Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.
Data pokládání kamenů editovat
Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:
- Holice: Kameny zmizelých položeny v červenci roku 2021, v červenci roku 2022 a v září 2023 (za účasti G. Demniga).[1][2][3]
- Chrudim: prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[4]
- Luže: 31. srpna 2020[5]
- Pardubice: 1. září 2020[5]
- Polička: 8. března 2022, 16. března 2023, 7. března 2024[6][7][8]
- Slatiňany: 15. srpen 2018
- Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[9], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014[10][11].
Holice editovat
Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL V OSVĚTIMI |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
16. července 2021 | Arnold Neumann se narodil 2. března 1888 v Rakovníku. Své dětství popsal v deníku nazvaném Naše kniha, zachráněném u Vlasty Kačerové, jediné nežidovské příbuzné rodiny Neumannových v Holicích. S Irenou Kačerovou byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. S manželkou byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Arnold vlastnil papírnictví a knihkupectví. Ve školním roce 1941/42 provozoval ilegálním vyučování pro židovské děti ve svém domě. V Terezíně pracoval jako vychovatel v chlapeckém domově.[12] | |
ZDE ŽILA ROZ. KAČEROVÁ |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
16. července 2021 | Irena Neumannová se narodila 25. 8. 1896 a byla manželka Arnolda Neumanna. Byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. Společně s manželem byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. V Terezíně pracovala v lékárně.[12] | |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
22. září 2022 | Hana Sternlicht, roz. Neumannová. Přeživší holocaustu. | ||
ZDE ŽIL
OSKAR FRIED NAR. 12. 5. 1894 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Oskar Fried byl úředník a správce židovských matrik v Holicích.[13] | |
ZDE ŽILA
MARIE FRIEDOVÁ NAR. 14. 1. 1898 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Marie Friedová | |
ZDE ŽIL
EVŽEN FRIED NAR. 29. 2. 1924 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Evžen Fried | |
ZDE ŽIL
RUDOLF FRIED NAR. 16. 1. 1928 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Rudolf Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[13] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ FRIED NAR. 31. 1. 1929 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Jiří Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[13] | |
ZDE ŽILA ROZ. MEISELSOVÁ |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Ethel Freiová[2] byla manželkou Davida Freie. | |
ZDE ŽIL V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | David Frei[2] se s manželkou Ethel a dcerami Kateřinou a Gabrielou přestěhovali do Holic v roce 1934. Byl majitelem obchodu s obuví.[14] | |
ZDE ŽILA V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Kateřina Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[14] | |
ZDE ŽILA V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Gabriela Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových. Gabriela ráda kreslila, 25 jejích obrázků z terezínského ghetta je uloženo v Židovském muzeu v Praze.[14] |
Chrudim editovat
Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER NAR. 1938 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15][16] | |
ZDE ŽIL
OTTO ADLER NAR. 1891 DEPORTOVÁN 1942 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 1944 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Otto Adler[pozn. 1] | |
ZDE ŽILA
BLANKA ADLEROVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera a Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15][16] | |
ZDE ŽILA
PAVLA ADLEROVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15][16] | |
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR PACHNER NAR. 1874 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 29.1.1944 |
Resselovo náměstí čp. 134 | Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[15][16][17][18] | ||
ZDE ŽILA
GABRIELA PACHNEROVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943 |
Resselovo náměstí čp. 134 | Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][15][16][17] | ||
ZDE ŽILA
OLGA ŘÍHOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[16][19] | |
ZDE ŽIL
JUDR. RICHARD SCHMIDL NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2.2.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[15][16] | |
ZDE ŽIL
EMIL SEIDLITZ NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22.1.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[15][16] | ||
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA SEIDLITZOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[15][16] | ||
ZDE ŽILA
IRMA VTÌPILOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15] |
Luže editovat
Pardubice editovat
Polička editovat
Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL
GUSTAV FUCHS NAR. 26. 6. 1867 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943 V TEREZÍNĚ |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Gustav Fuchs[6] se narodil 26. června 1867 v Poličcce. Byl synem obuvníka Josefa Fuchse a jeho manželky Luisy. V roce 1900 se oženil s Malvínou Silbersternovou. Jako úředník žil v Plzni, Mostu i v Praze, ale v druhé polovině 30. let se vrátil do Poličky, odkud byl vypraven do Terezína.[20] | |
ZDE ŽIL
ARNOŠT ŠLESINGER NAR. 21. 1. 1896 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Arnošt Šlesinger[6] se narodil 21. ledna 1896 v Poličce. Byl synem Zikmunda a Eleonory Schlesingerových. Vlastnil v Poličce pánské krejčovství. V roce 1923 se oženil s Eliškou/Ellou Schwarzovou.[20] | |
ZDE ŽILA
