Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

seznam na projektech Wikimedia

Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

Kameny zmizelých ve Svitavách

Data pokládání kamenů editovat

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:

  • Holice: Kameny zmizelých položeny v červenci roku 2021, v červenci roku 2022 a v září 2023 (za účasti G. Demniga).[1][2][3]
  • Chrudim: prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[4]
  • Luže: 31. srpna 2020[5]
  • Pardubice: 1. září 2020[5]
  • Polička: 8. března 2022, 16. března 2023, 7. března 2024[6][7][8]
  • Slatiňany: 15. srpen 2018
  • Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[9], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014[10][11].

Holice editovat

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život

ZDE ŽIL
ARNOLD NEUMANN
NAR. 1888
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI

Holubova čp. 41

(dům dnes již nestojí)

16. července 2021 Arnold Neumann se narodil 2. března 1888 v Rakovníku. Své dětství popsal v deníku nazvaném Naše kniha, zachráněném u Vlasty Kačerové, jediné nežidovské příbuzné rodiny Neumannových v Holicích. S Irenou Kačerovou byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. S manželkou byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Arnold vlastnil papírnictví a knihkupectví. Ve školním roce 1941/42 provozoval ilegálním vyučování pro židovské děti ve svém domě. V Terezíně pracoval jako vychovatel v chlapeckém domově.[12]

ZDE ŽILA
MARIE NEUMANNOVÁ

ROZ. KAČEROVÁ
NAR. 1896
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944

V OSVĚTIMI
Holubova čp. 41

(dům dnes již nestojí)

16. července 2021 Irena Neumannová se narodila 25. 8. 1896 a byla manželka Arnolda Neumanna. Byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. Společně s manželem byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. V Terezíně pracovala v lékárně.[12]

Holubova čp. 41

(dům dnes již nestojí)

22. září 2022 Hana Sternlicht, roz. Neumannová. Přeživší holocaustu.
ZDE ŽIL
OSKAR FRIED
NAR. 12. 5. 1894
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022 Oskar Fried byl úředník a správce židovských matrik v Holicích.[13]
ZDE ŽILA
MARIE FRIEDOVÁ
NAR. 14. 1. 1898
DEPORTOVÁNA
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022 Marie Friedová
ZDE ŽIL
EVŽEN FRIED
NAR. 29. 2. 1924
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022 Evžen Fried
ZDE ŽIL
RUDOLF FRIED
NAR. 16. 1. 1928
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022 Rudolf Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[13]
ZDE ŽIL
JIŘÍ FRIED
NAR. 31. 1. 1929
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
Jiráskova čp. 618

50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.

22. září 2022 Jiří Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[13]

ZDE ŽILA
ETHEL FREIOVÁ

ROZ. MEISELSOVÁ
NAR. 1909
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI
Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022 Ethel Freiová[2] byla manželkou Davida Freie.

ZDE ŽIL
DAVID FREI
NAR. 1898
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI

Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022 David Frei[2] se s manželkou Ethel a dcerami Kateřinou a Gabrielou přestěhovali do Holic v roce 1934. Byl majitelem obchodu s obuví.[14]

ZDE ŽILA
KATEŘINA FREIOVÁ
NAR. 1929
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944

V OSVĚTIMI

Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022 Kateřina Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[14]

ZDE ŽILA
GABRIELA FREIOVÁ
NAR. 1933
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944

V OSVĚTIMI

Pardubická čp. 481

50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.

22. září 2022 Gabriela Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových. Gabriela ráda kreslila, 25 jejích obrázků z terezínského ghetta je uloženo v Židovském muzeu v Praze.[14]

Chrudim editovat

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
 
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER
NAR. 1938
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 15.12.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017 Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15][16]
 
ZDE ŽIL
OTTO ADLER
NAR. 1891
DEPORTOVÁN 1942
DO BUCHENWALDU
ZAVRAŽDĚN 1944
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017 Otto Adler[pozn. 1]
 
ZDE ŽILA
BLANKA ADLEROVÁ
NAR. 1933
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017 Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera a Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15][16]
 
ZDE ŽILA
PAVLA ADLEROVÁ
NAR. 1906
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017 Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15][16]
 
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR
PACHNER

NAR. 1874
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 29.1.1944
Resselovo náměstí čp. 134

49°57′5″ s. š., 15°47′39″ v. d.

Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[15][16][17][18]
 
ZDE ŽILA
GABRIELA
PACHNEROVÁ

NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943
Resselovo náměstí čp. 134

49°57′5″ s. š., 15°47′39″ v. d.

Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][15][16][17]
 
ZDE ŽILA
OLGA ŘÍHOVÁ
NAR. 1904
DEPORTOVÁNA 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017 Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[16][19]
 
ZDE ŽIL
JUDR. RICHARD
SCHMIDL

NAR. 1882
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 2.2.1943
Široká ul. čp. 87

49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.

20. září 2017 Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[15][16]
 
ZDE ŽIL
EMIL SEIDLITZ
NAR. 1877
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 22.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[15][16]
 
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA
SEIDLITZOVÁ

NAR. 1877
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[15][16]
 
ZDE ŽILA
IRMA VTÌPILOVÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15]

Luže editovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 

ZDE ŽILA
OLGA ČERVINKOVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

náměstí Plk. Josefa Koukala 49

49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.

 

ZDE ŽIL
OTA ČERVINKA
NAR. 1916
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

náměstí Plk. Josefa Koukala 49

49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.

 

ZDE ŽIL
ROBERT VIELGUT
NAR. 1899
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

 
ZDE ŽILA
MARTA VIELGUTOVÁ
NAR. 1904
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

 
ZDE ŽILA
GABY VIELGUTOVÁ
NAR. 1930
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Husova 75

49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

Pardubice editovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 
ZDE ŽIL
PAVEL BAUER
NAR. 1886
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1.7.1942
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Bauer Pavel
 
ZDE ŽIL
AUGUSTA BAUEROVÁ
ROZ. ÖSTERREICHEROVÁ
NAR. 1892
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Bauerová Augusta roz. Österreicherová
 
ZDE ŽIL
EDUARD FREUND
NAR. 1877
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
ulice Karla IV. čp. 13

50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.

Freund Eduard
 
ZDE ŽIL
EUGEN FREUND
NAR. 1909
ZATČEN 1942
ZAVRAŽDĚN 2.7.1942
V PARDUBICÍCH
ulice Karla IV. čp. 13

50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.

Freund Eugen
 
ZDE ŽILA
EMILIE FREUNDOVÁ
ROZ. KLEINOVÁ
NAR. 1877
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Karla IV. čp. 13

50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.

Freundová Emilie roz. Kleinová
 
ZDE ŽIL
OTTO FREUND
NAR. 1901
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freund Otto
 
ZDE ŽIL
RUDOLF FREUND
NAR. 1902
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freund Rudolf
 
ZDE ŽILA
ANNA FREUNDOVÁ
ROZ. HÖNIGSFELDOVÁ
NAR. 1909
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Anna roz. Hönigsfeldová
 
ZDE ŽILA
ELSA FREUNDOVÁ
ROZ. KAFKOVÁ
NAR. 1880
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Elsa roz. Kafková
 
ZDE ŽILA
ILONA FREUNDOVÁ
NAR. 1931
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Ilona
 
ZDE ŽILA
NORA LEA FREUNDOVÁ
NAR. 1934
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ulice Nerudova čp. 894

50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.

Freundová Nora Lea
 
ZDE ŽIL
LEO FÜRNBERG
NAR. 1896
INTERNOVÁN 1942
V PRAZE
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
OSVOBOZEN
Teplého čp. 1598

50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.

Fürnberg Leo
 
ZDE ŽIL
KURT FÜRNBERG
NAR. 1930
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
OSVOBOZEN
Teplého čp. 1598

50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.

Fürnberg Kurt
 
ZDE ŽILA
PAVLA FÜRNBERGOVÁ
ROZ. HAUSEROVÁ
NAR. 1902
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVOBOZENA
Teplého čp. 1598

50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.

Fürnbergová Pavla roz. Hauserová
 
ZDE ŽIL
ING. RUDOLF GOTTLIEB
NAR. 1909
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 4

50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.

Gottlieb Rudolf
 
ZDE ŽILA
HANA GOTTLIEBOVÁ
ROZ. ADLEROVÁ
NAR. 1921
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 4

50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.

Gottliebová Hana roz. Adlerová
 
ZDE ŽIL
RICHARD KAČER
NAR. 1879
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 26.12.1942
ulice Polská čp. 529

50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.

Kačer Richard
 
ZDE ŽILA
IDA KAČEROVÁ
ROZ. FLEISCHNEROVÁ
NAR. 1892
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Polská čp. 529

50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.

Kačerová Ida roz. Fleischnerová
 
ZDE ŽILA
HELENA KAČEROVÁ
NAR. 1925
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Polská čp. 529

50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.

Kačerová Helena
 
ZDE ŽIL
MUDR. OTTO KLEPETÁŘ
NAR. 1900
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 48

50°2′20″ s. š., 15°46′48″ v. d.

Klepetář Otto
 
ZDE ŽIL
JIŘÍ KRAUS
NAR. 1903
ODEVZDAL SE SMRTI
19.9.1942
V PARDUBICÍCH
ulice Hronovická čp. 1470

50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.

Kraus Jiří
 
ZDE ŽIL
ING. KAREL MUNK
NAR. 1893
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Palackého třída čp. 217, přednádraží

50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.

Munk Karel
 
ZDE ŽIL
VLADIMÍR MUNK
NAR. 1925
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
OSVOBOZEN
Palackého třída čp. 217, přednádraží

50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.

Munk Vladimír
 
ZDE ŽILA
HERMÍNA MUNKOVÁ
ROZ. GEŠMAYOVÁ
NAR. 1903
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Palackého třída čp. 217, přednádraží

50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.

Munková Hermína roz. Gešmayová
 
ZDE ŽIL
PAVEL ÖSTERREICH
NAR. 1894
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicher Pavel
 
ZDE ŽIL
BENNO ÖSTERREICH
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicher Benno
 
ZDE ŽILA
LEOKADIE ÖSTERREICHEROVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 1857
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 26.2.1944
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicherová Leokadie roz. Freundová
 
ZDE ŽILA
MARKÉTA ÖSTERREICHEROVÁ
NAR. 1892
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicherová Markéta
 
ZDE ŽILA
BERTA ÖSTERREICHEROVÁ
ROZ. FRIEDMANNOVÁ
NAR. 1866
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 21.3.1943
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Österreicherová Berta roz. Friedmannová
 
ZDE ŽIL
EMIL PICK
NAR. 1872
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
ulice Hronovická čp. 1470

50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.

Pick Emil
 
ZDE ŽILA
JANA PICKOVÁ
ROZ. BEEROVÁ
NAR. 1889
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZABRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice Hronovická čp. 1470

50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.

Picková Jana roz. Beerová
 
ZDE ŽIL
OSKAR PICK
NAR. 1903
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1943 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 28.2.1943
ulice K Višňovce čp. 1751

50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.

Pick Oskar
 
ZDE ŽILA
IRENA PICKOVÁ
ROZ. RÚŽIČKOVÁ
NAR. 1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
ulice K Višňovce čp. 1751

50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.

Picková Irena roz. Růžičková
 
ZDE ŽIL
PETR PTAČOVSKÝ
NAR. 1942
INTERNOVÁN 1944
V PRAZE-HAGISBORU
DEPORTOVÁN 1945
DO TEREZÍNA
OSVOBOZEN
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Ptačovský Petr
 
ZDE ŽILA
LILY PTAČOVSKÁ
NAR. 1921
INTERNOVÁN 1944
V PRAZE-HAGISBORU
DEPORTOVÁNA 1945
DO TEREZÍNA
OSVOBOZENA
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Ptačovská Lily roz. Picková
 
ZDE ŽILA
BERTA ROŠTEJNSKÁ
ROZ. KATZOVÁ
NAR. 1903
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Pernerova čp. 1868

50°2′18″ s. š., 15°46′17″ v. d.

