Reutlingen

obec v zemském okresu Reutlingen v Německu

Reutlingen je německé univerzitní město v Bádensku-Württembersku, velké okresní město a správní centrum stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 118 tisíc[1] obyvatel. Sídlí zde univerzita aplikovaných věd, která byla založena roku 1855, původně jako tkalcovská škola.

Reutlingen
Tübingenská brána v Reutlingenu
Tübingenská brána v Reutlingenu
Reutlingen – znak
znak
Reutlingen – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška382 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBádensko-Württembersko
Vládní obvodTübingen
Zemský okresReutlingen
Administrativní dělenícentrum a 12 místních částí
Reutlingen na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha87,0 km²
Počet obyvatel117 547 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 350,5 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorBarbara Bosch (nezávislá)
Vznik1240
Oficiální webwww.reutlingen.de
Telefonní předvolba07121, 07072 a 07127
PSČ72760–72770
Označení vozidelRT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První doklady středověkého osídlení oblasti jsou z přelomu 4. a 5. století. Zhruba kolem roku 1030 nechal hrabě Egino postavit hrad na nejvyšším kopci z okolí, jménem Achalm (asi 706 m). Jedna z jeho věží stojí dodnes a je veřejně přístupná. Název Reutlingen je poprvé zmiňován v takzvané Bempflingenské smlouvě (německy Bempflinger Vertrag) z let 1089–1090.

Kolem roku 1180 město získalo právo pořádat trhy a mezi lety 1220 a 1240 mu byl udělen status města s právem postavit si hradby a opevnění. Krátce na to, v letech 12471343, byl také postaven hlavní městský gotický kostel, Kostel panny Marie (německy Marienkirche).

Město se stalo součástí Svaté říše římské poté, co se uvolnilo z poddanství vévodů Württemberských. Městská rada roku 1530 podepsala Augšpurskou konfesi (klíčový dokument luteránství).

Roku 1726 byl Reutlingen postižen velkým požárem, který zničil 80 % města včetně téměř všech veřejných budov. 1200 rodin zůstalo bez střechy nad hlavou. Požár trval tři dny a jeho následky jsou na některých místech patrné dodnes.

Narodil se zde například generál Ferdinand Heim, později známý jako "Obětní beránek Stalingradu".

Památky editovat

  • Gotický kostel P. Marie (Marienkirche) ze 14. století s věží v průčelí. Při požáru města roku 1726 byl těžce poškozen a vnitřní zařízení shořelo, kromě kamenné křtitelnice a Božího hrobu.
  • Kostel sv. Mikuláše (Nikolaikirche) z roku 1358, prostá kamenná stavba bez věže.
  • Hvězdárna a planetarium.

Hrázděné domy:

  • Königsbronner Hof z roku 1537, dnes městské muzeum
  • Spendhaus z roku 1519, dnes muzeum umění

Galerie editovat

Partnerská města editovat

Reference editovat

  1. a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]

Externí odkazy editovat