Saint-Germain-en-Laye

Saint-Germain-en-Laye je francouzské město v západní části metropolitní oblasti Paříže. Leží v departementu Yvelines v regionu Île-de-France. Roku 2009 zde žilo 38 124 obyvatel, plocha území činila 48,27 km².

Saint-Germain-en-Laye
Náměstí Marché-Neuf
Náměstí Marché-Neuf
Saint-Germain-en-Laye – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška22–107 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionÎle-de-France
DepartementYvelines
ArrondissementSaint-Germain-en-Laye
KantonSaint-Germain-en-Laye-Sud
Saint-Germain-en-Laye-Nord
Saint-Germain-en-Laye
Saint-Germain-en-Laye
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,27 km²
Počet obyvatel40 940 (2008)
Hustota zalidnění848,1 obyv./km²
Správa
StarostaEmmanuel Lamy
Vznik2019
Oficiální webwww.saintgermainenlaye.fr
PSČ78100
INSEE78551
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Sousední obce: Maisons-Laffitte, Le Mesnil-le-Roi, Le Pecq, Mareil-Marly, Fourqueux, Chambourcy, Poissy a Achères.

Historie editovat

Lokalita je doložena četnými archeologickými nálezy již od pravěku, k nejznámějším patří zdejší menhir. Za vlády franských králů merovejské dynastie mezi léty 996 až 1031 zde byl založen klášter benediktinů s kostelem sv. Vincenta, později zasvěcený svatému Germanovi z Paříže, podle něhož a podle přilehlého lesíka místo dostalo své jméno.

Královské město bylo založeno Robertem II. roku 1020, roku 1230 zde král Ludvík Svatý dal zbudovat hrad s kaplí, která byla shodná s jeho pařížskou Sainte Chapelle. Na jeho místě stojí renesanční zámek Saint-Germain-en-Laye, vystavěný pro krále Františka I. po roce 1511 s relikty starších staveb z let 13641367.[1]. Barokní úpravy zámku pocházejí ze 17. století. Mimo jiné se zde narodil a dvacet let sídlil Ludvík XIV., jemuž zámek upravil architekt Jules Hardouin Mansart (než si král dal postavit zámek ve Versailles);, narodil se tu i jeho bratr Filip I. Orleánský a během svého exilu zde pobýval anglický král Jakub II. Stuart, který je pohřben ve zdejším kostele.

Francouzská revoluce město přejmenovala na Montagne-du-Bon-Air, později se však městu vrátil historický název. Roku 1867 zde Napoleon III. zřídil archeologické Musée des Antiquités Nationales, Muzeum národních starožitností. Roku 1919 zde byla uzavřena Saint-Germainská smlouva, která definitivně zpečetila osud Rakouska-Uherska.

Za druhé světové války zde byl hlavní stan německé armády na západě.

Pamětihodnosti editovat

  • Zámek Saint-Germain-en-Laye.
  • Kostel (Église) Saint-Germain, klasicistní trojlodní bazilika nahradila středověký chrám s klášterem. Ve stěně severní lodi je vsazen kamenný románský reliéf se scénou Snímání Krista z kříže.
  • Budova radnice
  • Budova železničního nádraží
  • Budova pošty a telegrafu
  • Menhir v zámeckém parku

Muzea editovat

  • Musée des Antiquités Nationales – významná sbírka francouzských archeologických památek od pravěku po raný středověk, s 30 000 exponáty je patrně největší v zemi, mj. je vystavena nejstarší pravěká hlava ženy, zvaná Dáma z Brassempouyi, několik miniaturních sošek Venuší, velká expozice keltských předmětů; muzeum má vlastní vědeckovýzkumné centrum a knihovnu
  • Musée d'art et d'histoire – muzeum a galerie umění, vystavuje mj. obraz Kouzelník"" z dílny Hieronyma Bosche
  • Dům – muzeum hudebního skladatele Clauda Debussyho
  • Muzeum – zahrada malíře Maurice Denise

Fakultní nemocnice editovat

Školy editovat

Galerie editovat

Vývoj počtu obyvatel editovat

Počet obyvatel

Osobnosti města editovat

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Zámek na Structurae, stav 24. srpna 2007

Literatura editovat

  • Le guide vert: Ile-de-France. Michelin Paris 2001, s. 331–336.

Externí odkazy editovat