Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský

Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
	meklenbursko-zvěřínský velkovévoda
Doba vlády	1. února 1837 – 7. března 1842
Narození	15. září 1800; Ludwigslust
Úmrtí	7. března 1842 (ve věku 41 let); Schwerin
Manželka	Alexandra Pruská
Potomci	Bedřich František II.; Luisa; Vilém; Helena; Marie; Pavlína; nemanželské; Kateřina; Pavel Fridrich; Alexandr; Helena Kateřina
Dynastie	Dynastie Meklenburských
Otec	Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
Matka	Jelena Pavlovna Ruská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský (15. září 1800, Ludwigslust – 7. března 1842, Schwerin) byl v letech 1837 až 1842 meklenbursko-zvěřínským velkovévodou.

Život editovat

Pavel Fridrich se narodil v Ludwigslustu jako syn meklenbursko-zvěřínského dědičného velkovévody Fridricha Ludvíka a jeho první manželky, ruské velkokněžny Jeleny Pavlovny. Byl jediným přeživším vnukem ruského cara Pavla I., který se narodil za jeho života. Pavel Fridrich se vzdělával v Ženevě, Jeně a Rostocku. Dědicem meklenbursko-zvěřínského trůnu se stal v roce 1819 po smrti svého otce, dědičného velkovévody.

1. února 1837 zemřel jeho dědeček Fridrich František I. a Pavel Fridrich se stal velkovévodou. Za jeho vlády došlo ke zlepšení infrastruktury a soudního systému velkovévodství, stejně jako k přemístění sídla vlády z Ludwigslustu do Schwerinu. Pavel Fridrich se nicméně do značné míry zajímal pouze o vojenské záležitosti a většinu času trávil výcvikem svých vojsk. Když Pavel Fridrich dosáhl svého středního věku, přijal samotářský životní styl a upřednostňoval pouze společnost své milenky. Velkovévoda Pavel Fridrich zemřel 7. března 1842 ve věku 41 let na nachlazení, když spěchal k požáru ve svém hlavním městě.

Manželství a potomci editovat

25. května 1822 se jednadvacetiletý Pavel Fridrich v Berlíně oženil s o tři roky mladší princeznou Alexandrou, dcerou pruského krále Fridricha Viléma III.. Měli spolu dva syny a čtyři dcery: