Wikipedie

Racek chechtavý

druh ptáka rodu Chroicocephalus

Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) je nejběžnější evropský zástupce čeledi rackovitých. Je typickým obyvatelem mořských i vnitrozemských pobřeží v západní, severní, střední i jižní Evropě a na velkém území Asie.

Jak číst taxoboxRacek chechtavý
alternativní popis obrázku chybí
Racek chechtavý ve svatebním šatu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďrackovití (Laridae)
Rodracek (Chroicocephalus)
Binomické jméno
Chroicocephalus ridibundus
Linné, 1766
Rozšíření racka chechtavého
Rozšíření racka chechtavého
Rozšíření racka chechtavého
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      migrace
      zimoviště
      zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)
Synonyma
  • Larus ridibundus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

 
Racek chechtavý v prostém (zimním) šatu
 
Mladý pták

Racek chechtavý patří se svou délkou 35–38 cm a hmotností kolem 260–350 g mezi malé druhy racků. Má štíhlou postavu, oranžové až červené nohy, bílé břicho, ocas a hrdlo, křídla svrchu světle šedá, s převážně černými konci, v zimě i bílou hlavu s minimálně jednou černou skvrnou za okem. V létě je pro něj typické čokoládově hnědé opeření na hlavě, které pomalu s příchodem zimy mizí. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci mají hnědá křídla, tmavý ocas a v létě méně viditelné hnědé opeření na hlavě.

Hlas editovat

Racek chechtavý patří k opravdu hlasitým dlouhokřídlým ptákům. Jeho hlas se nicméně chechtání příliš nepodobá. Nejčastěji u něj můžeme zaslechnout chraptivé „krrrjéé“, „kik“ nebo „kikikik“, kterým se ozývá při hledání potravy.

Výskyt editovat

 
Racek chechtavý, areál rozšíření, databáze eBird (2015)

Racek chechtavý hnízdí v mírném pásu Evropy a Asie od Velké Británie po Kamčatku. Ve 20. století rozšířil svůj areál k západu – zahnízdil na Islandu (1911), v Grónsku (1969) a v roce 1977 v Kanadě, kde nyní hnízdí na atlantském pobřeží západně po Québec. Populace jsou zčásti stálé, část ptáků táhne přezimovat na jih na atlantské pobřeží Evropy a do oblasti Středozemního moře, asijské populace na severním pobřeží Tichého oceánu. Méně početně zimují v Africe severně rovníku. Vzácně, ale pravidelně zimuje v oblasti Karibského moře, zatoulaní ptáci byli zjištěni až v severní Austrálii, jižní Africe a na Havajských ostrovech.[2]

Ohrožení a početnost v Česku editovat

Již v dávné minulosti byl racek chechtavý na území Česka početně hnízdícím druhem, především v jižních Čechách (na jediném rybníce bylo ročně uloveno na 3.000 mladých ptáků). Po polovině 19. století se jeho početnost snížila, takže bylo dokonce zakázáno sbírat jeho vejce.[3]

Od první poloviny 20. století se začala početnost racků chechtavých na českém území rapidně zvyšovat, nejvíce párů (200–350 tisíc) hnízdilo v 70. letech. Tento trend však v 80. letech skončil a od té doby počty hnízdících párů v Česku klesají až na 50–100 tisíc hnízdících párů v letech 2001–2003. Druh je tedy hodnocen pro Česko jako silně ubývající a je zařazen do kategorie zranitelných druhů. Největší kolonie v Česku se nachází na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě.[4]

Počet racků chechtavých se do 80. let 20. století zvyšoval na území celé Evropy, zřejmě díky stále menší početnosti dravců a jejich přizpůsobivosti lidské společnosti. Poté však došlo na mnoha místech areálu k výraznému poklesu – mimo České republiky např. v Dánsku (zde o 50 %), Švédsku, Finsku a Lotyšsku. Důvody tohoto poklesu nejsou známy.[5]

V roce 2008 byl Českou společností ornitologickou vyhlášen ptákem roku.

Hnízdění editovat

Hnízdí mnohdy i ve velkých koloniích v močálech nebo v rákosí. Hnízdo, které je umístěno na zemi, je tvořeno z rostlinného materiálu mezi řídkou vegetací nebo na trsu trávy. Samice do něj mezi dubnem a červnem klade obvykle 3 špinavě bílá až nazelenalá vejce, na kterých sedí 20–24 dní. Hnízdní péče trvá 35–42 dnů a mláďata dosahují pohlavní dospělosti po dvou letech života.

Potrava editovat

Racek chechtavý se živí podobnou potravou jako ostatní racci. V létě vyhledává drobné bezobratlé (žížaly, hmyz), občas i části rostlin, v zimě pak především odpadky, ale nepohrdne ani potravou, kterou mu u pobřeží nabízejí lidé.

Galerie editovat

  •  
    Racek chechtavý
  •  
    Racek chechtavý
  •  
    Racek chechtavý
  •  
    Racek chechtavý
  •  
    Vajíčka racka chechtavého
  •  
    Racek chechtavý
  •  
    Racek chechtavý
  •  
    Racek chechtavý

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black-headed Gull na anglické Wikipedii a Lachmöwe na německé Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2023.1. Dostupné online. [cit. 2024-02-26]
  2. ↑ OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0. 
  3. ↑ FRIČ, Antonín. Obratlovci země české. Praha: [s.n.], 1872. 
  4. ↑ ŠŤASTNÝ, K.; BEJČEK, V.; HUDEC. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 
  5. ↑ HELDBJERG, H. The recent decline in the population of Blackheaded Gulls Larus ridibundus in Denmark and its plausible causes. Dansk Orn. Foren. Tidsskr.. 2001, roč. 95, s. 19–27. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Racek_chechtavý&oldid=23814982“