První Mexické císařství
Mexické císařství (španělsky Imperio Mexicano) je název zaniklého státu na území Mexika v letech 1822–1823 a 1864–1867 (viz Druhé mexické císařství).
| Mexické císařství Imperio Mexicano
| |||||||||||||
| Motto Religión, Independencia, Unión | |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Rozloha
|
4 925 283 km²
| ||||||||||||
Nejvyšší bod
|
Citlaltépetl (5636 m n. m.)
| ||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
.svg)
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
První mexické císařství editovat
Když v roce 1821 skončila mexická válka za nezávislost a bylo vyhlášeno Mexické císařství v čele s císařem Agustínem I. de Iturbide[1]. Už o 2 roky později se ale rozdělilo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie. Ve španělských rukou zůstaly po roce 1821 pouze Kuba, Portoriko a Španělská Východní Indie. Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval budoucí císař Iturbide proti mexickým povstalcům v španělské královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s Vicentem Guerrerom, který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. 21. července 1822 byl korunován jako Agustín I. císař mexický, ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval 19. března 1823. Po vítězství republikánů a konci prvního mexického císařství se tehdejší Mexiko rozpadlo na Mexiko a Spojené středoamerické provincie, bývalé území na sever od řeky Rio Grande, již předtím anektovaly USA. Po krátkém exilu v Evropě se bývalý císař Agustín I. vrátil do Mexika, kde byl odsouzen na smrt zastřelením a popraven. Jeho vnuci budou později adoptováni příštím mexickým císařem Maxmiliánem I. a jeho ženou Charlottou a nárok na císařský trůn tak zůstane rodině Iturbide.
Seznam mexických císařů editovat
První mexické císařství editovat
- 1822–1823: Agustín I. – sesazen a později popraven vzbouřenci
Druhé mexické císařství editovat
Dynastie: Habsbursko-Lotrinská
- 1864–1867: Maxmilián I. Mexický – sesazen a popraven republikánskými vzbouřenci
Titulární mexičtí císařové editovat
- 1867–1925: Agustín de Iturbide y Green – adoptovaný syn Maxmiliána I., vnuk císaře Agustína I., běžně znám jako Agustín III.
- 1925–1949: Maria Josepha Sophia de Iturbide dcera Salvadora de Iturbide y de Marzána (byl také vnuk císaře Agustína I.).
- 1949–současnost: Maximilian von Götzen-Itúrbide.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ (česky) [1] Archivováno 20. 9. 2020 na Wayback Machine.
Literatura editovat
- Pablo Escalante Gonzalbo, Bernardo García Martínez, Luis Jáuregui, Josefina Zoraida Vázquez, Elisa Speckman Guerra, Javier Garciadiego y Luis Aboites Aguilar. (2004), Nueva Historia mínima de México, El Colegio de México. ISBN 968-12-1139-1. (španělsky)
- Brian Hamnet (2001), History of Mexico, Cambridge University Press. ISBN 84-8323-118-2. (anglicky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu první Mexické císařství na Wikimedia Commons - (anglicky) (španělsky) Imperial House of Mexico
- (anglicky) C. M. Mayo's Maximilian Page
- (anglicky) Manet, The Execution Maximilian, Five Paintings 1867–1869
