Potápky
Potápky (Podicipediformes) je řád vodních ptáků. Obsahuje jedinou čeleď, potápkovití, s 20 žijícími druhy v šesti rodech. Mají velmi vyvinutou kostrční žlázu. Pod vodou vydrží až pět minut.
 Potápky | |
|---|---|
.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | potápky (Podicipediformes) Fürbringer, 1888 |
| Čeleď | potápkovití (Podicipedidae) Bonaparte, 1831 |
| Rody | |
| |
| Sesterská skupina | |
| plameňáci (Phoenicopteriformes) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzhled editovat
Potápky dorůstají velikosti od nejmenších 27 cm až po největší 48 cm. Mají krátký zobák, dlouhý krk a kratičký ocas. Prsty mají opatřené plovacími lemy a nohy jsou posunuty dozadu tak, že ptáci prakticky nemohou stát. Obě pohlaví vypadají stejně.
Fylogeneze editovat
Řadu let byly potápky považované za sesterskou skupinu potáplic (Gaviiformes). Moderní výzkumy ukázaly, že se v tomto případě jedná o konvergentní vývoj. Sesterskou skupinou potápek jsou ve skutečnosti plameňáci (Phoenicopteriformes); řada společných znaků zahrnuje například:[1]
- nejméně 23 presakrálních obratlů (u většiny ostatních ptáků 18-21)
- notarium vzniklé srůstem čtyř nebo pěti hrudních obratlů
- 11 ručních letek (jediná další skupina se stejným počtem jsou čápovití (Ciconiidae))
Potrava editovat
Pro potravu se potápějí do vody, kde loví ryby, hmyz, měkkýše a korýše.
Mláďata editovat
Potápky si budují své hnízdo z vodních rostlin. Vypadá jako plovoucí plošina na vodě či chuchvalec ukotvený vodními rostlinami. Hnízdí v rákosí, na větších jezerech, zatopených lomech i umělých vodních nádržích. Obvykle hnízdí po jednotlivých párech, některé druhy (jako potápka černokrká) hnízdí i v koloniích. Samice snáší jednou či dvakrát (podle druhu) do roka 4-6 bílých vajec, o které se starají oba rodiče. Mláďata krmí nejčastěji rybami. Rodiče často polykají vlastní peří a pak jím krmí svá mláďata, kterým tím pomáhají při trávení, zbavují je cizopasníků v žaludku. Jako u potáplic se mláďata vozí na hřbetě rodičů.
Zástupci editovat
- rod Podiceps
- potápka argentinská Podiceps gallardoi
- potápka černokrká Podiceps nigricollis
- potápka roháč Podiceps cristatus
- potápka rudokrká Podiceps griseigena
- potápka stříbřitá Podiceps occipitalis
- potápka Taczanovského Podiceps taczanowskii
- potápka velká Podiceps major
- potápka žlutorohá Podiceps auritus
- Podiceps andinus – vyhynulá
- rod Aechmophorus
- potápka Clarkova Aechmophorus clarkii
- potápka západní (potápka velká) Aechmophorus occidentalis
- rod Podilymbus
- potápka šedá (potápka americká) Podilymbus podiceps
- potápka obrovská Podilymbus gigas – vyhynulá
- rod Poliocephalus
- potápka šedohlavá Poliocephalus poliocephalus
- potápka novozélandská Poliocephalus rufopectus
- rod Rollandia
- potápka krátkokřídlá Rollandia microptera
- potápka Rollandova Rollandia rolland
- rod Tachybaptus
- potápka australská (potápka australasijská) Tachybaptus novaehollandiae
- potápka madagaskarská Tachybaptus pelzelnii
- potápka malá Tachybaptus ruficollis (někdy řazena k rodu Podiceps)
- potápka nejmenší Tachybaptus dominicus (někdy řazena do rodu Podiceps)
- potápka skořicovohrdlá Tachybaptus rufolavatus
Reference editovat
- ↑ MAYR, Gerald. Morphological evidence for sister group relationship between flamingos (Aves: Phoenicopteridae) and grebes (Podicipedidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 2004, roč. 140, s. 157–169. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu potápkovití na Wikimedia Commons
