lidském těle

390 μSv
Mamografické vyšetření prsu 400 μSv

Ve článku Akutní radiační syndrom se podrobněji dozvíte, jaké mají dávky od 0,05 Sv (50 mSv) zdravotní dopady na člověka.

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

  1. Měření radioaktivity, www.radioaktivita.cz
  2. TOPIČ, Petr. Měřili jsme v Česku radioaktivitu. Čísla mohou vyděsit, ale o nic prý nejde. Technet [online]. iDnes, 2019-07-25 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat