Samuel Pierpont Langley
Samuel Pierpont Langley (22. srpna 1834, Roxbury, Massachusetts - 27. února 1906, Aiken, Jižní Karolína) byl americký astronom, fyzik, vynálezce bolometru a průkopník letectví. Maturoval na bostonské latinské škole, byl asistentem v observatoři na Harvardově univerzitě, pak se stal vedoucím katedry matematiky na Námořní akademii Spojených států. V roce 1867 se stal ředitelem Alleghenské observatoře a profesorem astronomie na Western University of Pennsylvania (nyní University of Pittsburgh), tento post zastával až do roku 1891, i když se roku 1887 stal sekretářem Smithsonova institutu. V čele institutu stál až do roku 1906. Byl zakladatelem Smithsonovy astrofyzické observatoře.
| Samuel Pierpont Langley | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. srpna 1834 Roxbury |
| Úmrtí | 27. února 1906 (ve věku 71 let) Aiken |
| Místo pohřbení | Forest Hills Cemetery |
| Alma mater | Boston English High School Boston High School |
| Povolání | astronom, letecký inženýr, astrofyzik, fyzik, vynálezce a pilot |
| Zaměstnavatelé | Harvardova univerzita Pittsburghská univerzita Allegheny Observatory Námořní akademie Spojených států amerických Smithsonův institut |
| Ocenění | Rumfordova medaile (1886) Medaile Henryho Drapera (1886) Rumfordova cena (1886) Médaille Janssen (1893) zahraniční člen Královské společnosti (1895) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Samuel Langley III[1] a Mary Sumner Williams[1] |
| Funkce | Secretary of the Smithsonian (od 1887) |
| Podpis | .png){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1886 obdržel Langley medaili Henryho Drapera od Národní akademie věd za své příspěvky v oblasti sluneční fyziky. Jeho publikace z roku 1890 týkající se infračervených pozorování v observatoři Allegheny v Pittsburghu, které provedl společně s Frankem Washingtonem Verym, využil Svante Arrhenius k prvním propočtům skleníkového efektu.
Práce v oblasti letectví editovat
Langley se pokusil vyrobit pilotovaný létající stroj těžší než vzduch. Jeho modely létaly, ale dva pokusy pilotovaných letounů nebyly úspěšné. Langley začal v roce 1887 experimentovat s modely poháněnými gumovým svazkem a kluzáky. Postavil rotující rameno (fungovalo podobně jako aerodynamický tunel) a vyrobil větší létající modely poháněné miniaturními parními motory.
První úspěch se dostavil 6. května 1896, když jeho nepilotovaný model č. 5 uletěl téměř 1200 metrů po vypuštění katapultem z lodi na řece Potomac. To byla vzdálenost desetkrát delší než při jakémkoli předešlém experimentu s letadly těžšími než vzduch,[2] což ukazovalo, že jeho modely jsou stabilní a schopny vyvinout dostatečný vztlak. Dne 11. listopadu téhož roku uletěl jeho model č. 6 téměř 1500 m.[3] V roce 1898, na základě svých modelů, dostal Langley grant ve výši 50 000 dolarů od ministerstva války a 20 000 dolarů od Smithsonova institutu, aby vyvinul pilotované letadlo, které nazval Aerodrome (pocházející z řečtiny, volně přeloženo jako "vzdušný běžec"). Langley najal jako konstruktéra a zkušebního pilota Charlese M. Manlyho (1876-1927). Když se Langley od svého přítele Octave Chanuteho dozvěděl o úspěchu bratří Wrightů s kluzákem v roce 1902, pokusil se s nimi setkat, ale ti se jeho požadavku slušně vyhnuli.
Během konstrukce a stavby Aerodromu byla zadána zakázka na spalovací motor výrobci Stephenu Balzerovi (1864-1940). Když se mu nepodařilo vyrobit motor podle specifikací výkonu a hmotnosti, dokončil vývoj Manly. Tento motor měl daleko větší výkon než motor prvního letadla bratří Wrightů - 50 hp v porovnání s 12 hp. Tento motor byl pravděpodobně hlavním příspěvkem projektu k rozvoji letectví.
Stroj měl dráty vyztužená tandemová křídla. Měl výškové a směrové kormidlo, ale žádné zařízení pro ovládání náklonu podél podélné osy. Místo toho závisel na úhlu vzepětí křídel, jako u modelů, pro udržení zhruba vodorovného letu. Na rozdíl od letadla bratří Wrightů, které vzlétalo proti silnému větru a přistávalo na pevné půdě, usiloval Langley o bezpečnost zkoušením v klidném vzduchu nad hladinou řeky Potomac. To vyžadovalo použití katapultu ke startu. Stroj neměl žádný podvozek a plánovalo se, že po ukázkovém letu přistane na hladině.
Langley vzdal projekt po dvou neúspěšných startech 7. října a 8. prosince 1903. Pilotem letounu byl Manly. Při prvním pokusu se letoun zachytil o katapult, což vedlo k potopení stroje. Stroj byl vyloven a opraven. Tohoto pokusu se Langley neúčastnil.[3] Druhý pokus skončil odtržením zadního křídla poté, co stroj opustil katapult, a pádem do vody.[4] Manly byl z řeky zachráněn nezraněn. Neúspěšné pokusy měly velmi negativní ohlas v tisku.[3]
Aerodrome byl přestavěn a v roce 1914 uletěl, pilotován Glennem Curtissem, asi 900 m.[3] Šlo o součást jeho pokusu bojovat proti patentu bratří Wrightů a o snahu Smithsonova institutu zachránit Langleyho leteckou reputaci. Nicméně soud patent podpořil. Avšak Curtissovy lety povzbudily vedení Smithsonova institutu, aby nechalo vystavit Aerodrome ve svém muzeu jako "První pilotované letadlo v historii světa, schopné ustáleného volného letu."[3]
Ocenění editovat
Na Langleyho počest byla pojmenována řada věcí, většinou spojených s letectvím.
- Langleyho medaile
- Langleyho výzkumné centrum v Hamptonu ve Virginii
- Langleyho letecká základna
- Langleyho aeronautická laboratoř
- Langley - jednotka slunečního záření
- Mount Langley v pohoří Sierra Nevada
- USS Langley (CV-1) - první americká letadlová loď
- USS Langley (CVL-27) - letadlová loď třídy Independence
- SS Samuel P. Langley - loď třídy Liberty
Galerie editovat
-
Jeden z Langleyho modelů (1896) -
Langleyho model (McClure's magazine, 1893) -
Langley a Manly -
Aerodrome připravený ke startu -
První neúspěch Aerodromu 7. října 1903 -
Upravený Aerodrome v letu (1914)
_(14761481451).jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Pierpont Langley na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Historical note [online]. National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-30. (anglicky)
- ↑ a b c d e A Timeline of Samuel P. Langley's Life and Career [online]. National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-28. (anglicky)
- ↑ BALLARINI, Philippe. Samuel Langley: (1834-1906) from failure to posterity. [online]. 2000 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel Pierpont Langley na Wikimedia Commons - (anglicky) National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection Archivováno 20. 12. 2015 na Wayback Machine.
- (anglicky) Samuel Langley na flyingmachines.org
- (anglicky) Allegheny Observatory – "UNDAUNTED: The Forgotten Giants of the Allegheny Observatory" Archivováno 25. 3. 2021 na Wayback Machine. (video)
