Petrovice (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Petrovice (německy Petrowitz[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 415[1] obyvatel.

Petrovice
kaple v centru obce
kaple v centru obce
Znak obce PetroviceVlajka obce Petrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel415 (2023)[1]
Rozloha6,19 km²[2]
Katastrální územíPetrovice u Třebíče
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů141 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrovice 69
675 21 Okříšky
obec@petroviceutrebice.cz
StarostaMgr. Petr Padrnos
Oficiální web: www.petroviceutrebice.cz
Petrovice
Petrovice
Další údaje
Kód obce591360
Kód části obce120162
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrovice se nachází 6 km severozápadně od Třebíče, protéká jimi zakrytý bezejmenný potok a leží nedaleko od řeky Jihlavy.[5]

Sousedními obcemi sídla jsou Třebíč, Hvězdoňovice, Krahulov, Okříšky, Přibyslavice a Nová Ves.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224, objevila se v listině Přemysla Otakara I. stanovující hranice Přibyslavické provincie. Mezi obcemi spravovanými touto provincií patřící k majetkům české královny Konstancie jsou zmíněny právě Petrovice. Ve 14. století pak patřily pod hrad Rokštejn, který v roce 1371 získal syn markraběte Jan a na počátku 15. století získali Rokštejn a Petrovice rod pánů z Valdštejna.[5]

V roce 1466 získal Petrovice do držení od krále Jiřího z Poděbrad šlechtic Mikuláš Rochovský, který začal používat přídomek „z Petrovic“ případně „Petrovský“. Obec má až do dnešních dnů na tohoto pána památku – Boží muka s Mikulášovým rodovým erbem.[6] Na konci 14. století vznikla ve vsi tvrz, první písemná zmínka o tvrzi existuje až z roku 1434, kdy se majitelem vsi stal Zikmund Beránek z Petrovic. Tvrz po spojení se s brtnickým panstvím zanikla.[7]

Na konci 15. století se Petrovice s tvrzí, mlýnem a vším příslušenstvím staly součástí brtnického velkostatku a patřily k němu až do poloviny 19. století, kdy po zániku patrimoniální správy byla vytvořena vlastní politická samospráva v čele se starostou obce. S výjimkou let 1980–1990, kdy se v rámci centralizace místní správy staly Petrovice součástí střediskové obce Okříšky, jsou samostatnou správní jednotkou. Bezesporu k takovému kroku patří zřízení samostatné školy v roce 1891,[5] v roce 1926 byla původní přízemní budova zbourána a nahrazenou novou dvoupatrovou budovou, která po roce 1989 prošla dalšími rekonstrukcemi a změnila se na víceúčelovou budovu.[8]

 
Municipal office in Petrovice, Třebíč District

Škola zde totiž fungovala jen do roku 1986, pak v rámci centralizace byla obec opět přiškolena do Okříšek. V obci se nachází kulturní památka v podobě Božích muk s erbem Mikuláše z Rochova. Další významnou památkou je smírčí kámen u silnice směrem na Krahulov. Uprostřed obce stojí od roku 1838 kaple zasvěcená s největší pravděpodobností svátku Narození Panny Marie, stejně jako nový kostel v Přibyslavicích, kam jsou Petrovice přifařeny. Tato kaplička byla dvakrát rekonstruována: poprvé v roce 1933, kdy byla dostavěna vížka osazená dvěma zvony, a druhá významná rekonstrukce proběhla v roce 2009. Právě u kapličky byla po skončení první světové války zasazena Lípu Svobody.[6]

