Sieniawka (okres Zgorzelec)
Sieniawka (německy Kleinschönau) je vesnice ležící v nejjihozápadnější části Polska, v Dolnoslezském vojvodství, na pravém břehu Lužické Nisy. Nachází se 3 km východně od města Žitavy.
| Sieniawka | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°54′ s. š., 14°51′ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Pomořské |
| Okres | Zgorzelec |
| Gmina | Bogatynia |
  Sieniawka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 678 (2010) |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | (+48) 75 |
| PSČ | 59-921 |
| Označení vozidel | DZG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec měla v roce 2010 678 obyvatel.
Přes Sieniawku vedla úzkorozchodná železnice z Frýdlantu do Žitavy. Dodnes zde najít v obce zbytky kolejí. V Sieniawce je hraniční přechod do Žitavy.
Historie editovat
Nejstarší zmínka o Sieniawce pochází z roku 1287, kdy je v listině pražského biskupa Tobiáše z Bechyně (dochované pouze v konceptu ve formulářové sbírce) uváděn filiální kostel ve vsi Sonow, podřízený spolu s kostelem v Oldřichově farnosti v Hrádku nad Nisou.[1] Znovu je ves uváděna jako Parvum Sonov v roce 1352 v rejstřících papežských desátků pražského arcibiskupství (Registra decimalum papalium). O rok později je ves uváděna jako Wenigen Schonaw, aby byla odlišena od "Velkého Šonova", dnešního Großschönau. Roku 1387 prodávají purkrabí z Donína Sieniawku (tehdy uváděnou jako Kleinschonichen), dosud patřící k jejich grabštejnskému panství městu Žitava. Městu Žitavě pak ves patila až do zániku vrchnostenských panství v Sasku v roce 1856, pouze s krátkou přestávkou v l. 1547-1549, kdy byla ves Žitavě během tzv. Pönfallu odebrána jako trest za povstání lužických měst proti králi Ferdinandovi I.. V obci stála katolická poutní kaple s údajně zázračným obrazem Panny Marie. Po reformaci od roku 1540 přestal být tento svatostánek využíván a zmíněný obraz byl předán do kostela sv. Jana (Johanniskirche) v Žitavě.
V roce 1884 byla Sieniawka napojena na úzkorozchodnou dráhu z Žitavy do Bogatyně. V roce 1924 žilo v obci 975 obyvatel, v roce 1933 pak 981 a v roce 1939 jich bylo 875.
V roce 1938 zde Němci vybudovali rozsáhlý komplex kasáren a v nich později leteckou továrnu Zittwerke A.G. firmy Junkers, ve které byly až ro roku 1945 zaměstnány vězeňkyně z koncentračního tábora. Patřila mezi ně například malířka Trude Sojka.
Památky editovat
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, barokní jednolodní stavba z roku 1664
- Kostel sv. Jana Křtitele z 18. století
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ PROCHNO, Joachim (ed), Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234 - 1437, Neues lausitzisches Magazin 113, 1937, s.79 -198, zde č. 44, s. 101; Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae ez Moraviae II, Praha, 1882, č. 2537, s. 1091, (bez uvedení data), dostupné on-line pod: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=1100 Archivováno 6. 3. 2014 na Wayback Machine.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sieniawka na německé Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sieniawka na Wikimedia Commons - Projekt silnice B 178 - R 35
- Bývala úzkorozchodná železnice Žitava-Bogatynia-Heřmanice
- Staré pohledy Sieniawky
