Revúcká vrchovina
Revúcka vrchovina je geomorfologický celek Slovenského rudohoří na Slovensku. Představuje pás území od Lučence po Rožňavu, vtěsnaného mezi Stolické vrchy na severu a mírně zvlněnou Jihoslovenskou kotlinu. Nejvyšší vrch Veľký Radzim dosahuje 998 m n. m.
| Revúcká vrchovina Revúcka vrchovina | |
|---|---|
 Veľký Radzim | |
| Nejvyšší bod | 998 m n. m. (Veľký Radzim) |
| Nadřazená jednotka | Slovenské rudohoří |
| Sousední jednotky | Stolické vrchy, Veporské vrchy, Jihoslovenská kotlina, Ostrôžky, Volovské vrchy, Rožňavská kotlina, Slovenský kras |
| Podřazené jednotky | Cinobanské predhorie, Železnícke predhorie, Hrádok, Turecká, Dobšinské predhorie |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Povodí | Ipeľ, Slaná |
| Souřadnice | 48°46′38″ s. š., 20°20′20″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polohopis editovat
Rozsáhlé území vrchoviny se táhne v pásu od jihozápadu na severovýchod a obklopují ji Veporské vrchy (severozápad), Stolické vrchy (sever), Volovské vrchy (severovýchod a východ), Rožňavská kotlina a Slovenský kras (jihovýchod), Jihoslovenská kotlina (jih) a Ostrôžky (západ).
Geomorfologie editovat
Revúcká vrchovina patří do geomorfologické oblasti Slovenské rudohoří, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty, provincie Západní Karpaty, podsystému Karpaty a Alpsko-himálajské soustavy.
Revúcka vrchovina se člení na 5 geomorfologických podcelků a 9 části:
- Cinobanské předhůří
- Lovinobanská brázda
- Malinska brázda
- Železnícké předhůří
- Pokoradzská tabule
- Blžská tabule
- Rimavské podolie
- Železnička brázda
- Jelšavské podolie
- Hrádok
- Štítnické podolie
- Turecká
- Slanské podolie
- Dobšinské předhůří
Vrchy a sedla editovat
Nejlépe vrchy Revúcké vrchoviny leží v její severovýchodní části:
- Veľký Radzim 998 m n. m. - nejvyšší vrchol
- Turecká 995 m n. m.
- Magura (883)
- Spúšťadlo (860)
- Železník (814)
- Hrádok (809)
Sedla jsou většinou mělká a nevýrazná, nejvýznamnější jsou:
- Brezina (cesta Hnúšťa - Ratková)
- Hrádok (Jelšava - Štítnik)
- Hora (masiv Veľký Radzim)
- Filipka (Nižná Slaná)
Doliny editovat
Doliny probíhají převážně od severu na jih, ze Stolických hor do Jihoslovenské kotliny a tím směrem protékají i potoky a řeky. Západní část pohoří patří do povodí řeky Ipeľ, střední a východní část je součástí povodí Slané. Údolími také vedou komunikace a několik lokálních železničních tratí.
Turismus editovat
Revúckou vrchovinu křižuje množství lokálních a několik regionálních turistických tras. Mezi významné trasy patří Cesta Márie Széchy, směřující z Muráně do Rimavské Soboty a důležitou křižovatkou turistických stezek je lokalita Hrádok nad Ochtinou. Velmi vyhledávanou lokalitou je národní přírodní památka Ochtinská aragonitová jeskyně, zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO. Raritou je i nedokončený tunel pod Homôľkou (Slavošovský tunel).
Panorama editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Revúcka vrchovina na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Revúcká vrchovina na Wikimedia Commons - Turistická mapa