Roštejnská Berta roz. Katzová
 
ZDE ŽIL
RUDOLF WEINER
NAR. 1882
DEPORTOVÁN 1942
DO FLOSSENBURGU
ZAVRAŽDĚN 1.7.1942
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Weiner Rudolf
 
ZDE ŽILA
RŮŽENA WEINEROVÁ
ROZ. JELÍNKOVÁ
NAR. 1880
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Weinerová Růžena roz. Jelínková
 
ZDE ŽILA
HELENA WEINEROVÁ
NAR. 1914
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 79

50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.

Weinerová Helena
 
ZDE ŽILA
MARKÉTA ZENKEROVÁ
ROZ. NADELFESTOVÁ
NAR. 1893
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Perštýnské náměstí čp. 77

50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.

Zenkerová Markéta roz. Nadelfestová

Polička editovat

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽIL

GUSTAV FUCHS

NAR. 26. 6. 1867

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943

V TEREZÍNĚ

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Gustav Fuchs[6] se narodil 26. června 1867 v Poličcce. Byl synem obuvníka Josefa Fuchse a jeho manželky Luisy. V roce 1900 se oženil s Malvínou Silbersternovou. Jako úředník žil v Plzni, Mostu i v Praze, ale v druhé polovině 30. let se vrátil do Poličky, odkud byl vypraven do Terezína.[20]
ZDE ŽIL

ARNOŠT ŠLESINGER

NAR. 21. 1. 1896

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Arnošt Šlesinger[6] se narodil 21. ledna 1896 v Poličce. Byl synem Zikmunda a Eleonory Schlesingerových. Vlastnil v Poličce pánské krejčovství. V roce 1923 se oženil s Eliškou/Ellou Schwarzovou.[20]
ZDE ŽILA

ELLA ŠLESINGEROVÁ

NAR. 30. 7. 1892

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Ella Šlesingerová[6] se narodila 30. července 1892 v Moravské Ostravě. Byla dcerou zlatníka Isidora Schwarze a jeho manželky Hermíny, rozené Fuchsové. Poprvé se provdala ve Vídni za JUDr. Jakuba Edela, se kterým měla syna Waltera a v roce 1921 se rozvedla.[20]
ZDE ŽILA

EDITA ŠLESINGEROVÁ

NAR. 10. 7. 1924

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Edita Šlesingerová[6] se narodila 10. července 1924 v Poličce. Jejími rodiči byli Arnošt a Ella Šlesingerovi.[20]
ZDE ŽIL

RUDOLF DEUTSCH

NAR. 6. 5. 1890

ZATČEN V ČERVNU

1941

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Rudolf Deutsch[6] se narodil 6. května 1890 ve Zbizubech Jindřichu a Antonii Deutschovým. Účastnil se první světvé války na italksé frontě. Byl úředníkem poličské pobočky Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol. V roce 1913 se oženil s Olgou Schlesingerovou, s níž měl čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Byl zatčen 26. června 1941 a umísten do vězení v Ichtershausenu. V létě roku 1942 byl souzen za finanční podporu tehdy zakázané KSČ. Podle výpovědi spoluvězně byl po výkonu trestu odvezen do Osvětimi.[20]
ZDE ŽILA

OLGA DEUTSCHOVÁ

NAR. 24. 11. 1891

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Olga Deutschová[6] se narodila 24. listopadu 1891 v Poličce. jejími rodiči byli Zikmund a Eleonora Schlesingerovi. Před sňatkem s Rudolfem Deutschem pracovala jako dělnice v módním závodě klobouků. S manželem měla čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Nejstarší syn Viktor jako jediný z rodiny válku přežil. Studium medicíny se rozhodl dodělat v Bělehradě, což se mu kvůli válce nepodařilo. Po delší době se dostal do Velké Británie, kde se stal vojenským lékařem. Přijal příjmení Dennis a účastnil se invaze a bojů ve Francii.[20]
ZDE ŽIL

JIŘÍ DEUTSCH

NAR. 10. 11. 1917

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Jiří Deutsch[6] se narodil 10. listopadu 1917 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.[20]
ZDE ŽIL

ARNOŠT DEUTSCH

NAR. 24. 12. 1918

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Arnošt Deutsch[6] se narodil 24. prosince 1918 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.[20]
ZDE ŽIL

ZDENĚK DEUTSCH

NAR. 2. 11. 1922

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 25

49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.

