Seznam ratibořských knížat

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku.

Roku 1821 získal Corveyské a Ratibořské panství (jako mediatizované knížectví se kterým mohl volně nakládat) hesensko-rotenburský lankrabě Viktor Amadeus jako odškodnění za území v Porýní ztracená ve prospěch Pruska. Jelikož byl bezdětný, odkázal celé panství manželčiným synovcům z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Po jeho smrti v roce 1836 a následném vypořádání dědictví byl v říjmu 1840 pruským králem Fridrichem Vilémem IV. nově udělen titul ratibořského knížete (resp. vévody) a knížete z Corvey v rámci Pruska pro Viktora z Hohenlohe-Schillingsfürstu a jeho potomstvo.^[1]^[2]

Slezští Piastovci (1172–1327) editovat

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Měšek I. Křivonohý	1131–1146	16. května 1211	1172–1211	Bratr Boleslava I. Vysokého. Jako Měšek IV. polský kníže. Také kníže ratibořský. Za jeho vlády došlo ke spojení Opolského a Ratibořského knížectví.
2.	Kazimír I. Opolský	1178–1180	13. května 1230	1211–1230	Syn Měška I. Kníže opolsko-ratibořský.
3.	Jindřich I. Bradatý (regent)	1163^?	19. března 1238	1230–1238	Syn Boleslava I. Vysokého. Také vratislavský a opolský kníže. Podstoupil Opolské knížectví svému strýci Měškovi I.
4.	Jindřich II. Pobožný (regent)	1196/1207	9. dubna 1241	1238–1239	Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice.
5.	Měšek II. Opolsko-Ratibořský, zvaný též Otylý	1220	22. října 1246	1239–1246
6.	Vladislav I. Opolský	1225^?	12. srpen 1281/82	1246–1281	Syn Kazimíra I. Kníže opolsko-ratibořský. Spolu s bratrem Měškem také kníže kališský a wieluňský.
7.	Přemek Ratibořský	1258/1268	7. května 1306	1281–1306, do roku 1290 společně s bratrem Měškem
8.	Lešek Ratibořský	1290/1292	1336	1306–1336, od roku 1327 jako vazal českého krále	V roce 1327 spolu s ostatními hornoslezskými knížaty složil lenní slib českému králi Janu Lucemburskému.

Opavští Přemyslovci (1336–1521) editovat

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Mikuláš I.	1288^?	8. prosince 1365	1336–1365	První z Přemyslovců na ratibořském knížecím stolci. Vnuk Přemysla Otakara II.
2.	Jan I. Ratibořský	1332^?	1380/1382	1365–1378	Nejstarší syn Mikuláše II. Opavského.
3.	Jan II. Železný	1365^?	1424	1378–1424	Byl také královským hofmistrem, hejtmanem v Kladsku a Frankenštejně.
4.	Václav I.	1405^?	1456	1424–1456
5.	Jan III.	1446^?	14. květen 1493	1456–1493	Stál na straně krále Jiřího z Poděbrad, když ho v roce 1469 napadl Matyáš Korvín. O dva roky později podpořil Vladislava Jagellonského v době jeho výpravy z Krakova do Prahy.
6.	Mikuláš III.	1483^?	1506	1493–1506	V ratibořském knížectví vládl společně s bratry Janem a Valentinem
7.	Jan IV. Mladší	1484^?	1506	1493–1506	Bratr Mikuláše III.
8.	Valentin Hrbatý	1485^?	13. listopad 1521	1506–1521	Bratr knížat Mikuláše III. a Jana IV.

Slezští Piastovci (1521–1532) editovat

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Jan V.		?	1532	1521–1532	Poslední příslušník opolské větve Piastovců.

Hohenzollernové (1532–1552) editovat

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Jiří Braniborsko-Ansbašský zvaný též Zbožný		4. března 1484	27. prosince 1543	1532–1543	Také markrabě braniborsko-ansbašský.
2.	Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský		1539	1603	1543–1552	Ač dvakrát ženat, markrabě Jiří Fridrich zemřel bezdětný a jeho statky připadly kurfiřtské linii hohenzollernského rodu. Knížectví jako odúmrť připadlo zpět českému králi.

