STS-84
STS-84 byla mise raketoplánu Atlantis. Jednalo se o 84. let raketoplánu a 19. let raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo šesté setkání raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracel Jerry M. Linenger, který pracoval na vesmírné stanici a kterého zde vystřídal C. Michael Foale.
| STS-84 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o expedici | |
| Na stanici | Mir |
| Loď | Atlantis |
| COSPAR | 1997-023A |
| Členů expedice | 7 |
| Hostitelé | 23. základní expedice (Mir) |
| Datum startu | 15. květen 1997 8:08 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
| Vzletová rampa | LC-39A |
| Spojení se stanicí | 17. květen 2:33 UTC |
| Délka letu | 9 dní, 5 hodin, 21 minut |
| z toho na stanici | 4 dny, 22 hodin, 31 minut |
| Odlet ze stanice | 22. květen 1:04 UTC |
| Datum přistání | 24. květen 1997 13:28 UTC |
| Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
| Jerry Linenger | |
| Přechod z | 23. základní expedice (Mir) |
| Délka letu | 132 dní, 4 hodiny |
| Michael Foale | |
| Délka letu | 144 dní, 13 hodin, 47 minut |
| Přechod do | 23. základní expedice (Mir) |
| Parametry dráhy | |
| Perigeum | 377 km |
| Apogeum | 393 km |
| Doba oběhu | 92,3 min |
| Sklon dráhy | 51,7° |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva sedí Linenger, Precourt, Foale, stojí Clervoy, Collinsová, Lu, Kondakovová, Noriega | |
| Navigace | |
Předchozí STS-83 Následující STS-94 | |
Posádka editovat
Charles J. Precourt (3), velitel- Eileen M. Collinsová (2), pilot
Jean-François Clervoy (2), letový specialista 1, ESA- Carlos Ismael Noriega (1), letový specialista 2
- Edward T. Lu (1), letový specialista 3
Jelena V. Kondakovová (2), letový specialista 4, Roskosmos (RKK Eněrgija)
Nový člen posádky 23. základní expedice Miru:
- C. Michael Foale (5), letový specialista 5
Návrat z mise na Miru:
- Jerry M. Linenger (2), letový specialista 6
V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Průběh letu editovat
Raketoplán odstartoval přesně podle plánu 15. května 1997. Po dosažení oběžné dráhy se posádka uložila k osmihodinovému spánku. Druhý den letu se astronauté věnovali přípravě na spojení s Mirem, instalovali kamery, laserový dálkoměr a ověřovali nezbytné procedury. Zároveň v laboratoři Spacehab v nákladovém prostoru prováděli experimenty.
Třetího dne letu, 17. května, se Atlantis spojil s Mirem. Došlo k tomu, když tělesa prolétávala nad Jaderským mořem. Bylo to 6. připojení amerického raketoplánu k ruské stanici Mir. Po dvou hodinách byl otevřen průlez a velitel raketoplánu Charles J. Precourt si potřásl rukou s velitelem 23. základní expedice na Miru Vasilijem Ciblijevem.
Američané přivezli Ciblijevovi a Lazutkinovi jako dar baseballové čepice se znakem STS-84 a americkému obyvateli ruské stanice Linengerovi preclíky. Na palubu Miru se poté přestěhoval astrofyzik Michael Foale, který vystřídal lékaře Linengera. Ten naopak návratem do raketoplánu ukončil svou 132 dnů dlouhou misi v posádce Miru.
Jedním z nejdůležitějších zařízení, které raketoplán dopravil na stanici, byl generátor kyslíku Elektron. Astronauti jej instalovali v modulu Kvant-1 a měl sloužit jako záloha poruchového generátoru v modulu Kvant-2. Čtvrtý den letu se posádka věnovala různorodým úkolům. Collinsová a Precourt pořídili fotografickou prohlídku stanice, Noriega kontroloval experimenty na letové palubě a Lu aktivoval experiment sledování radiace (CREAM). Linenger seznamoval Foaleho se situací na stanici a poté přenášel výsledky svých experimentů ze stanice do raketoplánu.
Pátý den letu se překládal další materiál na Mir (zásoby vody, čerstvé potraviny) a byly odebrány vzorky vzduchu z Miru k následné analýze na Zemi. Šestý den provedly posádky tzv. MisDE (Mir Structural Dynamics Experiment). Tento test zkoumal chování komplexu Mir-Atlantis při drobných manévrech prováděných manévrovacími tryskami raketoplánu. Výsledky měly sloužit při přípravě stavby mezinárodní stanice ISS.
Sedmý den letu posádky dokončily překládání více než 3 tun nákladu a uskutečnila se tisková konference za účasti všech členů obou posádek. Pak již došlo na loučení a ve 12:43 UT se uzavřel průlez mezi oběma tělesy. K odpojení Atlantisu od Miru došlo následující den, tj. 22. května v 01:03:56 UTC. V bezpečné vzdálenosti od stanice Atlantis zapnul manévrovací trysky a odletěl dále od Miru. Ve vzdálenosti zhruba 1000 metrů se ještě na chvíli zastavil a otestoval laserové naváděcí zařízení.
Desátý den letu (24. května) bylo vše připraveno na přistání. První možnost přistání na KSC byla odvolána kvůli počasí. Na druhý pokus ale raketoplán ve 12:22 UT zapálil na 3 minuty 14 sekund motory OMS a půl hodiny poté vstoupil nad Havajskými ostrovy do atmosféry. V 9:27:44 EDT UT přistál bezpečně na dráze 33 na KSC na Floridě.
Reference editovat
- Malá encyklopedie kosmonautiky
V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-84 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-84 na Wikimedia Commons - (anglicky) Shrnutí mise na stránkách NASA Archivováno 10. 2. 2007 na Wayback Machine.
- (česky) Průběh mise na MEK
