Roman Jebavý
Roman Jebavý (* 16. listopadu 1989 Turnov) je český profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál čtyři deblové turnaje, když první z nich ovládl s Jiřím Veselým na antukovém Istanbul Open 2017. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a čtyřicet šest ve čtyřhře.[1]
| Roman Jebavý | |
|---|---|
_(28110381667).jpg) Roman Jebavý na French Open 2018 | |
| Stát |  Česko |
| Datum narození | 16. listopadu 1989 (34 let)[1] |
| Místo narození | Turnov, Československo[1] |
| Bydliště | Jilemnice, Česko |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 460 976 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–0 |
| Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
| Nejvyšší umístění | 297. místo (30. září 2013) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 74–90 |
| Tituly | 4 ATP, 11 challengerů, 35 Futures |
| Nejvyšší umístění | 43. místo (4. března 2019) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2018, 2019) |
| French Open | 3. kolo (2017) |
| Wimbledon | 2. kolo (2018) |
| US Open | 3. kolo (2018) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 3. kolo (2017) |
| US Open | 1. kolo (2018) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 1. dubna 2019 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2013 na 297. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2019 na 43. místě. Trénuje ho Lukáš Dlouhý.[2]
V českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 barážovým utkáním o účast ve světové skupině proti Nizozemsku, v němž s Adamem Pavláskem prohráli čtyřhru. Nizozemci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2019 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra editovat
Narodil se v Turnově a od jednoho roku žil v Jilemnici, kde začínal s tenisem. Poté hrál v Jablonci nad Nisou a následně přešel do štvanického klubu I. ČLTK Praha.
Ve Wimbledonu 2007 se v páru se Slovákem Martinem Kližanem probojovali do finále juniorské čtyřhry, v němž podlehli dvojici Matteo Trevisan a Daniel López. Jako nejvýše nasazení pak vstupovali s Bělorusem Uladzimirem Ignatikem do juniorského debla US Open 2007, kde byli vyřazeni v semifinále pozdějšími vítězi Jonathanem Eyssericem a Jeromem Interzillem. Na téže newyorské juniorce podlehl jako sedmý nasazený ve čtvrtfinále dvouhry pozdějšímu šampionu Ričardasu Berankisovi z Litvy. V juniorské kategorii byl nejvýše klasifikován v lednu 2007 na 3. místě světového kombinovaného žebříčku ITF.[4]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v květnu 2005, když na turnaj v Jablonci nad Nisou obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Michalu Konečnému ve třech setech.[1] Premiérový titul na challengerech si odvezl z červencové čtyřhry Prague Open 2014, do níž nastoupil s Jiřím Veselým. Ve finále zdolali zdolali tchajwansko-čínský pár Lee Hsin-han a Čang Ce po hladkém dvousetovém průběhu. K trofeji uvedl: „Tak snadné jsem to nečekal. Ale oba jsme dnes hráli výborně. Na co jsme sáhli, to se nám povedlo.“[5] Průnik mezi sto nejlepších deblistů světa zaznamenal 13. února 2017, když se na žebříčku ATP posunul ze 101. na 98. příčku.[2][1]
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval kvalifikačním turnajem Kremlin Cup 2013 v Moskvě. Ve druhém kole vypadl s Rusem Konstantinem Kravčukem.[2] Premiérový odehraný zápas v hlavní soutěži této úrovně dosáhl ve čtyřhře Croatia Open Umag 2015, kde byli s Veselým na úvod vyřazeni španělským párem Roberto Bautista Agut a David Marrero až v supertiebreaku.[2][1]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během květnového Istanbul Open 2017, když v závěrečném duelu deblové soutěže s Jiřím Veselým deklasovali turecko-italskou dvojici Tuna Altuna a Alessandro Motti, startující na divokou kartu, dvěma „kanáry“.[6] Na turnaji hrál již jako česká deblová jednička, když mu patřila 94. příčka žebříčku. Šest míst za ním zaostával druhý český tenista ve světové klasifikaci Radek Štěpánek. Bodový zisk jej po turnaji 8. května 2017 posunul na nové kariérní maximum, 73. pozici ve čtyřhře.[2]
Druhou trofej si odvezl z petrohradské čtyřhry St. Petersburg Open 2017, když po boku Nizozemce Matwého Middelkoopa ve finále zdolali chilsko-argentinské turnajové jedničky Julia Peraltu s Horaciem Zeballosem po dvousetovém průběhu. V následném vydání žebříčku ATP čtyřhry se poprvé posunuli na 52. příčku.[7]
Hlavní soutěž v nejvyšší grandslamové kategorii poprvé odehrál v páru s Jiřím Veselým v mužském deblu French Open 2017. Po výhře nad osmou nasazenou dvojicí Raven Klaasen a Rajeev Ram ve druhém kole, je v další fázi vyřadil brazilsko-italský pár Rogério Dutra da Silva s Paolem Lorenzim ve dvou setech.[1]
Třetí deblový titul získal na antukovém Generali Open Kitzbühel 2018 s Argentincem Andrésem Moltenim po finálové výhře nad italsko-argentinskou dvojicí Daniele Bracciali a Federico Delbonis. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové padesátky žebříčku čtyřhry, když 6. srpna 2018 figuroval na 48. místě.[8][2]