Habsburkové (1552–1645) editovat

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Ferdinand I.	10. března 1503	25. července 1564	1552–1564	Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, infant španělský a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
2.	Maxmilián I.	31. července 1527	12. října 1576	1564–1576	Císař Svaté říše římské, český a uherský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
3.	Rudolf I.	18. července 1552	20. ledna 1612	1576–1612	Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
4.	Matyáš I.	24. února 1557	20. března 1619	1612–1619	Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
5.	Ferdinand II.	9. července 1578	15. února 1637	1619–1637	Císař římský, král český, uherský a chorvatský v letech 1620–1637, arcivévoda rakouský a v letech 1590–1637 rovněž vévoda štýrský. Vládce knížectví z titulu českého krále.
6.	Ferdinand III.	13. července 1608	2. dubna 1657	1637–1645	Císař římský, král český, uherský a chorvatský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657). Vládce knížectví z titulu českého krále. Přidělil Ratibořské knížectví Vasovcům.

Vasovci (1646–1663) editovat

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Vladislav II.	9. června 1595	20. května 1648	1646–1648	Král polský a velkokníže litevský (také car Ruský).
2.	Jan Kazimír I.	22. března 1609	16. prosince 1672	1648	Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660.
3.	Karel Ferdinand I.	13. října 1613	9. května 1655	1648–1655	Vratislavský a plocký biskup a niský a opolský kníže.
4.	Jan Kazimír I.	22. března 1609	16. prosince 1672	1655	Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660.
5.	Ludovika Marie	18. srpna 1611	10. května 1667	1655–1663	Polská královna a manželka dvou polských králů – nejprve Vladislava IV. a poté jeho nevlastního bratra Jana Kazimíra II.

d’Enghienové (1663) editovat

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Julius I. d’Enghien		?	?	1663

Vasovci (1663–1666) editovat

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Ludovika Marie		18. srpna 1611	10. května 1667	1663–1666	V roce 1666 navrátila Ratibořské knížectví Habsburkům.

Habsburkové (1666–1742) editovat

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Leopold I.	9. června 1640	5. května 1705	1666–1705	Císař Svaté říše římské, král český a uherský.
2.	Josef I.	26. července 1678	17. dubna 1711	1705–1711	Římský císař, český a uherský král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.
3.	Karel I.	1. října 1685	20. října 1740	1711–1740	Císař Svaté říše římské, král český a uherský. Poslední Habsburk v mužské linii.
4.	Marie Terezie I.	13. května 1717	29. listopadu 1780	1740–1742	Někdy označována jako „matka dvou císařů“, Josefa II. a Leopolda II. Byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740–1780) a českou (1743–1780).

Hohenzollernové (1742–1840) editovat

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Fridrich I.	24. ledna 1712	17. srpna 1786	1742–1786	Po podepsání Hubertusburského míru (1763) se Ratibořské knížectví stalo součástí Pruska.
2.	Fridrich Vilém I.	25. září 1744	16. listopadu 1797	1786–1797	Pruský král kurfiřt a markrabě braniborský kníže neuchâtelský.
3.	Fridrich Vilém II.	3. srpna 1770	7. června 1840	1797–1840	Pruský král a braniborský markrabě, a v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
4.	Fridrich Vilém III.	15. října 1795	2. ledna 1861	7. červen–15. říjen 1840	Pruský král, nejstarší syn krále Fridricha Viléma III.

Hohenlohové (1840–současnost) editovat

větev Hohenlohe-Schillingsfürst

#	Jméno	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1.	Viktor I.	10. února 1818	30. ledna 1893	1840–1893	Synovec a dědic Viktora Amadea Hesensko-Rotenburského. Titul nově udělen v rámci Pruska po vypořádání dědictví a vzdání se nároku na titul knížete z Hohenlohe.
2.	Viktor II.	6. září 1847	9. srpna 1923	1893–1923
3.	Viktor III.	2. února 1879	11. listopadu 1945	1923–1945
4.	František I.	23. října 1920	25. června 2009	1945–2009	Získal titul ratibořského knížete, protože jeho starší bratr Viktor IV. zahynul během invaze do Polska v roce 1939.
5.	Viktor V.	1964	?	* 2009

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Książęta raciborscy na polské Wikipedii.

↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. ISBN 978-80-242-7761-5. S. 465.
↑ VELDE, François. Succession laws of Hesse [online]. Heraldica.org, 17. listopadu 2005 [cit. 2022-04-24]. Kapitola Electoral Hesse (Hesse-Cassel), podkapitola The Rothenburg line. Dostupné online. (anglicky)

Související články editovat

Seznam opolských knížat

[1] JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. ISBN 978-80-242-7761-5. S. 465.

[2] VELDE, François. Succession laws of Hesse [online]. Heraldica.org, 17. listopadu 2005 [cit. 2022-04-24]. Kapitola Electoral Hesse (Hesse-Cassel), podkapitola The Rothenburg line. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]