Ratiboř (Chyšky)

část obce Chyšky v okrese Písek

Ratiboř je malá vesnice, část obce Chyšky v okrese Písek. Nachází se asi tři kilometry západně od Chyšek. Ratiboř je také název katastrálního území o rozloze 5,97 km²,[3] ve kterém leží i Nálesí a Ratibořec.

Ratiboř
Pohled na vesnici od kapličky
Pohled na vesnici od kapličky
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecChyšky
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel96 (2021)[1]
Katastrální územíRatiboř (5,97 km²)
PSČ399 01
Počet domů46 (2011)[2]
Ratiboř
Ratiboř
Další údaje
Kód části obce139793
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1575.[4] O osudech této a okolních vesnic jsou kusé zprávy. Po husitských válkách ves náležela k orlickému panství.[5] Po smrti Bohuslava ze Švamberka ves dědictvím přešla do majetku jeho bratra Jana.

Roku 1575 prodal císař Maxmilián II. zvíkovské a milevské panství Kryštofovi ze Švamberka. Mezi prodanými vesnicemi jsou uvedeny vesnice Porešín, Branišovice, Záluží, Hrazany, Hrazánky, Přeštěnice, Ratibořec.[5]

Do roku 1825 v obci nebyla škola. Děti docházely do Petrovic nebo do Chyšek. Od tohoto roku vyučoval bezplatně podučitel, který se do vesnice přistěhoval. Až v roce 1860 byla postavena nová školní budova, ale kapacitně nepostačovala. V roce 1898 byla postavena jednoposchoďová školní budova, původní stará školní budova byla odprodaná a vyučování zde bylo zahájeno v roce 1900. Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1893.[5]

Ratiboř do roku 1888 patřila k sedlčanskému okresu.[5]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 276 275 311 303 263 305 258 153 168 150 143 140 153 107 96
Počet domů 40 39 46 51 51 51 51 50 40 33 33 38 43 46 46

Pamětihodnosti editovat

  • Návesní kaple.[8]
  • Smírčí kříž se nachází na konce vesnice, vpravo u silnice směrem na Branišovice.[9] Je žulový a zhruba přes jeden metr vysoký. Rytiny na kříži jsou málo znatelné a měly by znázorňovat nůžky a meč.[5] Výška kříže 157 cm, šířka 72 cm, síla 23 cm.[9] Výzdoba kříže : zahloubený obrys meče (otky?) a v spodní části kříže jsou rozevřené nůžky.[9]
  • Kamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla se nalézá u cesty směrem na Branišovice před Ratiboří. Na podstavci kříže je vročení 1936. [10]
  • Celokamenný kříž s kovovým korpusem Kristova těla se nalézá v zahradě, před usedlostí čp. 25, v severní části vesnice.[10]
  • Celokamenný kříž, reliéfně zdobený motivem srdíčka a kytiček, bez motivu Kristova těla, má na svém zdobném soklu dataci 1879. Nalézá se ve vesnici, směr na Nálesí, před domem čp.19.[10]
  • U komunikace z vesnice ve směru na Nálesí je umístěný kovový kříž s korpusem Krisova těla na kamenném podstavci.[10]
  • Za vesnicí ve směru na Ratibořec se nalézá torzo kříže. Datace 1854.[10]
  • Usedlost čp. 5 ve vsi je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Kromě této usedlosti jsou ve stejném seznamu vedené i špýchary u čp. 7, čp. 11, čp. 36.

Pověst editovat

Pověst se vztahuje ke smírčímu kříži v Ratiboři. Podle pověsti došlo o pouťové zábavě, která se konala v místní chalupě, protože hospoda zde tenkrát ještě nebyla, ke sporu o dívku. Následně došlo vzájemnému dvounásobnému zabití obou soků. Podle rytin na kříži se mělo jednat o vojáka a o krejčího.[5]

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-22. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  5. a b c d e f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 147. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. ISBN 978-80-254-0640-3. S. 100. 
  9. a b c HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku. Milevsko: Svazek obcí Milevska, 2014. ISBN 978-80-260-7297-3. S. 17. 
  10. a b c d e Hladký, s. 126.

Externí odkazy editovat