Wikipedie

Pohledový beton

Pohledový beton (francouzsky: Béton brut, německy: Sichtbeton, anglicky: faced concrete, béton brut, raw concrete etc) je označení pro viditelný povrch betonové konstrukce, který se manifestuje svým vlastním charakterem. Beton následně nepokrývan – neomítaný, neobkládaný. Nejčastěji je to beton "jen odbedněný", pod pojem se (spíše výjimečně) někdy vejde i beton: broušený, tryskaný, (úměrně) tmelený, barvený, penetrovaný. V zásadě je to beton jen odbedněný.

Geometrický tvar konstrukce
(Národní divadlo Londýn)
Členění ploch konstrukce
svislými a vodorovnými spárami
(Knihovna Hradec Králové)
Struktura betonové zdi vytvořená vložením plastové matrice do bednění
(NOE-Schaltechnik, Süßen)
Pemrlovaný povrch betonu
Vymývaný povrch betonu,
(asi 80 × 40 cm)
Konstrukce z barevného betonu
(Katedrála Panny Marie Andělské v Los Angeles)

Počátek hledejme v prvních dekádách 20. století (některá díla Roberta Maillarta a Augusta Perreta). Pravý rozvoj nastal s vývojem díla Le Corbusiera a jeho Unité d'habitation v Marseille a v Berlíně. Pohledový beton je vysoce rozvinutou technologií, hromadně a univerzálně užívanou. Zvlášť oblíbený je ale ve Švýcarsku, Francii, Japonsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Německu a Brazílii, nebo všude tam, kde jsou rozsáhlé zdroje vápencové horniny a značná produkce cementu. Projektant, (zpravidla architekt), určuje následující vlastnosti:

  • geometrický tvar konstrukce
  • členění ploch konstrukce
  • strukturu povrchu
  • barvu betonu

Geometrický tvar konstrukce editovat

Beton je stavební materiál, který umožňuje vytvářet rovinné i zakřivené plochy. Betonové konstrukci dává její tvar bednění, které musí umožnit splnění architektových představ. Pro zakřivené plochy je zpravidla nutné vyrobit individuální bednění. Výjimku tvoří plochy kolmých válců. Pro sloupy kruhového průřezu jsou vyráběna systémová bednění standardizovaných rozměrů a pro větší plochy mají systémová bednění k dispozici zařízení, která zajistí požadované zakřivení překližek bednicího pláště.

Požadovaný geometrický tvar konstrukce je určen výkresem tvaru, v němž jsou definovány rozměry, sklony, zakřivení, výstupky, otvory atd.

Členění ploch konstrukce editovat

Pro konstrukce z pohledového betonu je zpravidla zapotřebí stanovit také rozčlenění ploch. Přirozené rozčlenění plochy, které je dáno otiskem spojů jednotlivých bednicích dílců, může být ještě zdůrazněno úpravou bednění. Požadované rozčlenění jednotlivých ploch určuje architekt tzv. spárořezem. Při návrhu spárořezu je nutné vycházet ze standardizovaných rozměrů systémových bednění a zvažovat rovněž umístění nutných pracovních spar vznikajících při betonáži.

Struktura povrchu editovat

Struktura povrchu plochy pohledového betonu je primárně dána vlastnostmi materiálu, ze kterého je zhotoven bednicí plášť, což je část bednění, která je v dotyku s ukládaným čerstvým betonem při betonáži. Bednicí plášť se zhotovuje z prken nehoblovaných i hoblovaných, překližky, může být také z plechu. Na plášť mohou být upevněny pryžové nebo plastové matrice.

Plochy zatvrdlého betonu mohou být strukturovány dodatečnými úpravami, při kterých je narušován povrch betonu. Užívá se zejména:

Barva editovat

Základní barvou betonu je šedá. Různé odstíny šedé v ploše pohledového betonu jsou způsobeny jiným vodním součinitelem čerstvého betonu. Beton s nízkým vodním součinitelem je tmavší a tento barevný rozdíl zůstává i při stárnutí konstrukce stále patrný. Při míchání čerstvého betonu se do záměsi přidávají různé pigmenty, které probarví beton v celé hmotě.

Odlévané tvary: reliéfy, číslice, písmena a nápisy editovat

Při rozvoji pohledového betonu rychle vyšlo najevo, že lze do něho odlévat různé reliéfní znaky. Tato technologie se posléze rozvinula a precizovala. Jsou odlévány jak náročné výtvarné reliéfy, piktogramy, čísla vchodů nebo oddílů, nápisy nebo firemní emblémy a loga. Tyto způsoby jsou široce rozšířené a užívané a odpovídá tomu i nabídka specializovaných firem s matricemi číslic a liter různých velikostní pro kontrareliéfní (intaglie), basreliéfní i haut-reliéfní odlitky. Obvykle ze silikonu, polystyrenu, gumy nebo překližky.