Finále na okruhu ATP Tour editovat
| ||||||||
Čtyřhra: 8 (4–4) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 7. května 2017 | Istanbul, Turecko | antuka | Jiří Veselý
|
 Tuna Altuna  Alessandro Motti
|
6–0, 6–0 |
| Vítěz | 2. | 24. září 2017 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) |  Matwé Middelkoop
|
 Julio Peralta Horacio Zeballos
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 1. | 26. května 2018 | Lyon, Francie | antuka | Matwé Middelkoop
|
 Nick Kyrgios Jack Sock
|
5–7, 6–2, [9–11] |
| Finalista | 2. | 22. července 2018 | Umag, Chorvatsko | antuka | Jiří Veselý
|
Matwé Middelkoop Robin Haase
|
4–6, 4–6 |
| Vítěz | 3. | 5. srpna 2018 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Andrés Molteni
|
Daniele Bracciali Federico Delbonis
|
6–2, 6–4 |
| Finalista | 3. | 23. září 2018 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop
|
Matteo Berrettini Fabio Fognini
|
6–7(6–8), 6–7(4–7) |
| Vítěz | 4. | 10. února 2019 | Córdoba, Argentina | antuka | Andrés Molteni
|
Máximo González Horacio Zeballos
|
6–4, 7–6(7–4) |
| Finalista | 4. | 31. července 2021 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Matwé Middelkoop
|
 Alexander Erler Lucas Miedler
|
5–7, 6–7(5–7) |
Tituly na challengerech ATP editovat
| Legenda |
|---|
| Challengery (0 D; 11 Č) |
| Futures (5 D; 35 Č) |
Čtyřhra (11) editovat
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 14. června 2014 | Praha, Česko | antuka | Jiří Veselý
|
 Lee Hsin-han Čang Ce
|
6–1, 6–3 |
| 2. | 2. srpna 2014 | Liberec, Česko | antuka | Jaroslav Pospíšil
|
 Ruben Gonzales  Sean Thornley
|
6–4, 6–3 |
| 3. | 20. září 2014 | Trnava, Slovensko | antuka | Jaroslav Pospíšil
|
Stephan Fransen Robin Haase
|
6–4, 6–2 |
| 4. | 20. června 2015 | Poprad-Tatry, Slovensko | antuka | Jan Šátral
|
 Norbert Gombos Adam Pavlásek
|
6–2, 6–2 |
| 5. | 3. září 2016 | Como, Itálie | antuka | Andrej Martin
|
 Nils Langer Gerald Melzer
|
3–6, 6–1, [10–5] |
| 6. | 17. září 2016 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina |
antuka | Jan Šátral
|
Andrea Arnaboldi Maximilian Neuchrist
|
7–6(7–3), 4–6, [10–7] |
| 7. | 15. října 2016 | Casablanca, Maroko | antuka | Andrej Martin
|
 Dino Marcan Antonio Šančić
|
6–4, 6–2 |
| 8. | 19. února 2017 | Cherbourg, Francie | tvrdý (h) | Igor Zelenay
|
Dino Marcan Tristan-Samuel Weissborn
|
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–6] |
| 9. | 21. května 2017 | Heilbronn, Německo | antuka | Antonio Šančić
|
 Adil Shamasdin Igor Zelenay
|
6–4, 6–1 |
| 10. | 19. srpna 2017 | Cordenons, Itálie | antuka | Zdeněk Kolář
|
Matwé Middelkoop Igor Zelenay
|
6–2, 6–3 |
| 11. | 5. listopadu 2017 | Eckental, Německo | koberec (h) | Sander Arends
|
Ken Skupski Neal Skupski
|
6–2, 6–4 |
Postavení na konečném žebříčku ATP editovat
Dvouhra editovat
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
| Pořadí | 1277. | ▲ 426. | ▼ 580. | ▲ 521. | ▲ 428. | ▼ 437. | ▲ 374. | ▼ 526. | ▼ 1059. | ▲ 924. | — | — |
Čtyřhra editovat
| Rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
| Pořadí | 1752. | ▲ 1288. | ▼ 1439. | ▲ 1169. | ▲ 307. | ▼ 342. | ▼ 374. | ▲ 233. | ▼ 306. | ▲ 231. | ▲ 137. | ▼ 215. | ▲ 104. | ▲ 59. | ▲ 49. |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Jebavý na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Roman Jebavý na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 1. dubna 2019
- ↑ a b c d e f Roman Jebavý na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 1. dubna 2019
- ↑ Roman Jebavý na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 1. dubna 2019
- ↑ Sebastian Korda Men's Singles Overview [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2020 [cit. 2020-06-26]. [Roman Jebavy Juniors Singles Overview Dostupné online]. (anglicky)
- ↑ Jebavý a Veselý vyhráli nad Prague Open čtyřhru. tenisportál.cz [online]. 2014-06-14 [cit. 2014-07-20]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Veselý s Jebavým vyhráli turnaj ATP v Istanbulu. Ve finále neztratili ani game [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-07 [cit. 2017-05-09]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Deblista Jebavý má druhý titul z turnaje ATP. V Petrohradu vyhrál s Nizozemcem Middelkoopem [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-24 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Molteni/Jebavy Capture Kitzbühel Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-04 [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Jebavý na Wikimedia Commons - Roman Jebavý na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Roman Jebavý na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Roman Jebavý na stránkách Davis Cupu (anglicky)