8. března 2022 Zdeněk Deutsch[6] se narodil 2. listopadu 1922 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na střední textilní škole v Ústí nad Orlicí.[20]
ZDE ŽILA

ELEONORA SCHLESINGEROVÁ

ROZ. KLEINOVÁ

NAR. 2. 5. 1861

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 20. 12. 1942

V TEREZÍNĚ

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023 Eleonora Schlesingerová[7] rozená Kleinová se narodila 2. května 1861 v Zájezdci. Jejími rodiči byli Markus s Rozálie Kleinovi. Byla manželkou Zikmunda Schlesingera, který v Poličce provozoval obchod s textilem. Z manželství se narodilo pět dětí: Pavlína, Valerie, Olga, Arnošt a Otto.[20][21]
ZDE ŽIL

OTA SCHLESINGER

NAR. 25. 12. 1901

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023 Ota Schlesinger[7] se narodil 25. prosince 1901 v Poličce Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Byl obchodníkem s látkami a oděvy. Oženil se se Zdeňkou Klačerovou a měli dceru Trudu a syna Jiřího.[20]
ZDE ŽILA

ZDEŇKA SCHLESINGEROVÁ

ROZ. KLAČEROVÁ

NAR. 30. 8. 1902

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023 Zdeňka Schlesingerová[7] se narodila 30. srpna 1902 v Zámrsku. Byla dcerou obchodníka Gustava Klačera a jeho mnaželky Amálie.[20]
ZDE ŽILA

TRUDA SCHLESINGEROVÁ

NAR. 1. 2. 1926

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023 Truda Schlesingerová[7]
ZDE ŽIL

JIŘÍ SCHLESINGER

NAR. 17. 2. 1930

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023 Jiří Schlesinger[7]
ZDE ŽIL

LEO SCHNEIER

NAR. 25. 1. 1908

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 36

49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.

16. března 2023 Leo Schneier[7] se narodil 25. ledna 1908 ve Vídni zřejmě jako nemanželský syn Pavlíny Schneierové. V Poličce pracoval jako příručí u Oty Schlesingera.[20]
ZDE ŽIL

HUGO KLEIN

NAR. 24. 4. 1889

DEPORTOVÁN 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Hugo Klein[8] se narodil 24. dubna 1889 v České Třebové. Po svém otci Jindřichu Kleinovi převzal živost s koženým zbožím. V roce 1921 se oženil s Valerií Schlasingerovou a měli společně čtyři děti: Ilonu, Ota, Lily a Věru.[22]
ZDE ŽILA

VALERIE KLEINOVÁ

ROZ. SCHLESINGEROVÁ

NAR. 6. 2. 1890

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Valerie Kleinová[8] rozená Schlesingerová se narodila 6. února 1890 Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Jejím bratrem byla Ota Schlesinger.[22]
ZDE ŽILA

ILONA KLEINOVÁ

NAR. 1. 2. 1923

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Ilona Kleinová[8]
ZDE ŽIL

OTA KLEIN

NAR. 3. 11. 1889

DEPORTOVÁN 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Ota Klein[8]
ZDE ŽILA

LILY KLEINOVÁ

NAR. 19. 5. 1927

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Lily Kleinová[8]
ZDE ŽILA

VĚRA KLEINOVÁ

NAR. 17. 5. 1931

DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Věra Kleinová[8]
ZDE ŽIL

VILÉM KLEIN

NAR. 22. 3. 1902

DEPORTOVÁN 9. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Vilém Klein[8] byl mladším bratrem Hugo Kleina. Narodil se 22. března 1902 ve Stašově Jindřichovi a Josefě Kleinovým.[20] Také se živil jako obchodník s kůžemi. Na konci 30. let 20. století musel opustit svůj dům v Hegerově ulici čp. 299 a přestěhovat se k rodině svého bratra.[22]
ZDE ŽIL