V obci najdeme i připomínku světových válek. V roce 1926 byl naproti škole postaven památník obětem první světové války se jmény všech dvaceti padlých z řad občanů Petrovic a za kulturním domem, respektive bývalou sýpkou, byl v roce 1946 odhalen památník připomínající událost ze samého sklonku války. Němečtí vojáci, kteří se tou dobou v Petrovicích zdržovali, vyhlásili 1. května výjimečný stav, což mimo jiné znamenalo zákaz vycházení po setmění. A právě po setmění dne 5. května zadržela německá hlídka dva mladé chlapce a našla u nich pistoli a náboje. Následovala důkladná prohlídka u rodičů obou zadržených a následujícího dne hlídka zadržela další dva mladíky při ukrývání četnického stejnokroje do slámy. Následky měly být tragické pro celou obec. Nakonec rozhodl německý nadporučík o zastřelení všech čtyř zadržovaných mladíků. Brzy ráno 7. května 1945 byli zatčení mladíci zastřeleni u zdi bývalé sýpky.[6]

V obci působí dva spolky: sdružení dobrovolných hasičů a spolek nohejbalistů. Ze školních zařízení obec dnes už provozuje pouze mateřskou školu. V budově bývalé školy je umístěna také veřejná knihovna, tělocvična, která dnes slouží jako posilovna a herní místnost pro školku. Nejnovější obecní stavbou je hasičská zbrojnice ve sportovním areálu vybudovaná 2004–2005 na místě bývalého železničního vagónu, který sloužil v letech 1980–2004 jako zázemí hasičům. Součásti výstavby zbrojnice bylo také dokončení plnohodnotného cvičiště pro dobrovolné i profesionální hasiče z Kraje Vysočina budované už od 70. let minulého století.[6]

Do roku 1849 patřily Petrovice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Petrovice pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Petrovic[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 373 417 422 439 448 509 693 700 482 447 457 423 403

Doprava editovat

Na pozemcích obce by měl vést obchvat Okříšek.[11]

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Petrovice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (39.43 %) ČSSD (25.0 %) ČSSD (27.4 %) ANO (33.03 %) SPOLU (27.98 %)
2. KSČM (22.06 %) KSČM (20.5 %) KSČM (18.26 %) SPD (11.45 %) ANO (26.74 %)
3. ODS (19.24 %) TOP 09 (13.5 %) ANO 2011 (14.42 %) KSČM (10.57 %) SPD (10.69 %)
účast 63.58 % (213 z 335) 61.09 % (200 z 329) 62.87 % (210 z 334) 65.71 % (228 z 347) 70.23 % (243 z 346)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Petrovice
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (46.49 %) ČSSD (37.16 %) ANO 2011 (25.68 %) ANO (19.7 %)
2. KSČM (18.47 %) KSČM (18.58 %) ČSSD (22.01 %) STAN+SNK ED (13.86 %)
3. SNK ED (9.55 %) Pro Vysočinu (12.38 %) KSČM (10.09 %) Piráti (12.4 %)
účast 46.75 % (158 z 338) 39.10 % (131 z 335) 32.26 % (110 z 341) 39.54 % (138 z 349)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (52 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (46 hlasů). Volební účast byla 65.07 %, tj. 218 ze 335 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (157 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (53 hlasů). Volební účast byla 63.66 %, tj. 212 ze 333 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (120 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (54 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (23 hlasů). Volební účast byla 70.47 %, tj. 241 ze 342 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (163 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (90 hlasů). Volební účast byla 73.55 %, tj. 253 ze 344 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (106 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (79 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (30 hlasů). Volební účast byla 73.90 %, tj. 252 ze 341 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (126 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (123 hlasů). Volební účast byla 73.75 %, tj. 250 ze 339 oprávněných voličů.[23]

Pamětihodnosti editovat

  • Boží muka
  • Smírčí kámen
  • Kaple z roku 1838[5]

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 71. 
  5. a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 439 s. S. 324–329. 
  6. a b c d Historie [online]. Petrovice: Obec Petrovice [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  7. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 126. Dostupné online.
  8. Školní kronika [online]. Petrovice: Obec Petrovice, 2008-09-11 [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 229. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  11. JIRKŮ, František. Petrovičtí chtějí za pozemky pro obchvat peníze, rozčílili tím hejtmana. iDNES.cz [online]. 2019-01-16 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat