Wikipedie

Riegrův slovník naučný

první česká encyklopedie (1862–1890)

Riegrův slovník naučný (někdy též zvaný Koberův slovník naučný, vydáváno pouze jako Slovník naučný) je první česká všeobecná encyklopedie.[p. 1] Vycházela v letech 1860–1874 a 1890, má dvanáct dílů a obsahuje kolem 80 000 hesel na 12 712 stranách. Vydání patřilo k největším vydavatelským počinům Ignáce Leopolda Kobera. V hlavní redakci byli František Ladislav Rieger a lexikograf Jakub Malý, který sám vedl redakci po Riegrově návratu do veřejného života. Vzorem encyklopedie byl čtyřdílný Kleineres Brockhaus'sches Conversations-Lexikon für den Hausgebrauch (Malý Brockhaus) z roku 1854. Slovník výrazně čerpal z díla Františka Palackého, který také připravoval českou encyklopedii, jež ale nevyšla. Riegerův slovník byl naopak inspirací jak pro Stručný všeobecný slovník věcný (1873–1885), tak i pro Ottův slovník naučný (1888–1909) – Jakub Malý byl editorem i těchto dalších dvou děl.

Slovník naučný
Původní názevSlovník naučný
Jazykčeština
Žánrencyklopedie
VydavatelIgnác Leopold Kober
Datum vydání1860–1874, 1890
Počet stran12 712
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezi přispěvatele encyklopedie patřily osobnosti jako Karel Jaromír Erben, Václav Vladivoj Tomek, Antonín Gindely, Václav Hanka, Eduard Grégr, František Palacký, Jan Evangelista Purkyně a další.[2] Práce redakčního týmu na přípravě slovníku začaly na jaře 1858 a první svazek byl vydán koncem roku 1860 v nakladatelství Kober & Markgraf.[3] Dalších deset svazků poté následovalo až do roku 1874, přičemž část desátého a celý jedenáctý svazek byly tvořeny doplňky. V roce 1863 byl slovník doplněn postupně vycházejícím Názorným atlasem k Slovníku naučnému.[4] V letech 1885–1888 vyšlo u Kobera druhé vydání minimálně prvních devíti svazků Slovníku naučného.[5] Roku 1890 vyšel dvanáctý díl – první svazek nových doplňků a oprav v redakci Františka Bačkovského; další díly ale nebyly realizovány.

Přijetí editovat

Při svém vydání se dočkal velmi pozitivního přijetí. Např. Josef Durdík o něm napsal[6]:

Slovník naučný náleží k oněm několika veledílům, které jako uhelné kameny literatury novočeské pevný základ daly a dávají budově její: Jungmannův Slovník, Šafaříkovy Starožitnosti, Palackého Dějiny.

[...]

Encyklopedie, které se od nynějška vydávati budou v Rusku i v Polsku, musí nyní slušný ohled věnovati Slovníku naučnému, považovati jej za jeden z hlavních pramenův svých.

Jedenáct let po vydání posledního dílu Masaryk zařadil v článku v Atheaeu Riegerův slovník seznam problematických částí české odborné literatury které si vyžadují nápravu[7]. Krátce poté se stal hlavním redaktorem Ottova slovníku.

K nejnutnějším požadavkům naši literatury patří přede všemi ''nový Náučný slovník''.

[...]

[Riegerův slovník] vychází teď podruhé -- ovšem jen u nás zase možno jest aby starý náučný slovník vycházel!

Díly editovat

Číslo Díl Rok Počet stran
1. A – Bžeduchové 1860 1028
2. C – Ezzelino 1862 562+543
3. F – Chyžice 1863 1169
4. I – Lžidimitrij 1865 1470
5. M – Ožice 1866 1205
6. P – Quousque tandem 1867 1171
7. R – Ržew 1868 1220
8. S – Szyttler 1870 1218
9. Š – Vogt 1872 1349
10. W – Žygliňski
Doplňky
Aaronowicz – Nyström 		1873 550+467
11. Doplňky
Obach – Ristić 		1874 680
12. Doplňky a opravy
A – Gythonové 		1890 824

Poznámky editovat

  1. ↑ Z českých slovníků je nejbližší předchůdce dvousvazkový Kapesní slovníček novinářský a konversační, který v letech 1850 a 1851 vydal Ludvík Ritter z Rittersbergu. Ten ale není všeobecnou encyklopedií (neobsahuje např. přírodní vědy či dějiny) a končí písmenem M.[1]

Reference editovat

  1. ↑ Kapesní slovníček novinářský a konversační. [online]. Ndk.cz [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Soupis přispěvatelů v Slovník naučný. Praha: I. L. Kober, 1860. S. c–d. 
  3. ↑ WINTERS, Stanley B. Sto let české encyklopedismu (1860–1959): od F. L. Riegera a Jana Otty k T. G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi. Časopis Matice moravské. 2002, roč. 121, čís. 2, s. 343–344. Dostupné online. 
  4. ↑ Názorný atlas k slovníku naučnému [online]. Ndk.cz [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Slovník naučný [online]. Ndk.cz [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ DURDÍK, Josef. Encyklopedismus a český Slovník naučný. Osvěta. 1874, roč. 4, s. 261–272. Dostupné online. 
  7. ↑ MASARYK, Tomáš G. Jak zvelebovati naši literaturu náukovou?. Athenaeum. June 15th 1885, roč. 2, čís. 9, s. 270–275. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Balík, Stanislav. Riegrův slovník naučný a jeho tvůrci z řad právníků. (Poznámka k dějinám českého právnictví v letech 1860-1874.). In: Seminář a jeho hosté. Sborník prací k 60. narozeninám doc. dr. Rostislava Nového / [Uspořádali]: Hojda, Zdeněk - Pešek, Jiří - Zilynská, Blanka Praha : FF UK, 1992 s. 283-288.
  • FIŠER, Zdeněk. Morava a (Riegrův) Slovník naučný. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. 61, čís. 1, s. 3–14. Dostupné online. ISSN 0323-2581. 
  • HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky do roku 1945. Národní knihovna : knihovnická revue. 2000, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online. ISSN 1214-0678. 
  • FIŠER, Zdeněk. Morava a (Riegrův) Slovník naučný. Vlastivědný věstník moravský. 2009, roč. 61, čís. 1, s. 3–14. Dostupné online. ISSN 0323-2581. 
  • WINTERS, Stanley B. Sto let české encyklopedismu (1860–1959): od F. L. Riegera a Jana Otty k T. G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi. Časopis Matice moravské. 2002, roč. 121, čís. 2, s. 339–400. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Riegrův_slovník_naučný&oldid=23257418“