Prokop Siostrzonek
Petr Prokop Siostrzonek (* 9. srpna 1957, Český Těšín) je římskokatolický duchovní, benediktinský mnich a arciopat břevnovského kláštera.
| P. Petr Prokop Siostrzonek OSB | |
|---|---|
| II. arciopat břevnovského kláštera | |
 Petr Prokop Siostrzonek OSB (2015) | |
| Zvolení | 1999 (převor), 2017 (arciopat) |
| Předchůdce | Anastáz Opasek (jako arciopat) |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 25. června 1983 Olomouc světitel Josef Vrana |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 9. srpna 1957 |
| Místo narození | Český Těšín,  Československo |
| Povolání | spisovatel, katolický kněz a kněz |
| Řády a ocenění | Čestné občanství Prahy 6 |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Siostrzonek pochází z Českého Těšína, kde absolvoval místní gymnázium. Během svého mládí ministroval v českotěšínském kostele Božského Srdce Páně.[1] Během této doby byl ovlivněn knězi Evženem Kalischem a Josefem Kurowským
V letech 1976–1983 studoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě (CMBF) v Litoměřicích. V roce 1977 se setkal s páterem Alešem Gwuzdem,[2] benediktýnským mnichem, který v té době spravoval Domaslavickou farnost. Pod vedením Aleše Gwuzda se Petr Siostrzonek stal tajným novicem v řádu.[1] V letech 1979–1981 absolvoval základní vojenskou službu u raketometného oddílu v Plzni.[1]
Během studií na bohoslovecké fakultě složil 11. července 1982 první mnišské sliby,[1] řeholní jméno Prokop mu vybral v rámci šifrované korespondence opat Anastáz Opasek.[1] Na kněze byl vysvěcen v Olomouci 25. června 1983 olomouckým ordinářem Josefem Vranou.[3] Primiční mši sloužil 3. července 1983 v kostele Božského Srdce Páně v Českém Těšíně.[1] Po ukončení studií působil jako kněz ve farnostech olomouckého arcibiskupství[4] (např. Ostrava-Poruba, Třinec, Valašské Meziříčí, Svatý Mořic v Olomouci[1]).
V důsledku smrti kněze Gwuzda vstoupil Prokop Siostrzonek v přímou tajnou komunikaci s opatem Opaskem. Jeden z těchto dopisů byl odhalen StB, která mu v rámci vyšetřování nabídla spolupráci.[1] Jelikož ji Prokop Siostrzonek odmítl, ztratil státní souhlas s vykonáváním funkce kněze a pracoval v Tesle Rožnov (1987–1988). Na základě komunikace s opatem Opaskem vyhledal opata Augustyna Jankowského z kláštera benediktinů v Týnci u Krakova, u kterého složil 26. července 1987 věčné sliby vázané na klášter v Břevnově.[1] Po získání státního souhlasu byl kaplanem ve Strážnici a v létě 1989 byl přeložen do Ratají u Kroměříže.
Jmenování převorem a arciopatem editovat
V prosinci 1989[1] jej jmenoval opat Opasek převorem Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově. Aktivně se podílel na přípravě restituce břevnovského kláštera a jeho obnovy, proto byl prvně přeložen do farnosti v pražských Stodůlkách a následně pak přímo do Břevnovského kláštera.[1]
Po smrti břevnovského arciopata Anastáze Opaska v létě 1999 byl dosavadní převor Prokop Siostrzonek zvolen převorem-administrátorem kláštera[5] (jako převor-administrátor má stejná práva a povinnosti jako arciopat, nepřijímá však opatskou benedikci a neužívá opatských insignií).[6] Dne 30. dubna 2005 byl ve funkci převora administrátora potvrzen na dobu neurčitou.[1]
Dne 21. listopadu 2017 byl zvolen arciopatem břevnovského kláštera.[7] Opatskou benedikci pak přijal v neděli dne 14. ledna 2018 při slavnostní mši z rukou Dominika kardinála Duky v břevnovské bazilice svaté Markéty.[8][9]
V roce 2019 obdržel Čestné občanství Prahy 6.[10]
Knihy editovat
- Doteky Vánoc (2004)
- Vánoční slovník (2004)
- Řehole Benediktova s Prokopem Siostrzonkem (2005)
- Besedy o obnově břevnovského kláštera (2007)
- Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem (2008)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j k l Aktuální informace. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ LESCHTINA, Jiří. Prokop Siostrzonek: Neměli bychom utíkat svým duším. Hospodářské noviny. 2006-12-23. Dostupné online [cit. 2018-01-14].
- ↑ SIOSTRZONEK, Prokop, KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003. S. 47.
- ↑ SIOSTRZONEK, Prokop, KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003. S. 53.
- ↑ ZESCHICK, Johannes. Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007. S. 148.
- ↑ Převor-administrátor břevnovského kláštera potvrzen ve funkci [online]. Tiskové středisko České biskupské konference, 12. 7. 2002, 12:00 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Oznámení o volbě břevnovského arciopata [online]. Břevnovský klášter, 2017-11-21 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.
- ↑ ŠPREŇAR, Jiří. Po 70 letech zvolili benediktini arciopata, stal se jim Siostrzonek. Hradecký deník. 2017-11-24. Dostupné online [cit. 2018-01-14].
- ↑ BREINDL, Filip. Učil mě Anastáz Opasek, říká zvolený břevnovský arciopat Siostrzonek. PROGLAS [online]. 2017-11-21 [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-14.
- ↑ Čestní občané • Praha 6. www.praha6.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Osoba Prokop Siostrzonek ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokop Siostrzonek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Prokop Siostrzonek
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Rozhovor v Rozhlase 52/2001
- Rozhovor na Elanplus[nedostupný zdroj]
- Převor: Opravovat klášter je jak natírat Eiffelovku. Stále dokola rozhovor denik.cz 12. 1. 2013