ELLA ŠLESINGEROVÁ NAR. 30. 7. 1892 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Ella Šlesingerová[6] se narodila 30. července 1892 v Moravské Ostravě. Byla dcerou zlatníka Isidora Schwarze a jeho manželky Hermíny, rozené Fuchsové. Poprvé se provdala ve Vídni za JUDr. Jakuba Edela, se kterým měla syna Waltera a v roce 1921 se rozvedla.[20] | |
ZDE ŽILA
EDITA ŠLESINGEROVÁ NAR. 10. 7. 1924 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Edita Šlesingerová[6] se narodila 10. července 1924 v Poličce. Jejími rodiči byli Arnošt a Ella Šlesingerovi.[20] | |
ZDE ŽIL
RUDOLF DEUTSCH NAR. 6. 5. 1890 ZATČEN V ČERVNU 1941 ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Rudolf Deutsch[6] se narodil 6. května 1890 ve Zbizubech Jindřichu a Antonii Deutschovým. Účastnil se první světvé války na italksé frontě. Byl úředníkem poličské pobočky Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol. V roce 1913 se oženil s Olgou Schlesingerovou, s níž měl čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Byl zatčen 26. června 1941 a umísten do vězení v Ichtershausenu. V létě roku 1942 byl souzen za finanční podporu tehdy zakázané KSČ. Podle výpovědi spoluvězně byl po výkonu trestu odvezen do Osvětimi.[20] | |
ZDE ŽILA
OLGA DEUTSCHOVÁ NAR. 24. 11. 1891 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Olga Deutschová[6] se narodila 24. listopadu 1891 v Poličce. jejími rodiči byli Zikmund a Eleonora Schlesingerovi. Před sňatkem s Rudolfem Deutschem pracovala jako dělnice v módním závodě klobouků. S manželem měla čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Nejstarší syn Viktor jako jediný z rodiny válku přežil. Studium medicíny se rozhodl dodělat v Bělehradě, což se mu kvůli válce nepodařilo. Po delší době se dostal do Velké Británie, kde se stal vojenským lékařem. Přijal příjmení Dennis a účastnil se invaze a bojů ve Francii.[20] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ DEUTSCH NAR. 10. 11. 1917 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Jiří Deutsch[6] se narodil 10. listopadu 1917 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.[20] | |
ZDE ŽIL
ARNOŠT DEUTSCH NAR. 24. 12. 1918 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Arnošt Deutsch[6] se narodil 24. prosince 1918 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.[20] | |
ZDE ŽIL
ZDENĚK DEUTSCH NAR. 2. 11. 1922 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Zdeněk Deutsch[6] se narodil 2. listopadu 1922 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na střední textilní škole v Ústí nad Orlicí.[20] | |
ZDE ŽILA
ELEONORA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 2. 5. 1861 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 20. 12. 1942 V TEREZÍNĚ |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Eleonora Schlesingerová[7] rozená Kleinová se narodila 2. května 1861 v Zájezdci. Jejími rodiči byli Markus s Rozálie Kleinovi. Byla manželkou Zikmunda Schlesingera, který v Poličce provozoval obchod s textilem. Z manželství se narodilo pět dětí: Pavlína, Valerie, Olga, Arnošt a Otto.[20][21] | |
ZDE ŽIL
OTA SCHLESINGER NAR. 25. 12. 1901 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Ota Schlesinger[7] se narodil 25. prosince 1901 v Poličce Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Byl obchodníkem s látkami a oděvy. Oženil se se Zdeňkou Klačerovou a měli dceru Trudu a syna Jiřího.[20] | |
ZDE ŽILA
ZDEŇKA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLAČEROVÁ NAR. 30. 8. 1902 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Zdeňka Schlesingerová[7] se narodila 30. srpna 1902 v Zámrsku. Byla dcerou obchodníka Gustava Klačera a jeho mnaželky Amálie.[20] | |
ZDE ŽILA
TRUDA SCHLESINGEROVÁ NAR. 1. 2. 1926 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Truda Schlesingerová[7] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ SCHLESINGER NAR. 17. 2. 1930 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Jiří Schlesinger[7] | |
ZDE ŽIL
LEO SCHNEIER NAR. 25. 1. 1908 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Leo Schneier[7] se narodil 25. ledna 1908 ve Vídni zřejmě jako nemanželský syn Pavlíny Schneierové. V Poličce pracoval jako příručí u Oty Schlesingera.[20] | |
ZDE ŽIL
HUGO KLEIN NAR. 24. 4. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Hugo Klein[8] se narodil 24. dubna 1889 v České Třebové. Po svém otci Jindřichu Kleinovi převzal živost s koženým zbožím. V roce 1921 se oženil s Valerií Schlasingerovou a měli společně čtyři děti: Ilonu, Ota, Lily a Věru.[22] | |
ZDE ŽILA
VALERIE KLEINOVÁ ROZ. SCHLESINGEROVÁ NAR. 6. 2. 1890 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Valerie Kleinová[8] rozená Schlesingerová se narodila 6. února 1890 Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Jejím bratrem byla Ota Schlesinger.[22] | |
ZDE ŽILA
ILONA KLEINOVÁ NAR. 1. 2. 1923 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Ilona Kleinová[8] | |
ZDE ŽIL
OTA KLEIN NAR. 3. 11. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Ota Klein[8] | |
ZDE ŽILA
LILY KLEINOVÁ NAR. 19. 5. 1927 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Lily Kleinová[8] | |
ZDE ŽILA
VĚRA KLEINOVÁ NAR. 17. 5. 1931 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Věra Kleinová[8] | |
ZDE ŽIL
VILÉM KLEIN NAR. 22. 3. 1902 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Vilém Klein[8] byl mladším bratrem Hugo Kleina. Narodil se 22. března 1902 ve Stašově Jindřichovi a Josefě Kleinovým.[20] Také se živil jako obchodník s kůžemi. Na konci 30. let 20. století musel opustit svůj dům v Hegerově ulici čp. 299 a přestěhovat se k rodině svého bratra.[22] | |
ZDE ŽIL
BOHDAN MINICH NAR. 2. 2. 1874 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Bohdan (Theodor) Minich[8] se narodil 2. února 1874 v Hluboké. Jeho rodiči byli Moric Minich a jeho manželka Františka. V Poličce žil od roku 1902. Byl úředníkem Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol., která měla pobočku v Poličce. Se svou druhou manželkou Františkou Krausovou se oženil v roce 1912 v Praze. Narodil se jim syn Arnošt, který se vyhnul transportu a emigroval do Palestiny. Před deportací žili společně s rodinou Kleinovou na Riegerově ulici čp. 41.[22]Po smrti poličského rabína v roce 1919 převzal vedení matrik poličského židovského matričního obvodu (oficiálně od roku 1930) a vedl je do roku 1942.[20] | |
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA MINICHOVÁ NAR. 24. 7. 1883 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Františka Minichová[8] rozená Krausová se narodila 24. července 1883 v Podole (okr. Mělník).[22] Jejími rodiči byli Vilém a Matilda Krausovi.[20] |
Slatiňany editovat
Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
---|---|---|---|
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN NAR. 1928 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15] | |
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[23] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15] | |
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[23] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15] | |
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[15] | |
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ NAR. 1899 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944 |
ulice T. G. Masaryka čp. 117 | Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.[15] | |
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944 |
ulice T. G. Masaryka čp. 117 | Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)[15] |
Svitavy editovat
Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
---|---|---|---|
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TÁBOŘE IZBICA |
Náměstí Míru č. 97 | Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15] | |
ZDE ŽIL
EMIL FREUND NAR. 1878 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 97 | Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15] | |
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1916 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVĚTIMI A BERGEN-BELSENU PŘEŽILA |
Náměstí Míru č. 97 | Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[24][25][26] | |
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT MELLER NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 13 | Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[15] | |
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA MELLEROVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 13 | Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[15] | |
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL NAR. 1889 DEPORTOVÁN DO DACHAU A ODTUD DO MAUTHAUSENU ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940 V MAUTHAUSENU |
Náměstí Míru č. 8 | Alfred Neustadtl (* 1889) | |
ZDE ŽIL
ZIKMUND WINTERNITZ NAR. 7. 5. 1867 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA 1942 A ODTUD DO TREBLINKY ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCE |
Náměstí Míru č. 56 | Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín → Treblinka), zahynul.[27][28] | |
ZDE ŽIL
OSCAR BEER NAR. 7. 7. 1879 DEPORTOVÁN ROKU 1941 DO TEREZÍNA A ODTUD DO RIGY ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE |
Náměstí Míru č. 41 | Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize.[29] |
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
- ↑ "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
Reference editovat
- ↑ ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2021 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2022 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Pokládání kamenů zmizelých v Holicích | Aktuality | Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice. www.gyholi.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
- ↑ a b MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Polička položí svoje první kameny zmizelých za dvě židovské rodiny. Svitavský deník. 2022-02-19. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ a b c d e f g V Poličce přibydou kameny zmizelých. Královská věnná města [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j ALT, Martin. OBRAZEM: Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Poličce. Svitavský deník. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
- ↑ Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509
- ↑ a b ONE, Digital. Rodina Neumannova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c ONE, Digital. Rodina Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c ONE, Digital. Rodina Freiova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
- ↑ a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
- ↑ a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
- ↑ Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p KONEČNÝ, Stanislav. Lid Bible v Poličce: Vznik, vývoj a zánik židovské obce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2022. 164 s. ISBN 978-80-86533-31-5.
- ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Šest kamenů připomíná židovskou rodinu. Do Poličky se už nikdy nevrátili. Svitavský deník. 2023-03-17. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ a b c d e Město Polička - Kultura - Centrum Bohuslava Martinů - Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Riegrově ulici čp. 41. www.policka.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
- ↑ Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
- ↑ Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
- ↑ Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
- ↑ PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
- ↑ ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stolpersteine v Pardubickém kraji na Wikimedia Commons
- Holocaust.cz, česká databáze Holokaustu
- Stolpersteine.eu, web Guntera Demniga s dokumentací
- archive.is/FQWX8 (stolpersteine.cz), archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine.cz