BOHDAN MINICH

NAR. 2. 2. 1874

DEPORTOVÁN 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Bohdan (Theodor) Minich[8] se narodil 2. února 1874 v Hluboké. Jeho rodiči byli Moric Minich a jeho manželka Františka. V Poličce žil od roku 1902. Byl úředníkem Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol., která měla pobočku v Poličce. Se svou druhou manželkou Františkou Krausovou se oženil v roce 1912 v Praze. Narodil se jim syn Arnošt, který se vyhnul transportu a emigroval do Palestiny. Před deportací žili společně s rodinou Kleinovou na Riegerově ulici čp. 41.[22]Po smrti poličského rabína v roce 1919 převzal vedení matrik poličského židovského matričního obvodu (oficiálně od roku 1930) a vedl je do roku 1942.[20]
ZDE ŽILA

FRANTIŠKA MINICHOVÁ

NAR. 24. 7. 1883

DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942

DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI

Riegerova čp. 41

49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.

7. března 2024 Františka Minichová[8] rozená Krausová se narodila 24. července 1883 v Podole (okr. Mělník).[22] Jejími rodiči byli Vilém a Matilda Krausovi.[20]

Slatiňany editovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN
NAR. 1928
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15]
 
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[23] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15]
 
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN
NAR. 1926
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[23] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15]
 
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ
NAR. 1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408

49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.

Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15]
 
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ
NAR. 1899
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117

49°55′10″ s. š., 15°48′50″ v. d.

Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.[15]
 
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ
NAR. 1887
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117

49°55′10″ s. š., 15°48′50″ v. d.

Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)[15]

Svitavy editovat

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
 
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND
NAR. 1911
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TÁBOŘE IZBICA
Náměstí Míru č. 97 Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15]
 
ZDE ŽIL
EMIL FREUND
NAR. 1878
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 97 Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15]
 
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 1916
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVĚTIMI
A BERGEN-BELSENU
PŘEŽILA
Náměstí Míru č. 97 Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[24][25][26]
 
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT
MELLER

NAR. 1890
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15]
 
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA
MELLEROVÁ

NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15]
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL
NAR. 1889
DEPORTOVÁN DO DACHAU
A ODTUD DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940
V MAUTHAUSENU
Náměstí Míru č. 8 Alfred Neustadtl (* 1889)
ZDE ŽIL
ZIKMUND WINTERNITZ
NAR. 7. 5. 1867
DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA
1942
A ODTUD DO TREBLINKY
ZAVRAŽDĚN 1942
V TREBLINCE
Náměstí Míru č. 56 Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín → Treblinka), zahynul.[27][28]
ZDE ŽIL
OSCAR BEER
NAR. 7. 7. 1879
DEPORTOVÁN ROKU 1941
DO TEREZÍNA
A ODTUD DO RIGY
ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE
Náměstí Míru č. 41 Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize.[29]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
  2. "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

Reference editovat

  1. ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2021 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  2. a b c d e ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2022 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  3. Pokládání kamenů zmizelých v Holicích | Aktuality | Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice. www.gyholi.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  4. Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
  5. a b MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Polička položí svoje první kameny zmizelých za dvě židovské rodiny. Svitavský deník. 2022-02-19. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 
  7. a b c d e f g V Poličce přibydou kameny zmizelých. Královská věnná města [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g h i j ALT, Martin. OBRAZEM: Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Poličce. Svitavský deník. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 
  9. Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.
  10. FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
  11. Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509
  12. a b ONE, Digital. Rodina Neumannova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  13. a b c ONE, Digital. Rodina Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  14. a b c ONE, Digital. Rodina Freiova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  15. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
  16. a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
  17. a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.
  18. Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
  19. Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
  20. a b c d e f g h i j k l m n o p KONEČNÝ, Stanislav. Lid Bible v Poličce: Vznik, vývoj a zánik židovské obce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2022. 164 s. ISBN 978-80-86533-31-5. 
  21. NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Šest kamenů připomíná židovskou rodinu. Do Poličky se už nikdy nevrátili. Svitavský deník. 2023-03-17. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. 
  22. a b c d e Město Polička - Kultura - Centrum Bohuslava Martinů - Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Riegrově ulici čp. 41. www.policka.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  23. a b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
  24. Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
  25. Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
  26. Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.
  27. holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
  28. PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11. 
  29. ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat