Wikipedie

Rychlobruslení na zimních olympijských hrách

Rychlobruslení na zimních olympijských hrách patří mezi tradiční sporty, soutěže se pořádají již od prvních ZOH v roce 1924. Zpočátku závodili pouze muži, ženy se olympijských soutěží účastní od roku 1960.

Rychlobruslení
na zimních olympijských hrách
Základní údaje
PořadatelMezinárodní bruslařská unie
Mezinárodní olympijský výbor
Soutěže14 (7 muži, 7 ženy)
Olympijské hry
Seznam medailistů
Seznam medailistek

Historie editovat

Řídící rychlobruslařský orgán, Mezinárodní bruslařská unie (ISU), byl zahrnut v seznamu sportovních federací uznaných Mezinárodním olympijským výborem (MOV) již při založení MOV v roce 1894. První vážné debaty o zařazení rychlobruslení do programu olympijských her proběhly až před hrami v Londýně 1908, na kterých se poprvé objevilo krasobruslení, rovněž řízené ISU. Předběžný program pro Letní olympijské hry 1916 v Berlíně zahrnoval i rychlobruslařský víceboj sestávající ze tří závodů,[1] tyto hry ale byly kvůli první světové válce zrušeny.

Během Týdne zimních sportů v Chamonix, zpětně označeného jako Zimní olympijské hry 1924, se soutěžilo v pěti rychlobruslařských závodech. Neobvyklá byla v této době skutečnost, že soutěž nesestávala pouze z víceboje, nýbrž medaile byly udělovány i na jednotlivých tratích 500 m, 1500 m, 5000 m a 10 000 m. Vícebojařská soutěž byla zrušena před ZOH 1928, ačkoliv až do roku 1996, odkdy se konají světové rychlobruslařské šampionáty na jednotlivých tratích, byla mistrovství světa pořádána pouze ve víceboji (od 70. let 20. století i ve sprinterském).

Na zimní olympiádě 1932 byly rychlobruslařské soutěže uspořádány podle pravidel americké federace, což znamenalo, že bruslaři závodili v několikačlenných skupinkách (podobně, jako je tomu v short tracku), nikoliv v běžném formátu dvojic. Na těchto hrách v Lake Placid byly rovněž uspořádány první ukázkové závody v rychlobruslení žen. Ženské závody se měly rovněž objevit na ZOH 1940,[1] které ale byly zrušeny kvůli druhé světové válce. Po válce se vše vrátilo k původní podobě výhradně mužských závodů, takže ženy se poprvé na zimní olympiádě soutěžně objevily až v roce 1960 ve Squaw Valley, kdy začaly startovat na tratích 500 m, 1000 m, 1500 m a 3000 m.

Po založení mistrovství světa ve sprintu na začátku 70. let 20. století byl na program ZOH 1976 v Innsbrucku zařazen mužský závod na 1000 m. Nejdelší ženská distance, 5000 m, byla oficiálně uznána ISU v roce 1981 a svůj olympijský debut si prodělala na ZOH 1988 v Calgary. O 10 let později, na zimní olympiádě 1998 v Naganu, se poprvé závodilo na trati 500 m ve dvou jízdách. Na ZOH 2006 v Turíně byl na program olympijského rychlobruslení přidán stíhací závod družstev. Na ZOH 2018 v Pchjongčchangu se poprvé jel závod s hromadným startem, zároveň ale byl nejkratší závod na 500 m redukován na jedinou jízdu.

Přehled soutěží editovat

Následující tabulka ukazuje, které závody byly pořádány na kterých hrách. Závody žen v roce 1932 byly ukázkové.
● – oficiální soutěž, (u) – ukázková soutěž.

Soutěž 24 28 32 36 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 94 98 02 06 10 14 18 22 Celkem
muži 500 m ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 24
1000 m ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 13
1500 m ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 24
5000 m ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 24
10 000 m[pozn. 1] ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 24
víceboj ● 1
závod s hromadným startem ● ● 2
stíhací závod družstev ● ● ● ● ● 5
ženy 500 m (u) ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 17
1000 m (u) ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 17
1500 m (u) ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 17
3000 m ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 17
5000 m ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● 10
závod s hromadným startem ● ● 2
stíhací závod družstev ● ● ● ● ● 5
Počet oficiálních soutěží 5 4 4 4 4 4 4 8 8 8 8 9 9 9 10 10 10 10 10 12 12 12 14 14 202

Poznámky:

  1. ↑ 1928: Závod na 10 000 m byl během svého průběhu zrušen kvůli oblevě.

Medailové pořadí zemí editovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam olympijských medailistů v rychlobruslení a Seznam olympijských medailistek v rychlobruslení.

Aktualizováno po ZOH 2022.

Pořadí Země   Zlato   Stříbro   Bronz Celkem
1.   Nizozemsko (NED) 48 44 41 133
2.   Spojené státy americké (USA) 30 22 19 71
3.   Norsko (NOR) 28 29 30 87
4.   Sovětský svaz (URS) 24 17 19 60
5.   Německo (GER) 13 15 10 38
6.   Kanada (CAN) 10 16 16 42
7.   Švédsko (SWE) 9 4 5 18
8.   Německá demokratická republika (GDR) 8 12 9 29
9.   Finsko (FIN) 7 8 9 24
10.   Japonsko (JPN) 5 10 11 26
11.   Jižní Korea (KOR) 5 10 5 20
12.   Rusko (RUS) 3 5 5 13
13.   Česko (CZE) 3 2 3 8
14.   Západní Německo (FRG) 3 0 0 3
15.   Čína (CHN) 2 3 4 9
16.   Itálie (ITA) 2 1 4 7
17.   Polsko (POL) 1 2 3 6
  Rakousko (AUT) 1 2 3 6
19.   Belgie (BEL) 1 1 1 3
20.   Tým sjednoceného Německa (EUA) 1 1 0 2
21.   Sportovci ROV (ROC) 0 1 1 2
22.   Bělorusko (BLR) 0 1 0 1
  Severní Korea (PRK) 0 1 0 1
24.   Kazachstán (KAZ) 0 0 1 1
  Olympijští sportovci z Ruska (OAR) 0 0 1 1
Celkem (25 zemí) 204 207 200 611

Poznámky:

Nejúspěšnější rychlobruslaři ZOH editovat

Uvedeni jsou pouze rychlobruslaři, kteří získali nejméně 4 zlaté medaile.

Muži
Pořadí Jméno Účast
na ZOH		 Medaile
na ZOH		 Zlato Stříbro Bronz Celkem
1.   Clas Thunberg 1924–1928 1924–1928 5 1 1 7
2.   Eric Heiden 1976–1980 1980 5 0 0 5
3.   Sven Kramer 2006–2022 2006–2018 4 2 3 9
4.   Ivar Ballangrud 1928–1936 1928–1936 4 2 1 7
5.   Jevgenij Grišin 1956–1968 1956–1964 4 1 0 5
  Johann Olav Koss 1992–1994 1992–1994 4 1 0 5
Ženy
Pořadí Jméno Účast
na ZOH		 Medaile
na ZOH		 Zlato Stříbro Bronz Celkem
1.   Ireen Wüstová 2006–2022 2006–2022 6 5 2 13
2.   Lidija Skoblikovová 1960–1968 1960–1964 6 0 0 6
3.   Claudia Pechsteinová 1992–2006
2014–2022		 1992–2006 5 2 2 9
4.   Bonnie Blairová 1984–1994 1988–1994 5 0 1 6

Českoslovenští a čeští rychlobruslaři na ZOH editovat

Poprvé se českoslovenští rychlobruslaři zúčastnili ZOH 1936, Oldřich Hanč a Jaromír Turnovský tehdy skončili ve všech svých závodech ve čtvrté desítce. Na olympiádě v roce 1948 startoval Vladimír Kolář, jenž spolu s Jaroslavem Doubkem a Bohumilem Jaurisem závodil i na Hrách v roce 1956. Nejlepším výsledkem této éry bylo Kolářovo 13. místo v roce 1956 na trati 5000 m. ZOH 1964 se bez větších úspěchů zúčastnili Jarmila Šťastná a Oldřich Teplý. Po více než dvacetileté přestávce se další československý rychlobruslař představil na Zimních olympijských hrách 1988. Byl jím Jiří Kyncl, jenž dosáhl nejlépe šestnácté příčky na trati 10 000 m. Společně s Jiřím Musilem závodil i na následující olympiádě v roce 1992.

Na ZOH 2002 startoval v jednom závodě David Kramár. Největších úspěchů dosáhlo české rychlobruslení v následujících letech díky Martině Sáblíkové, která se na Zimních olympijských hrách 2006 umístila na čtvrtém a sedmém místě a o čtyři roky později vybojovala dvě zlaté medaile, jež doplnila jedním bronzem. Jako olympijská debutantka se na ZOH 2010 představila také Karolína Erbanová (nejlépe 12. místo). Obě závodnice startovaly i na ZOH 2014, na kterých Sáblíková získala jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, Erbanová byla dvakrát desátá. Na ZOH 2018 získala Sáblíková jednu stříbrnou medaili, Erbanová jeden bronz a ve své olympijské premiéře startovala také Nikola Zdráhalová (nejlépe 8. místo). Sáblíková a Zdráhalová závodily také na ZOH 2022, na kterých Sáblíková vybojovala jeden bronz a Zdráhalová dosáhla nejlépe 18. příčky.

Medailová umístění editovat

ZOH Jméno   Zlato   Stříbro   Bronz Celkem
2010 Vancouver Martina Sáblíková 3000 m
5000 m		 1500 m 3
2014 Soči Martina Sáblíková 5000 m 3000 m 2
2018 Pchjongčchang Martina Sáblíková 5000 m 2
Karolína Erbanová 500 m
2022 Peking Martina Sáblíková 5000 m 1
Celkem 3 2 3 8

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Speed skating at the Winter Olympics na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b KLUGE, Volker. Olympische Winterspiele: Die Chronik - Chamonix 1924 - Lillehammer 1994. Berlin: Sportverlag, 1994. ISBN 3-328-00631-1. (německy) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlobruslení_na_zimních_olympijských_hrách&oldid=20991304“