Hybatelé editovat

Významnými tvůrci s velkou záslkuhou na rozvoji, a univerzálním rozšíření pohledového betonu byli architekti a inženýři: Robert Maillart, Le Corbusier, Oscar Niemeyer, Luigi Snozzi, Tadao Ando, Arata Isozaky,

Pohledový beton v umění editovat

Ve 20. století se stal pohledový beton také předmětem vážného nakládání při vytváření skulptur a předními protagonisty toho byli Pablo Picasso, Jean Dubuffet a Le Corbusier.

Třídy pohledového betonu editovat

Podle stoupajících nároků na vzhled jsou betonové plochy rozděleny do pěti tříd:[1]

Třídy pohledového betonu
Třída
pohledového
betonu		 Požadavky na plochy betonu Příklady použití
PB0 nejsou kladeny žádné požadavky tzv. režný beton (např. plochy základů v zemi, omítané, obkládané či jinak zakrývané plochy)
PB1 jsou kladeny nízké požadavky interiéry garáží, sklepů, opěrné stěny, jednoduchá oplocení
PB2 jsou kladeny vysoké požadavky běžné dopravní stavby, exteriéry běžných budov, dekorativní oplocení
PB3 jsou kladeny velmi vysoké požadavky interiéry budov a exteriéry budov s vysokými požadavky
PBS zvláštní třída architektonicky exponované plochy reprezentativní stavby mimořádného významu
  • Příklady tříd pohledového betonu
  •  
    PB0
    Vjezdy do tunelu Blanka v Praze Tróji
  •  
    PB1
    Oplocení rodinného domu v Praze Tróji
  •  
    PB2
    Trojský most Praha
  •  
    PB3
    Národní technická knihovna Praha
  •  
    PBS
    Krematorium Blumenweg Berlín

Posuzování vzhledu editovat

 
Zkušební plocha pohledového betonu

Vzhled betonových ploch[pozn. 1] je nutné posuzovat vždy z odstupu, který odpovídá vzdálenosti z níž budou vnímat plochy betonu uživatelé stavby a kolemjdoucí. Posuzují se tyto vlastnosti provedených betonových prvků:

  • Pórovitost povrchu
  • Vyrovnaná barevnost
  • Rovinnost
  • Kvalita pracovních spár
  • Struktura

U pohledových betonů třídy PB2 a PB3 se doporučuje provést před zahájením prací zkušební (referenční) plochy, u pohledových betonů zvláštní třídy jsou zkušební plochy předepsány.

  • Vliv odstupu na posuzování vzhledu pohledového betonu
  •  
  •  
  •  
  •  

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ V odborné literatuře se užívá termín pohledovost

Reference editovat

  1. ↑ HELA, ŠRŮMA a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, tabulka 4/1

Literatura editovat

  • HELA Rudolf, PŘIKRYL Jan: Stanovení povrchové pórovitosti pohledových betonů, In Beton TKS, č. 2 rok 2008, str.52-54 [1]
  • LADRA Josef: Pohledový beton, učební pomůcka VUT Brno [2]
  • Povrchy betonu, Samostatná příloha časopisu Beton TKS, 2008
  • Povrchové úpravy a design časopis Beton TSK č. 2/2005
  • ŠTEGER Ondřej, POPENKOVÁ Miloslava: Chyby vznikající při realizaci pohledového betonu, ASB, [3]
  • LADRA Josef: Bednění betonových a železobetonových konstrukcí, učební pomůcka VUT Brno, [4]
  • DOČKAL Karel, SEDLÁČEK Jan, MARTIŇÁK Libor: Systémová bednění - Učebnice pro výuku současných postupů bednění základních prvků betonových konstrukcí, PERI 2009

Normy a technické pokyny editovat

  • HELA Rudolf, ŠRŮMA Vlastimil a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, ČBS Servis, 2009, ISBN 978-80-87158-17-3
  • ÖNORM B 2211:2009-06-01 Beton-, Stahlbeton- und Spannbetonarbeiten - Werkvertragsnorm (Rakousko 2009)
  • Norm SIA 118/262 Allgemeine Bedingungen für Betonbau (Švýcarsko 2004)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pohledový_beton&oldid=23281638“