SMS Zähringen

německá bitevní loď třídy Wittelsbach

SMS Zähringen byla třetí z pěti bitevních lodí (predreadnought) třídy Wittelsbach postavených pro německé císařské námořnictvo. Kýl lodi byl položen v loděnici Germaniawerft v Kielu v roce 1899, zatímco na vodu byla spuštěna 12. června 1901 a do služby byla uvedena 25. října 1902. Jejími sesterskými loděmi byly Wittelsbach, Wettin, Schwaben a Mecklenburg. Šlo o první velké válečné lodě postavené podle zákona o námořnictvu z roku 1898, který připravil admirál Alfred von Tirpitz. Hlavní výzbroj lodi Zähringen tvořily baterie čtyř děl ráže 240 mm (9,4 palce) a dosahovala maximální rychlosti 18 uzlů (33 km/h; 21 mph).

Litografie lodi Zähringen
Litografie lodi Zähringen
Základní údaje
Vlajka Vlajka Vlajka
Typpredreadnought
TřídaWittelsbach
Jméno podleZähringové
Zahájení stavby21. listopadu 1899
Spuštěna na vodu12. června 1901
Uvedena do služby25. října 1902
OsudPotopena jako blokáda, 1945
Takticko-technická data
Výtlak12 798 t (plný)
Délka126,8 m
Šířka22,8 m
Ponor7,95 m
Pohon12 × válcový kotel, parní stroje s trojčitou expanzí
14 000 PS (13 810 ihp; 10,300 kW)
Rychlost18 uzlů (33 km/h; 21 mph)
Dosah5 000 nám. mil (9 300 km; 5 800 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka30 důstojníků
650 námořníků
PancířPás: 100-225 mm
Paluba: 50 mm
Věže: 250 mm
Výzbroj4 × dělo ráže 240 mm
18 × 150mm dělo
12 × 88mm dělo
6 × 450mm torpédomety

Zähringen většinu své aktivní služby strávila u I. bitevní eskadry německého loďstva. Během tohoto období prodělávala každoroční rozsáhlá cvičení a přátelské návštěvy v zahraničí. Cvičení z tohoto období poskytla rámec pro službu Širokomořského loďstva během první světové války. Ze služby byla vyřazena v září 1910, ale zakrátko se vrátila do služby pro cvičení v roce 1912, při němž omylem narazila do torpédového člunu, který se potopil. Po začátku první světové války v srpnu 1914 byla Zähringen zapojena zpět do aktivní služby ve IV. bitevní eskadře. Zažila omezenou službu v Baltském moři, a to i během bitvy v Rižském zálivu v srpnu 1915, ale s ruskými silami se nestřetla. Koncem roku 1915 nedostatek personálu a hrozba britských ponorek přinutily císařské námořnictvo starší bitevní lodě jako Zähringen stáhnout.

Místo toho byla Zähringen v roce 1917 přeřazena jako cílová loď pro střelby z torpéd. V polovině 20. let byla Zähringen důkladně zrekonstruována a používána jako rádiem řízená cílová loď. V této funkci sloužila až do druhé světové války do roku 1944, kdy byla v přístavu Gdyně (Gotenhafen) potopena britskými bombardéry. Ustupující Němci loď vyzvedli a přesunuli k ústí přístavu, kde ji potopili, aby přístav zablokovali. V letech 1949–50 byla na místě rozebrána do šrotu.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SMS Zähringen na anglické Wikipedii.


Související články editovat

Externí odkazy editovat