Prvobytně pospolná společnost

Prvobytně pospolná společnost (německy Urkommunismus) byl podle marxistů prvotní stav lidské společnosti, který existoval po mnohá desetitisíciletí u všech národu na raném stupni jejich vývoje.[1] Friedrich Engels ji ve své práci Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu definoval jako dobu před vznikem soukromého vlastnictví. Podle marxistů tehdy také ještě neexistovala rodina, třídní dělení společnosti, nadvláda nad druhými lidmi, nadhodnota ani ideologie.

Prvobytně pospolná společnost je v marxistické periodizaci dějin společensko-ekonomická formace v období pravěku. Předcházela otrokářské společnosti.

Podle marxistů ji charakterizovala nízká úroveň vývoje výrobních sil, společenské vlastnictví výrobních prostředků a malý stupeň diferencovanosti ostatních výrobních a společenských vztahů (zejména rovnost všech lidí, která však byla ve vyspělých fázích vývoje prvobytněpospolné společnosti narušena). Ve společenském vědomi převládalo náboženství a umění. Období prvobytně pospolné společnosti začalo vznikem člověka a skončilo nástupem prvních státních útvarů, což bylo v rozdílných částech světa v různých obdobích.

Ve vývoji prvobytně pospolné společnosti jejich teoretici rozlišují čtyři základní etapy:

  1. etapa zahrnuje starší a střední paleolit, tedy období vzniku člověka. Tehdy údajně vznikly i první zárodky základních forem společenské organizace. Lidé se seskupovali do tlup, pravděpodobně na základě pokrevního příbuzenství. Všestrannou nerozvinutost dokládají primitivní výrobní nástroje. Chybí spolehlivé doklady o společenském vědomí (náboženství, umění), pokračoval fyzický vývoj člověka (antropogeneze).
  2. etapa zahrnuje vývin nediferencované rodové společnosti.
  3. etapu tvoří patriarchát.
  4. etapu tvoří období vojenských demokracií.

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat